Místní obyvatelé často při sběru cenné suroviny riskují životy, aby ji pak mohli prodávat movitým Asiatům a zvědavým turistům, kteří do oblasti zavítají. Nejedná se ovšem o žádný módní výstřelek – velká popularita medu z této oblasti a ochota kupujících platit za něj vysoké částky (pro své účinky i složitost získávání je čtyřikrát až pětkrát dražší než běžný med) mají své opodstatnění.
Med pro blázny
Bláznivý nebo také rudý med, jak mu místní přezdívají, je produktem včely skalní (Apis dorsata laboriosa). Příslušnice tohoto druhu jsou největšími včelami na světě, měří v průměru přes tři centimetry a jsou blízkými příbuznými v Asii poměrně běžné včely obrovské (Apis dorsata).
Na rozdíl od svých menších kolegyň mohou odolnější himálajské včely opylovat
i květy rododendronů, jež se vyskytují v horských oblastech s chladným podnebím. Právě pyl těchto rostlin dává medu jeho neobvyklé vlastnosti a účinky.
Armáda pontského krále Mithridatése údajně použila v roce 67 před naším letopočtem halucinogenní pochoutku jako zbraň ve válce s Římem.
Mnoho zástupců rodu rododendronů, který je národní květinou Nepálu, obsahuje látky zvané grayanotoxiny. Jedná se o jedovaté látky pro lidský organismus, které produkují kromě rododendronů také další rostliny z čeledi vřesovcovitých.
Ve vyšších polohách Himálaje na území čínské provincie Jün-nan a dále také v Bhútánu, Nepálu a Indii se vyskytují rododendrony druhů Rhododendron luteum a Rhododendron ponticum. A právě ty jsou opylovány místními obřími včelami a stávají se tak zdrojem nektaru, z něhož včely vyrábějí med s psychotropními účinky.
Sladký halucinogenní lék
Bláznivý med obsahuje grayanotoxiny ve vysokých koncentracích, což mu propůjčuje silné halucinogenní účinky. Užívá se především jako rekreační droga, známé jsou ale i jeho léčivé vlastnosti. Obecně je považován za velmi dobrý lék na širokou škálu chorob od cukrovky a impotence až po vysoký krevní tlak.
Je ale třeba dbát zvýšené opatrnosti při dávkování – při užití většího množství grayanotoxinů se mohou objevit zdravotní obtíže a v extrémních případech může dojít i k úmrtí. V malých dávkách má psychedelické účinky, navozuje pocit mírné závrati, uvolnění a příjemného mravenčení po celém těle, je-li však konzumován ve větším množství, způsobuje otravu, která se projevuje svalovou ochablostí, nepravidelnostmi srdečního rytmu a někdy i zvracením. Možná i proto, že je halucinogenní, neexistuje o tomto medu dostatečné množství odborné literatury, která by se blíže zabývala zkoumáním jeho účinků.
Určité druhy rododendronů jsou opylovány místními obřími včelami a stávají se tak zdrojem nektaru, z něhož včely vyrábějí med s psychotropními účinky.
Co se týče historických zmínek, traduje se, že armáda pontského krále Mithridatése použila v roce 67 před naším letopočtem halucinogenní pochoutku jako zbraň ve válce s Římem. Vojáci měli zanechávat plástve s medem na místech, kde je procházející příslušníci římských jednotek snadno nalezli a následně konzumovali. Není těžké si představit, že ochrana území před omámenou dobývající armádou byla pro obránce nepoměrně snazší a Římané byli rychle poraženi.
Nebezpečná práce
Pro dnešní obyvatele podhorských oblastní v Himalájí je získávání medu velmi náročné a často nebezpečné. Nadmořská výška se v oblasti pohybuje nad 2 500 metry a obří včely si svá obydlí budují na převisech skalních útesů.
Hnízda mohou mít přes metr v průměru, obsahují až 60 kilogramů medu, přičemž sběr je mimořádně fyzicky namáhavý. Probíhá dvakrát ročně, na jaře a na podzim, psychoaktivní účinky ale můžete očekávat pouze od jarního sběru. Pokud vás zajímá více, v odkazu naleznete o psychedelickém medu dokumentární video v anglickém jazyce.
