Blakeovi je vcelku jedno, jaká odrůda vyhraje letošní Emerald Cup, a podstatné není ani to, jaký produkt z jeho farmy v Mendocinu bude mezi návštěvníky nejpopulárnější – know-how stojící za šlechtitelskými úspěchy nelze v současné době chránit jako duševní vlastnictví. A to je u byznysu za miliardy dolarů problém.
Byznys je byznys
Společnosti ze slavného Silicon Valley mohou chránit své nejcennější technologie a produkty federálními patenty, pěstitelé konopí tuto možnost zatím nemají. Americká vláda totiž stále považuje konopí za ilegální drogu a řadí ho do stejné kategorie jako heroin – tedy mezi látky „bez jakéhokoli léčebného využití“. Nejznámější odrůdy a metody pěstování jsou tak z právního hlediska velmi zranitelné.
„Je to taková šedá zóna,“ začíná rozpačitě Blake. „Snažíme se to všichni společně nějak vyřešit.“
Investoři požadují záruky, že na ně bude převedeno i duševní vlastnictví spojené s produktem.
Rekreační užívání konopí je povoleno ve čtyřech amerických státech, zatímco v dalších 24 včetně hlavního města Washingtonu je legální jen konzumace na lékařský předpis. Podle předběžných odhadů by v roce 2016 mělo k legalizaci dojít i v Kalifornii a 50 000 tamních pěstitelů se obává, že si trh podmaní velké farmaceutické a zemědělské koncerny.
K první vlně přílivu finančních prostředků došlo poté, co kalifornský guvernér Jerry Brown podepsal zákon povolující konopným společnostem, jež dosud působily jako neziskové organizace, přijímat poprvé v historii finance od investorů. Do hry se tím dostaly i firmy disponující dostatkem kapitálu, jejichž pozornost se obrací především k okresům Mendocino, Humboldt a Trinity, ze kterých pochází až 60 procent konopí na americkém trhu.
Technologický boom v zeleném
Především investoři se zájmem o technickou stránku věci se podle slov Timothyho Yima, ředitele pro ochranu dat a soukromí agentury Startup Policy Lab, která pomáhá začínajícím konopným podnikatelům, snaží dostat co možná nejblíže k zavedeným pěstitelům a rychle získat jejich intelektuální vlastnictví a know-how.
Jeho slova potvrzuje i Kyndra Millerová, právnička a spolumajitelka advokátní kanceláře San Francisco Cannabusiness Law specializující se na zastupování konopných podnikatelů, mezi jejíž klienty patří i Tim Blake: „Ještě než vloží do projektu své peníze, požadují investoři záruky, že na ně bude převedeno i duševní vlastnictví s tím spojené.“
Samotný koncept intelektuálního vlastnictví nebyl ale doposud v tomto odvětví na pořadu jednání. Vzhledem k tomu, že se veškeré transakce v minulých padesáti letech odehrávaly za hranou zákona, platby probíhaly v hotovosti a pěstitelé si nelegální výdělky ukládali do slamníků, nebylo know-how jejich největší starostí. To se ale mění.
„Asi před rokem jsme začali upozorňovat lidi, že by se nad ochranou svého duševního vlastnictví měli zamyslet. První náznaky vážného zájmu jsme ale zaznamenali až v posledních několika měsících,“ tvrdí Reggie Gaudino, viceprezident pro vědu a výzkum a současně ředitel oddělení duševního vlastnictví laboratoře Steep Hill v kalifornském Berkeley, která se specializuje na analýzu konopí a má pobočky v několika státech.
V roce 2016 by mělo k legalizaci dojít i v Kalifornii a 50 000 tamních pěstitelů se obává, že si trh podmaní velké farmaceutické a zemědělské koncerny.
Počet obchodních značek souvisejících s konopím, registrovaných od ledna 2015 na kalifornském ministerstvu vnitra, stoupl oproti předchozímu období zhruba o 50 procent, v absolutních číslech se ale dle vyjádření zástupce úřadu jedná o pouhou stovku. Podle zákulisních informací se naopak žádosti o registraci patentů i chráněných obchodních značek na federální úrovni jen hrnou. „Většina větších zavedených firem si je vědoma důležitosti ochrany svého duševního vlastnictví,“ vysvětluje Gaudino. „Osobně mě ale zarazilo, jak málo šlechtitelů a pěstitelů se o tuto oblast podnikání zajímá. Všichni tvrdí, že pracují na open source bázi a jejich zkušenosti a znalosti jsou volně přenositelné a dostupné. Já jim na to odpovídám, OK, počkáme pár let a uvidíme, jak to bude fungovat. Pokud nebude duševní vlastnictví chráněno zákonem, velké farmaceutické a pěstitelské koncerny prostě přijdou a vezmou si, co se jim zamane.“
Hra bez pravidel
Celé odvětví se po desetiletí podobá Divokému západu a pravidel a průmyslových standardů je v něm poskrovnu. Na trhu je v současnosti několik stovek odrůd konopí, jejichž názvy jsou často podobné a snadno zaměnitelné. Když se některá špatně prodává, dodavatel ji stáhne z trhu a po nějaké době nasadí znovu pod pozměněným jménem.
Laboratoř Steep Hill se za pomoci vědy snaží vnést do chaotického konopného byznysu pořádek. Za použití nejmodernějších technologií a vědeckých metod včetně analýzy DNA vytvářejí „genetickou mapu konopí“.
Reggie Gaudino vysvětluje, že veškeré konopí na pultech obchodů a výdejen bylo vyšlechtěno lidmi a ve chvíli, kdy budou známé jeho genetické vlastnosti, nebude problém jednotlivé odrůdy rozlišit a patentovat. V uplynulých 18 měsících shromáždili vědci ze Steep Hill na tisíc vzorků a prověřili více než 400 odrůd. Mnoho z nich má podle jejich zjištění celou řadu společných vlastností.
Ochrana značky
Tvorba komplexní genetické mapy je běh na dlouhou trať. Některé společnosti se proto snaží chránit své know-how jiným způsobem. Tim Blake chce zaregistrovat název a logo Emerald Cupu jako chráněné obchodní značky. Zjistil totiž, že je provozovatelé jiných soutěží zneužívají k vlastní propagaci.
Pokud nebude duševní vlastnictví chráněno zákonem, velké farmaceutické a pěstitelské koncerny prostě přijdou a vezmou si, co se jim zamane.
Aby upevnil svoji pozici na rychle se vyvíjejícím trhu s konopím, plánuje registraci rozšířit na název Emerald jako takový a používat ho i pro jiné konopné produkty, například Emerald Edibles pro potraviny nebo Emerald Genetics.
Jiné organizace si stejným způsobem zajišťují ochranu svých názvů nebo designu triček a dalších výrobků, tedy těch komodit, které nejsou přímo spojeny s pěstováním konopí jako takovým. Kromě obchodního zboží se jedná i o technologie na pěstování rostlin nebo extrahování aktivních složek. Tento trend potvrzuje právník Shabnam Malek, který se ochranou duševního vlastnictví dlouhodobě zabývá a je ředitelem nedávno založené National Cannabis Bar Association, tedy Asociace konopných právníků.
Například výrobce konopných potravin, firma Auntie Dolores sídlící v Oaklandu, získala ochrannou známku na své pekařské výrobky. Předmětem ochrany však není složení s obsahem konopí, ale samotný recept na přípravu tohoto konkrétního pečiva. Bývalá ředitelka firmy Lauren Fraserová, která nyní působí v jiných konopných společnostech, doufá, že více „veteránů z oboru“ postupně vystoupí ze stínu a začne chránit své znalosti a zkušenosti: „Lidé se logicky obávají, že se objeví velká firma jako například Monsanto, připraví je o výsledky dlouholeté práce v oblasti genetiky a přijde s levnějšími variantami. V tomto směru bude nejproblematičtější ochrana jednotlivých odrůd.“
Zdroj: http://www.sfchronicle.com/
