Aktuální článek
Útrapy chemoterapie zmírní konopí

Útrapy chemoterapie zmírní konopí

  • Po úspěšném chirurgickém odstranění nádoru tlustého střeva si Jeff Moroso myslel, že má vyhráno. Jeho onkolog mu ale vysvětlil, že to nejhorší ho teprve čeká – po dobu šesti měsíců bude každé dva týdny muset podstupovat jeden cyklus bolestivé chemoterapie a vyrovnávat se s vedlejšími účinky léčby i samotné nemoci.

Zároveň mu lékař předepsal celou řadu léků, které mu měly pomoci vyrovnat se s následky celé řady nežádoucích účinků chemoterapie. Pan Moroso opouštěl ordinaci s recepty na Zofran a Compazine proti nevolnosti a Ativan proti úzkosti a nespavosti. Protože léky proti nevolnosti způsobují u mnoha pacientů žaludeční obtíže a bolesti hlavy, doporučil mu lékař navíc tři volně prodejné prostředky proti zácpě, jeden proti průjmu a navrch ještě tradiční ibuprofen proti bolesti. Sečteno a podtrženo, pan Moroso měl v průběhu chemoterapie užívat celkem dvanáct léků a doplňků stravy.

Nejhorší období života

První tři „kola“ chemoterapie popsal pacient jako nejhorší období svého života. Cítil se tak slabý, nemocný a unavený, že se sotva udržel na nohou, a po každé další nitrožilní dávce chemoterapeutik mu trvalo několik dní, než se alespoň částečně zotavil. Lékařem předepsané preparáty pak jeho stav dále zhoršovaly. „Byl jsem strašlivě zesláblý, nebyl jsem schopný udělat nic kloudného. Jenom jsem ležel v posteli a snažil se to nějak přežít,“ vzpomíná dnes sedmdesátiletý Moroso.
Během chemoterapie si jako mnoho jiných pacientů nemohl dovolit nechodit do práce, kde se kolegů dozvěděl o odborné studii, v níž stálo, že vedlejší účinky této léčby může pomáhat mírnit konopí – a tak požádal svého onkologa, aby mu ho předepsal.

Krátce nato začal užívat kávová zrna napuštěná konopnou tinkturou, kterou si dávkoval podle potřeby. Když prodělal sedmý cyklus chemoterapie, rozhodl se po konzultaci s lékařem všechny předepsané léky vysadit: „Díky konopí se mi hrozně ulevilo. Byl jsem štěstím bez sebe.“ Pan Moroso se nakonec z rakoviny vyléčil.

Přírodní alternativa

Stále více onkologických pacientů i lékařů považuje konopí za vhodnou a bezpečnou alternativu k tradičním medikamentům. Látky obsažené v rostlině pomáhají nemocným bojovat s nepříjemnými nežádoucími účinky chemoterapeutik i vedlejšími účinky léků, jež mají jejich dopad na organismus mírnit, a navíc zlepšují fyzické i psychické projevy samotné choroby, jakými jsou například bolesti kostí a kloubů, úzkost nebo deprese.

„Denně se setkávám s nemocnými, kteří následkem rakoviny trpí nevolností, zvracením, nechutenstvím, bolestmi, depresemi nebo nespavostí,“ vysvětluje Dr. Donald Abrams, primář oddělení hematologie a onkologie ve Všeobecné nemocnici v San Francisku a profesor klinické medicíny na Kalifornské univerzitě.
„Velká část těchto pacientů přitom potvrzuje, že konopí jim výrazně pomáhá. Jedná se o jediný známý lék proti nevolnosti, který současně zvyšuje chuť k jídlu. Dále pacientům zlepšuje spánek i náladu – a to v nelehké době, kdy bojují s potenciálně smrtelnou chorobou. Mohl bych každému z nich předepsat šest různých preparátů, které mají mnoho nežádoucích interakcí mezi sebou i s chemoterapeutiky. Nebo jim můžu doporučit, ať vyzkouší tento jeden lék,“ uzavírá uznávaný onkolog.

Podle průzkumu lékařských internetových portálů Medscape a WebMD je více než 75 procent amerických lékařů přesvědčeno o tom, že konopí má prokazatelné léčebné účinky. Jeho nejhlasitější zastánci přitom pocházejí právě z řad onkologů – mezi nimi se konopí těší podpoře 82 procent dotázaných.


Další prominentní americký lékař, profesor rodinné medicíny na Lékařské fakultě Alberta Einsteina v New Yorku Benjamin Klinger tvrdí, že na základě provedených výzkumů a studií lze s jistotou říct, že malé dávky konopí nemohou v podstatě nijak ublížit: „Existuje navíc celá řada příkladů z praxe a já nevidím důvod, proč by konopí nemělo být zahrnuto do léčby dlouhodobě a vážně nemocných. Máme k dispozici velmi bezpečné, snadno dostupné a účinné léčivo, jehož zařazení do léčebného režimu může prospět obrovskému počtu pacientů.“

Ohromující výsledky – ale?

Doktor Gil Bar-Sela, ředitel izraelského Institutu pro onkologii a paliativní péči při Zdravotním centru Ramban v Haifě, inicioval před několika lety dvoukolový telefonický průzkum mezi 131 onkologickými pacienty, kteří v průběhu chemoterapie užívali konopí. Pouhá 4 procenta dotázaných uvedla, že se u nich po jeho aplikaci projevy nemoci zhoršily, zatímco naprostá většina účastníků ankety, tedy 96 procent z nich, naopak potvrdila, že jim konopí při léčbě pomáhá.

Podobné průzkumy a jejich výsledky však nemají pro zarputilé odpůrce žádnou relevanci. Pacienti jsou prý při posuzování účinků zaujatí, nesprávně zaznamenávají dobu a množství konzumovaného konopí a mylně mu přisuzují zlepšení zdravotního stavu, za nímž ve skutečnosti stojí konvenční terapie. Projevy choroby, jako například bolest, jsou navíc velmi subjektivní a pro lékaře je obtížné je objektivně měřit a posuzovat.

Rozsáhlá komparativní studie publikovaná v odborném časopise The Journal of American Medical Association analyzovala závěry 79 výzkumů efektivity kanabinoidů při léčbu příznaků různých onemocnění, například nevolností a zvracení po chemoterapii, nechutenství u pacientů trpících HIV, chronických bolestí nebo roztroušené sklerózy.

V závěru této rešerše, která vychází z údajů od celkových 6 462 účastníků, se uvádí, že naprostá většina pacientů léčená konopnými prostředky vykazovala ve srovnání s kontrolní skupinou, které bylo podáváno placebo, významné zlepšení zdravotního stavu. Sami autoři výzkumu však nepovažují jeho výsledky za dostatečně průkazné. Poukazují přitom na fakt, že vliv kanabinoidů na nechutenství je omezený a existuje poměrně velká skupina pacientů, kteří mají s konopím negativní zkušenost a po jeho požití pociťovali závratě, dezorientaci, zmatení nebo halucinace.

Rozplétání tajemství

Největší výzvou v tomto ohledu bude přijít na kloub tomu, proč konopí působí na lidský organismus tak komplexně. Nejedná se totiž o typické farmakum, které by působilo cíleně na konkrétní symptomy specifické nemoci, ale o přírodní substanci s širokou paletou účinků, jež mohou cílit na celou řadu chorob a obtíží.
Každá jednotlivá rostlina Cannabis sativa obsahuje více než 85 různých kanabinoidů, přičemž mnoho z nich se velmi podobá endokanabinoidům, přirozeným produktům lidského metabolismu.

Stejně jako preparáty s obsahem opiátů působí na opioidní receptory v mozku a tlumí jejich schopnost vnímat a přenášet bolestivé podněty, tak i kanabinoidy ovlivňují fungování široké škály kanabinoidních receptorů přítomných kromě mozku také například v játrech, střevech a imunitní soustavě. V současné době je věda schopná poměrně přesně popsat mechanismy působení u velmi malého procenta kanabinoidů a dalších aktivních látek v konopí, z nichž hlavní dva jsou tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD).

Výzkum těchto dvou kanabinoidů vedl k vývoji několika syntetických léčiv, například dronabinolu, což je syntetický THC, schválený v mnoha zemích jako legální prostředek proti nevolnosti, bolestem, zvracení a na podporu chuti k jídlu.
Dalším preparátem vyvinutým na bázi konopí je Sativex, který se prodává v podobě spreje pod jazyk. Ten je v současnosti k dostání v několika evropských zemích jako léčivo určené zejména pacientům s roztroušenou sklerózou trpícím bolestmi neurologického původu a křečemi.

Jeho výrobce GW Pharmaceuticals se nyní snaží získat povolení pro klinické testování tišení bolesti u pacientů s bolestivými nádorovými onemocněními.
Přesný princip vzájemné interakce ostatních kanabinoidů je ale doposud zahalen rouškou tajemství. Tvrdí to mezi jinými i profesor David Casarett z Perelmanovy lékařské fakulty na Pensylvánské univerzitě a autor nové monografie Stoned: A Doctor’s Case for Medical Marijuana.

Paliativní léčba farmaceutické koncerny nezajímá

Ani odborníci si nejsou podle Cassaretta zcela jistí, jakým způsobem vlastně rostlina pomáhá tlumit nevolnost a bolesti. Jedním z důvodů je to, že se užívá především v paliativní péči, tedy ke zlepšení kvality života těžce nemocných pacientů, z nichž mnozí jsou v terminální fázi.

Toto odvětví ovšem nepatří do centra zájmu farmaceutických společností ani odborné veřejnosti a všeobecný nezájem o něj má za následek také nedostatečné financování dalších výzkumů a vývoje nových léčiv. „Situace se ale s postupem času mění k lepšímu,“ konstatuje profesor Cassaret, „přesto se jedná o běh na dlouhou trať. Stále je mnohem snazší získat finance na vývoj léku na konkrétní chorobu než na výzkum spojený s jakoukoli formou paliativní terapie, včetně té konopné.“
Povědomí o potenciálu léčby kanabinoidy se přitom šíří pomalu, ale jistě. Jak vysvětluje Dr. Donald Abrams, léčivý potenciál konopí „se zakládá na stimulaci endokanabinoidních receptorů, v jejímž důsledku se nepříjemné prožitky, především pak bolest, ocitnou za hranicí vědomého vnímání.“ Podobně funguje stimulace receptorů i při mírnění nevolnosti, která je také pouze přirozenou fyziologickou reakcí organismu na nepřátelské podněty.

Čekají nás světlé zítřky?

Jak se mění postoj veřejnosti ke konopí, padají postupně i bariéry bránící dalšímu výzkumu jeho případného využití v medicíně. Už teď je přitom jasné, že preparáty na bázi kanabinoidů mohou významně prospívat onkologickým pacientům.

„Dnes sice dokážeme významně prodloužit život i vážně nemocným pacientům, jejich léčba je však nezřídka provázena nesmírným utrpením,“ uzavírá profesor Casarett. „Pro mnoho nemocných představuje konopí jedinou šanci, jak mít svůj stav a množství užívaných léků alespoň částečně pod kontrolou. To jim současné konvenční preparáty neumožňují.“

Zdroj: newsweek.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!