Podle nových trestních sazeb začne být od 1. listopadu postupně propouštěno šest tisíc vězňů z federálních věznic. Jedná se o důsledek změn provedených loni americkou Komisí pro ukládání trestů, díky čemuž došlo ke snížení trestní sazby pro občany odsouzené na základě drakonických „povinných minimálních trestů“ (tzv. mandatory minimum sentences), které zavedl prezident Reagan v osmdesátých letech minulého století v rámci utužení boje proti drogám.
Kapka v moři
„Hřeje mě u srdce, že se jich domů bude moci vrátit tolik,“ prohlásil Anthony Papa, ředitel oddělení vztahů s médii významné proreformní organizace Drug Policy Alliance (DPA), jenž sám kvůli povinným minimálním trestům za držení drog strávil za mřížemi dlouhých dvanáct let. „Válka proti drogám zničila celé rodiny a komunity… Je nejvyšší čas napravit, co ještě napravit jde.“
Tento vývoj jednak odráží současnou snahu Kongresu a Obamovy vlády o reformu federálních zákonů týkajících se trestů souvisejících s drogami, a jednak je výrazem širšího konsensu, podle nějž se má federální politika přizpůsobit současnému veřejnému mínění, v němž stále více převládá podpora reformy protidrogových zákonů. Očekává se, že v rámci těchto nových trestních sazeb bude propuštěno ještě více odsouzených.
Spojené státy stojí v čele celosvětového žebříčku, pokud jde o uvězňování vlastních obyvatel.
Komise odhaduje, že změna trestních sazeb může v konečném důsledku znamenat, že z celkového počtu 100 tisíc lidí odpykávajících si ve federálních věznicích tresty za drogové delikty bude přibližně 46 tisíc z nich mít nárok na dřívější propuštění.
Federální soudci ve spolupráci s žalobci během posledního roku přezkoumávali jednotlivé případy. Vězni, u nichž se má za to, že představují bezpečnostní hrozbu, nedostanou šanci na opětovné projednání případu.
Nadešel čas, aby Kongres schválil reformu trestního systému
Oboupartajní skupina senátorů minulý týden oznámila, že po pětiměsíčním vyjednávání dospěla k historické dohodě týkající se reformy trestního práva. Zákon o reformě trestů a vězeňství, který předložil předseda soudní komise Chuck Grassley, kromě jiného sníží povinné minimální tresty za drogové delikty, rozšíří takzvanou federální pojistku (ta umožňuje soudcům, aby dle vlastního uvážení ukládali tresty nižší, než je povinné minimum) a poskytne více možností pro dřívější propuštění a návrat do společnosti.
Podle Komise pro ukládání trestů a podle informací uvedených ve zprávě Poradní služby Kongresu přispěla povinná minima zcela zásadně k přeplněnosti věznic a rasové nerovnosti mezi odsouzenými.
Podle údajů Federální správy věznic jsou nyní věznice na téměř 140 procentech kapacity – a více než polovina odsouzených si odpykává trest za porušení protidrogových zákonů. Ačkoli Afroameričané mají k užívání i prodeji drog stejné sklony jako běloši, z průzkumů vyplývá, že za porušení protidrogových zákonů se mnohem častěji ocitají ve vězení a odpykávají si delší tresty než běloši.
Smutné prvenství
Spojené státy navíc stojí v čele žebříčku, pokud jde o uvězňování vlastních obyvatel – žije zde totiž jen pět procent obyvatel Země, ale téměř jedna čtvrtina celosvětové vězeňské populace.
Válka proti drogám zničila celé rodiny a komunity… Je nejvyšší čas napravit, co ještě napravit jde.
„Vzhledem k podpoře, jíž se reformě trestního práva dostává od demokratů i republikánů, uskutečnila Komise pro ukládání trestů v posledních letech několik kroků směřujících ke snížení vězeňské populace,“ uvádí Michael Collins, manažer pro politické záležitosti v DPA. „Díky poslední reformě sice budou předčasně propuštěny tisíce lidí a budou přesunuti do azylových domů a podobných zařízení sloužících k jejich resocializaci, nicméně desetitisíce dalších zůstávají ve vězení kvůli drakonickým povinným trestům, které může zrušit pouze Kongres. Komise pro ukládání trestů svou práci vykonala – nyní je řada na našich zákonodárcích.“
„Propuštění několika tisíc vězňů pykajících za drogové delikty se připravovalo skoro rok, ale stále se jedná o nedostačující řešení – je potřeba provést systémové reformy, které by přerušily a zastavily koloběh masového uvězňování. Kongres zkrátka musí schválit komplexní reformu trestního práva,“ burcuje Collins.
Podpora celebrit vězeňské reformě
Amy Schumerová, Steph Curry, Edward Norton, Jesse Williams, Chris Pine, Russell Simmons a Piper Kermanová jsou některými ze stovky celebrit, které se včera připojili k volání po reformě amerického trestního práva: Kampaň #cut50 požaduje, aby se počet vězňů ve Spojených státech během příštích deseti let snížil alespoň o padesát procent.
Zdroj: http://www.drugpolicy.org/
