Krátce po razii kontaktovali kolegové a přátelé obou obviněných Mezinárodní centrum pro etnobotanické vzdělávání, výzkum a služby (ICEERS), což je organizace zaměřená na zkoumání přírodních narkotik, například ayahuasky, peyotlu, kaktusu San Pedro, ibogy nebo konopí. Také provádí osvětu veřejnosti a lobbing u oficiálních míst za změnu postoje k těmto rostlinám.
Pozitivní dopad na zdraví
Oba obvinění byli po dvouleté právní bitvě zproštěni obžaloby nejen díky precizně odvedené práci advokátů, ale také značné dávce trpělivosti. Soudce v bezprecedentním rozsudku konstatoval, že ayahuasca není v Chile nelegální (a nenachází se ani na seznamu kontrolovaných substancí OSN), a dokonce připustil, že užívání rostliny mělo pozitivní dopad na zdravotní stav účastníků terapie.
ICEERS zachytila vyhlášení rozsudku na film, jehož klíčové pasáže byly následně sestříhány do krátkého videa zveřejněného na internetu (pouze španělsky s anglickými titulky). Právě díky němu se na tuto organizaci začali s žádostí o právní pomoc obracet další a další lidé obvinění z podobných přečinů. Jejich počet každoročně stoupá – jen ve Španělsku proběhlo od roku 2010 čtyřicet podobných razií.
Zakázat nebo nezakázat liánu
Přibližně rok po skončení soudního procesu se chilský Institut pro veřejné zdraví pokusil ayahuasku zakázat. Stalo se tak v reakci na hrůzné činy apokalyptické sekty, jejíž vůdci měli údajně konzumovat vývar z této liány. Členové ICEERS ale investovali mnoho času i peněz do realizace podrobného výzkumu ayahuasky a s pomocí osmi světově uznávaných odborníků na biomedicínu sestavili zprávu, která pomohla právníku Rodrigu Gonzálezovi přesvědčit státní orgány o nevhodnosti takového kroku.
Podle žalobců je celý koncept alternativní medicíny, přírody, rituálů a vůbec všeho, co s ayahuaskou souvisí, pouze zástěrkou pro získávání a užívání drog.
Tato zpráva se stala hlavním podkladem pro obhajobu také v dalších právních sporech – společně s vyjádřením Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB), jenž z hlediska mezinárodního práva potvrdil legálnost volně rostoucích rostlin obsahujících psychoaktivní látku DMT.
Organizace ICEERS byla založena v roce 2009 v Nizozemsku, nicméně v současnosti sídlí ve španělské Barceloně. Za dobu své existence pomohla vyhrát na 25 soudních sporů v mnoha zemích Evropské unie: kromě Španělska například ve Švýcarsku, Belgii či Dánsku. Její členové poskytují obviněným odborné podklady, zprostředkovávají svědectví expertů a pomáhají jim celkově s přípravou strategie obhajoby.
Razie na terapeutická centra pracující s ayahuaskou jsou zatím spíše ojedinělé a vyskytují se především v zemích Latinské Ameriky, jako je Argentina nebo právě Chile. Problémem je přitom spíše dovoz rostliny, nikoli její užívání jako takové. Většina ayahuasky se dováží z Peru a hlášeny byly případy šamanů, kterým byl vývar z halucinogenní liány zabaven na hranicích během celní kontroly.
Nesmyslná kriminalizace
Ředitel ICEERS Benjamin De Loenen zaznamenal zvýšenou aktivitu Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik směrem ke kriminalizaci psychoaktivních etnobotanických druhů. Ve zprávách z let 2010 a 2012 nabízel INCB otevřeně podporu zemím, které by je chtěly na svém území zakázat.
„Právní tlak a také zpochybňování účelu, za jakým jsou tyto rostliny užívány, nabývá rok za rokem na síle,“ varuje De Loenen. „Podle mě je důležité nezatlačit uživatele do ilegality a nekriminalizovat je v rámci protidrogové legislativy. Bavíme se o tradičních rituálech, které patří v dotyčných zemích k folklóru. Užívání ayahuasky je spojeno s přesně daným kontextem a spolu s dalšími prvky tvoří komplexní obřad.“
Žalobci přitom podle De Loenena neberou na tyto skutečnosti vůbec ohled: „Když se případ dostane k soudu, je posuzován zcela bez znalosti souvislostí. Pro mnoho lidí je užívání ayahuasky součástí jejich duchovního a náboženského světa, pomáhá jim navázat spojení s božstvy a pozvednout tak svůj život. V soudním spisu se ale dočteme pouze to, že někdo prodal jinému psychoaktivní substanci, kterou se oba následně intoxikovali.“
ICEERS volí ve svých zprávách terminologii srozumitelnou laické veřejnosti, tedy i soudcům a politikům. Rostliny, jako je ayahuasca, proto nenazývají přímo léčivy, ale spíše terapeutickými prostředky pro osobní rozvoj. De Loenen to vysvětluje následovně: „Když označíme ayahuasku nebo peyotl za léčiva, narážíme na paradigma vnímání tohoto slova ve spojení se západní medicínou. Aby mohla být látka z medicínského hlediska považována za lék, měla by být podrobena klasickému třífázovému klinickému testování.“ Cituje přitom jednoho z léčitelů zadržených v Argentině: „Mluvili o ayahuasce jako o léku a nařkli mě z podvodného užívání rostliny pro léčebné a terapeutické účely.“
Žalobci ve svých projevech také odkazují nikoli k ayahuasce jako k rostlině, ale pouze jako ke zdroji psychoaktivního DMT. Tvrdí přitom, že celý koncept alternativní medicíny, přírody, rituálů a vůbec všeho, co s ayahuaskou souvisí, je pouze zástěrkou pro získávání a užívání drog. DMT dokonce nazývají novou psychoaktivní substancí, což je vzhledem k dlouhé tradici jeho užívání zcela scestné. „Zájem o ayahuasku v posledních letech stoupá, což je možná pro úřady novinka, bavíme se ale o látce známé po staletí,“ upozorňuje De Loenen. „Práce obhájců často spočívá pouze v usazení jednotlivých případů do správného kontextu a prezentaci užívání ayahuasky jako rituálu či náboženské praktiky.“
Fond na obranu tradice
V současné době se ICCERS ve spolupráci s odborníky snaží o zřízení fondu na právní zastupování obžalovaných. Podle De Loenena by se měl zaměřovat především na poskytování informací o možnostech právní ochrany uživatelů. „Chceme vytvářet precedentní případy a zprostředkovávat obviněným služby právníků specializovaných na tuto problematiku. Zároveň hodláme monitorovat změny v legislativě a postojích oficiálních míst na státní i mezinárodní úrovni, stejně jako nová zadržení a obvinění. Výsledkem by měla být interaktivní databáze přístupná přes internet,“ popisuje ředitel.
Nejdůležitější je veřejnosti i úřadům dokázat, že všem účastníkům rituálů je věnována náležitá zdravotní péče a ayahuasca není distribuována nahodile každému.
„Naším cílem je propagovat etický přístup a nabízet poradenství a pomoc uživatelům i ostatním členům komunity. Další velkým tématem bude prezentace rostliny a s ní spojených rituálů v médiích – senzacechtiví novináři často podávají veřejnosti nepřesné a zavádějící informace, což bychom chtěli změnit nebo alespoň omezit. V neposlední řadě budeme spolupracovat se zákonodárci a snažit se o lepší ukotvení tradičních rituálů v legislativě.“
Do fondu budou lidé moci přispávat od ledna příštího roku prostřednictvím internetových stránek www.teacherplantdefense.org . Na tomto webu najdou potenciální sponzoři podrobné vysvětlení účelu organizace a návod, jak se vyhnout možným právním následkům spojeným s její podporou. Kliknutím na libovolnou zemi na interaktivní mapě získají návštěvníci okamžitě přehled o počtech zadržených, výsledcích soudních sporů nebo související legislativě platné v konkrétním státě.
Z darů bude kromě výše zmíněného právního poradenství financován také výzkum účinků a možných přínosů i rizik spojených s užíváním ayahuasky. Podle De Loenen je cílem „shromáždit všechna dostupná vědecká data a tlumočit je veřejnosti srozumitelnou formou – věříme, že tak dáme soudcům dostatek informací a prokážeme, že tato rostlina nijak neohrožuje zdraví obyvatel.“
Pravidla pro rituály
Představitelé ICEERS doufají, že se jim prostřednictvím osvěty podaří upozornit na případy zneužívání rostliny a nevyhovující podmínky, jimž jsou vystaveni účastníci některých terapeutických sezení. Právě tyto jevy poškozují ayahuasku i její uživatele v očích veřejnosti. Aby bylo zajištěno, že pacientům bude zaručena kvalitní péče a etické zacházení, sestavila organizace soubor pravidel a podmínek, jejichž dodržení bude klíčové pro alokaci fondem získaných financí.
Soudce v bezprecedentním rozsudku konstatoval, že ayahuasca není v Chile nelegální.
„Nejdůležitější je veřejnosti i úřadům dokázat, že všem účastníkům rituálů je věnována náležitá zdravotní péče a ayahuasca není distribuována nahodile každému, kdo projeví zájem, ale až po důkladném prověření klientova psychického i fyzického stavu,“ upozorňuje ředitel ICEERS.
Na kriminalizaci etnobotanických rostlin se De Loenen dívá globálně: „Musíme si přestat namlouvat, že když žijeme například ve Spojených státech, problémy lidí ve Španělsku nebo Švýcarsku se nás netýkají. Pokud odvede obhajoba dobrou práci a soudní při vyhraje, jako se to podařilo v Chile, můžeme tento výsledek v budoucnu použít jako precedent i v jiných případech a jiných zemích. Každá jednotlivá výhra je vítězstvím pro naši globální komunitu.“
Zdroj: http://reset.me/story