Aktuální článek
Zemědělský souboj: Konopí versus bavlna

Zemědělský souboj: Konopí versus bavlna

  • Bavlna je od 19. století nekorunovanou královnou textilního průmyslu. Tento titul jí v roce 1858 přiřkl americký senátor James Henry Hammond, když potřebou pěstování této plodiny odůvodňoval mimo jiné i nutnost zachování otroctví. Produkce bavlny by podle některých odhadů měla do roku 2050 vzrůst až čtyřnásobně. Neexistuje ale náhodou kvalitnější a k přírodě šetrnější plodina, z níž lze vyrábět textil?

Konopí bylo od pradávna využíváno k výrobě tkanin a mezi hlavní přednosti konopného materiálu patřila vysoká odolnost. Bohužel prohibice uvalená globálně na pěstování a užívání této rostliny v průběhu první poloviny 20. století měla na kultivaci a zpracování devastující účinky.

V posledních dekádách však se sílícími snahami o dekriminalizaci a legalizaci stoupá i objem pěstování technického (nepsychoaktivního) konopí, které tak možná dostane šanci svrhnout bavlnu z trůnu a stát se v budoucnu znovu jedničkou textilního průmyslu. Zde jsou tři zásadní důvody, proč by tomu tak mělo být.

1.  Výnosy jsou při pěstování konopí vyšší než u bavlny

Se stoupající životní úrovní se spotřebitelé stále více zajímají o to, jaký vliv má na naši planetu nejen jejich způsob života, ale i výrobky, jež nakupují a spotřebovávají. Jak je tedy možné, že se většina oděvů stále vyrábí z bavlny?

Na rozdíl od bavlny neztrácí konopí po čase svou pevnost ani strukturu a má zároveň i antibakteriální vlastnosti.

Tato náročná plodina zabírá celosvětově asi 2,5 procenta orné půdy, na její pěstování ale připadá až 16 procent spotřebovaných pesticidů. Necitlivá aplikace těchto látek má vážný dopad na ekosystémy v okolí bavlnových plantáží, snižuje schopnost reprodukce zvířat a ničí také biodiverzitu vodních toků.

Nadměrné užívání pesticidů představuje riziko i pro pracovníky farem a obyvatele žijící v jejich blízkosti. Mzdy jsou v tomto odvětví velmi nízké a pracovní podmínky naprosto nevyhovující. Není náhodou, že hlavní pracovní silou bylo v Severní Americe až do zrušení v roce 1865 otroctví.

Při pěstování konopí se užívá méně pesticidů a k výrobě jedné tuny hotové tkaniny je třeba poloviční rozlohy pole. Ekologicky šetrnými metodami kultivace je sice možné u obou plodin snížit množství spotřebované energie na polovinu, snižuje se ale současné i výnos z hektaru. Technické konopí je v tomto ohledu při srovnatelné spotřebě energie výhodnější rostlinou a jeho pěstování má zároveň celkově méně nepříznivých dopadů na životní prostředí.

2. Konopí potřebuje méně vody

Na vypěstování jednoho kilogramu bavlny je podle údajů Světového fondu na ochranu přírody třeba až 20 000 litrů vody. Toto množství plodiny přitom stačí na výrobu jednou trička a jedněch kalhot. Bavlna je jednou z nejžíznivějších rostlin vůbec a snižuje tak světové zásoby sladké vody.

Konopí je oproti tomu výrazně méně náročné. Studie Stockholmského institutu životního prostředí se zabývala produkcí obou rostlin na území Velké Británie a v jejím závěru se uvádí, že zatímco k výrobě jednoho kilogramu bavlny bylo třeba v průměru 10 000 litrů vody, na získání stejného množství sušené konopné hmoty stačilo pouze 300 až 500 litrů. Z takového objemu materiálu je přitom možné získat asi 300 gramů konopných vláken vhodných pro výrobu textilu.

3.  Konopné tkaniny jsou odolnější

Konopí se nošením neopotřebuje, spíše jen změkne. Z jeho vláken je možné tkát lehké textilie vhodné k výrobě oděvů, ale i pevné, tuhé materiály využívané k produkci průmyslových látek a silných lan. Na rozdíl od bavlny neztrácí vlivem vody svou pevnost ani strukturu a má i antibakteriální vlastnosti.

Konopí je spotřebě energie výhodnější rostlinou než bavlna a jeho pěstování má méně nepříznivých dopadů na životní prostředí.

Pokud je lepší než jiné materiály, proč je tedy konopí výrobci tak opomíjené? Naši předkové ho používali naprosto běžně a slovo kanafas, tedy výraz pro plátno, je dokonce přímo odvozeno od latinského názvu konopí – cannabis. Konopné plátno se používalo k výrobě plachet i lanoví největších lodí křižujících středověké oceány a umožnilo tak lidstvu objevovat nové kontinenty a kultury. I Levi Strauss, vynálezce džínů, vyráběl své kalhoty původně z konopné látky.

Přítrž dobře rozvinutému průmyslovému odvětví učinila až prohibice uvalená na konopí z důvodu zneužívání psychoaktivních účinků některých jeho odnoží. Poptávka po textilních produktech však celosvětově nezadržitelně roste a možná je na čase sundat pomyslnou pásku z očí a nahradit bavlnu alternativou, která je k přírodě výrazně šetrnější.

Konopí by se mělo vrátit do přízně výrobců oděvů i dalších textilních produktů. Důvodem není probíhající vlna snah o legalizaci, ale hlavně ekonomicky výhodnější pěstování s menším dopadem na životní prostředí. Konopné plátno je zkrátka a dobře textilem budoucnosti.

Zdroj: https://www.leafly.com/

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!