Ze života svilušek
Biolog by řekl, že sviluška patří do třídy pavoukovců (Arachnoidea), podtřídy roztoči (Acarina), řádu sametkovci (Prostigmata) a čeledi sviluškovití (Tetranychidae). Pro obyčejné smrtelníky to znamená, že jsou svilušky příbuzensky spjaté s pavouky a patří mezi roztoče. Na rozdíl od pavouků nemají svilušky členité tělo, ale jejich osm nohou vychází z těla jednolitého. Nejčastěji se setkáváme se dvěma druhy svilušek, a to se sviluškou chmelovou (Tetranychus urticae) a sviluškou ovocnou (Panonychus ulmi).
Svilušky jsou miniaturní – dospělá samička svilušky chmelové dorůstá maximální velikosti 0,5 mm, samečci jsou ještě kratší a o něco hubenější. U svilušky ovocné dorůstají dospělci až 0,7 mm, ale i tak jsou pořád dost malí na to, aby zůstali před našimi bedlivými zraky dlouho skryté. Základní rozdíl mezi životním cyklem těchto dvou druhů svilušek je fakt, že sviluška ovocná klade na zimu vajíčka, která přezimují a koncem dubna se z nich vylíhnou první larvy, zatímco u svilušky chmelové přečkává zimu samička ukrytá pod kůrou, v půdě, pod kameny či podobných místech a vajíčka klade až na jaře.
V populaci svilušek je převaha samiček vůči samcům v poměru 3 : 1. Tento nepoměr má mimo jiné za následek velmi rychlý nárůst populace. Samička dokáže naklást až 200 vajíček, ze kterých jsou již za 15 dnů dospělci schopní další reprodukce. To znamená, že když se nám v pěstírně nebo na zahrádce objeví 20 svilušek (15 samiček a 5 samců), což je počet, který nezaregistrujeme ani náhodou, během 15 dnů už může být na rostlinách 3 000 jedinců. Pokud ani v tuto chvíli nezareagujete, za dalších 15 dnů můžete mít na zahrádce populaci dosahující počtu 453 000! Neuvěřitelné, že? Tento scénář se týká svilušky chmelové, která se množí o něco rychleji než sviluška ovocná. Dlužno dodat, že rozmnožování svilušek svědčí teplé a suché klima. Ve venkovním prostředí se s nimi proto nejčastěji setkáme v létě, ovšem v indoorové pěstírně je můžeme nalézt de facto po celý rok. Vyšší vlhkost sice zpomalí populační explozi svilušek, ale na již žijící jedince nebude mít větší vliv.
Čím svilušky škodí
Svilušky patří mezi savé škůdce. To znamená, že zapíchnou své sací ústrojí do pletiva rostlin a sají z něj šťávu. Rostlině tím odčerpávají energii. Napadení má za následek zpomalený růst, sníženou schopnost tvořit květy a plodit. Nejčastěji napadají svilušky listy, kde po nich zbývají drobné světlé skvrnky. Stejně tak ale mohou svilušky napadat i květy. Když je svilušek více, začnou spřádat pavučiny, které jim usnadňují pohyb mezi jednotlivými částmi napadené rostliny. Tyto jemné a pevné pavučinky omezují v růstu zejména mladé listy a výhonky, ovšem svilušky je staví i na velkých a silných částech rostlin. Dalším problematickým jevem spojeným s výskytem svilušek je zvýšené riziko napadení rostlin nějakou chorobou. Jak svilušky sají z listů, mohou šířit choroby přinesené z jiných rostlin, a to v případě napadení ve venkovním prostředí i při pěstování uvnitř pod umělým osvětlením.
Identifikace svilušek
První známkou výskytu svilušek bývají světlé skvrny na listech, které jsou viditelné i shora, přestože svilušky často sají z jejich spodní strany. Někdy se zdá, že listy napadla nějaká bílá plíseň, neboť blednou a zdá se, že je na nich bílý povlak. Svilušky obvykle napadají nejprve listy ve spodních částech rostlin. Odhalení přítomnosti svilušek komplikuje fakt, že se pohybují na spodní straně listů. Tuto taktiku používá drtivá většina savých škůdců. Pokud tedy najdete na svých rostlinách nestandardní skvrny či malé tečky, podívejte se nejprve ze spodní strany postižených listů.
Pokud zde najdete miniaturní pohybující se tečky, budou to s největší pravděpodobností právě svilušky. Barva svilušek může být různá – od oranžové přes žlutozelené až po červené, přičemž červená barva je charakteristický rys svilušky ovocné. Sviluška chmelová má zase na bocích dvě výrazné tečky. Tito obratlovci jsou trošku chlupatí, což byste snáze poznali pod mikroskopem nebo lupou. Zcela bezpečně poznáte svilušky podle osmi nohou. Tento počet je totiž u rostlinných škůdců spíše výjimkou. Velkým pomocníkem při identifikaci svilušek jsou již zmíněné pavučiny, které na rostlinách svilušky natahují. Jsou bílé, jemné a docela pevné. Svilušky je relativně těžké si splést s jiným škůdcem. Jsou totiž skutečně malé a vyskytují se v hojném počtu. Jediný živočich, který jim je podobný a který se může vyskytovat na stejném porostu, je Phytoseiulus persimilis – dravý roztoč s osmi nohami a červeným tělem, který je sviluškám přirozeným nepřítelem. Larvy i dospělci tohoto pavoučka se živí výhradně sviluškou chmelovou. Tento roztoč ovšem nežije v takových houfech jako svilušky. Pokud se vám tedy po rostlinách toulá samotný červený pavouček, určitě to nebude sviluška, ale spíše váš přítel.
Jak předejít výskytu svilušek
Při pěstování ve venkovním prostředí máme málo možností, jak se výskytu svilušek bránit. Nejspolehlivějším způsobem je vytvořit v okolí našeho záhonu alespoň malý kousek místa, kde by se mohli ukrýt různí hmyzí predátoři. Takovým místem je například vyšší tráva. Rostliny můžeme také postříkat nějakým biologickým přípravkem proti savým a žravým škůdcům. Velmi účinný a oblíbený je Neem Oil, olej pocházející ze stromu Azadirachta indica, kterému se říká neem. Tento strom roste v Indii, Pákistánu a přilehlých oblastech, takže u nás si ho jen tak nevypěstujete. Neem Oil ale seženete snadno a můžete ho použít i na další savé škůdce. Při indoorovém pěstování můžeme prevenci před sviluškou nastavit na docela vysokou úroveň tím, že jí nedovolíme přístup do pěstírny. Na otvory, kterými přitéká vzduch do pěstírny, proto namontujeme jemné filtry a pokusíme se dovnitř nevstupovat ve stejném oblečení, ve kterém jsme předtím byli ve volné přírodě. Svilušky se nám totiž mohou snadno zachytit na oděvu a do pěstírny si je přineseme, ani nevíme jak. Stejně jako v případě jiných škůdců je nesmírně důležité rostliny pravidelně kontrolovat. Prohlížíme hlavně spodní stranu listů.
Likvidace svilušek
Díky tomu, že se svilušky velmi rychle množí, je při jejich likvidaci velmi důležité, v jaké fázi napadení porostu je odhalíme. Jak už to bývá – čím dříve přítomnost tohoto škůdce odhalíme, tím snadnější bude jeho likvidace. Pro likvidaci jakéhokoli škůdce se vždy nejdříve ze všeho snažíme využít biologické přípravky. Pro boj se sviluškami to platí samozřejmě také. Na trhu dnes můžeme bez problému najít hned několik přípravků na přírodní bázi, které na svilušky fungují. Za všechny jmenujme třeba Natura Rock Effect či Neudosan. Pokud byste si chtěli vyrobit vlastní přípravek, pak můžete zkusit vylouhovat mletou skořici s hřebíčkem – vroucí vodu odstavte a dejte do ní mletou skořici s hřebíčkem, od každého zhruba 7 gramů na litr. Skořici i hřebíček nechte ve vodě až do vystydnutí, pak slijte a máte připravený vlastní postřik proti sviluškám. S vodou můžete také smíchat kapsaicin, což je účinná látka z chilli papriček, dále skořicový olej nebo rozmačkaný česnek (před použitím je třeba scedit).
Nutno podotknout, že tyto přípravky mají nejvyšší efekt v případě, že odhalíme svilušky včas. Vyplatí se také zvýšit vlhkost v pěstírně, pokud je to možné. Vyšší vlhkost zpomalí vývoj a rozmnožování svilušek, jak již bylo řečeno výše. K likvidaci svilušek můžeme přizvat i jejich přirozené nepřítele. Jedním z nich je dravý roztoč Phytoseiulus persimilis, o kterém již také byla řeč. Výhodou tohoto řešení je, že tento roztoč miluje stejné podmínky jako svilušky, takže se mu v daném prostředí bude dobře dařit. Dravého roztoče koupíte ve specializovaných zahradnictvích. Asi nejznámější firmou produkující tyto roztoče je u nás Biocont Laboratory, kterou snadno najdete na internetu. Sviluškami se živí také slunéčka sedmitečná či zlatoočky – tyto predátory v létě seženete zdarma na vlastní zahrádce, na louce či v parku. Zlatoočka nalákáte od jara do podzimu velmi snadno. Stačí nechat rozsvícené světlo u odkrytého okna. Světlo naláká drobný hmyz a s největší pravděpodobností se objeví i zlatoočka, která se tímto hmyzem živí. Pak už je stačí jen odchytit a nasadit do pěstírny, skleníku či na zahradu. V případě svilušek však zůstává nejlepším řešením biologický postřik nebo dravý roztoč.
Jestliže je napadení sviluškami kalamitní nebo v případě, že biologické postupy nezabraly, nezbývá nám nic jiného, nežli použít některý z chemických insekticidů – ty fungují na svilušky velmi spolehlivě. Dnes jsou k sehnání například Vertimec 1,8 EC nebo Nissorun 10 WP. Při použití chemických preparátů je třeba pečlivě číst příbalový leták a věnovat pozornost především ochranné lhůtě, která udává, za jak dlouho po ošetření přípravkem je možné rostlinné části zpracovat pro bezpečné použití. Ochranná lhůta by měla být kratší než zbývající čas do sklizně. Použití chemických přípravků v přírodě pečlivě zvažte a při likvidaci jakéhokoli problému na rostlinách vždy zkuste nejprve biologickou cestu.
Slovo na konec
Doufám, že jste se toho dnes o sviluškách dozvěděli dost na to, abyste před nimi dokázali ubránit svoje milované rostliny. Svilušky se dokáží v některých letech neuvěřitelně přemnožit, a proto je potřeba být neustále ve střehu. Přeji vám, aby se vaší zahrádce vyhýbaly obloukem, od teď jste pro ně navíc dokonale vycvičeným bojovníkem, se kterým nebude radno si zahrávat. Pěstování zdar!
