První zemí ze skupiny nejsilnějších ekonomik světa (G7), která bude v dohledné době legalizovat konopí, se díky vítězství liberálů ve volbách stane Kanada. Odborníci přitom očekávají, že se k ní brzy připojí další vyspělé státy. Budoucí klimatické konference se tak vlivem konopného průmyslu na životní prostředí budou muset zabývat.
Naštěstí se touto otázkou již dnes zabývá nemalý počet vědců, mezi něž patří například Gina S. Warrenová z Institutu energetiky při Texaské univerzitě A&M. Letos v červnu publikovala článek v odborném magazínu Columbia Journal of Environmental Law, ve kterém naznačuje, že legalizace konopí by mohla napomoci snížení dopadu konopného průmyslu na klimatické změny.
Zde si můžete přečíst hlavní závěry jejího bádání.
1. Ilegální pěstírny výrazně znečišťují ovzduší
Indoorové pěstírny konopí ročně vyprodukují přibližně patnáct milionů metrických tun uhlíkových emisí – to odpovídá objemu výfukových plynů tří milionů aut za rok. Vypěstováním jednoho kilogramu marihuany tak vytvoříte tolik emisí, jako když pětkrát přejedete autem napříč Spojenými státy.
Firmy v nových odvětvích, jako je právě konopný průmysl, by měly využívat ekologicky udržitelné energetické zdroje.
Největší objem těchto nebezpečných látek mají na svědomí nelegální pěstírny, které často používají naftové a benzinové agregáty, aby na sebe neupozorňovaly vysokým odběrem elektřiny. Tento způsob získávání energie sice chrání pěstitele před dopadením, ale závažným způsobem poškozují životní prostředí.
Legalizací konopí by se produkce skleníkových plynů při jeho pěstování mohla výrazně snížit. Celkový vliv konopného průmyslu na klimatické změny by se mohl zmírnit už jen tím, že by pěstitelé místo fosilních paliv používali elektřinu.
2. Musíme přejít na alternativní energetické zdroje
To, že by nelegální pěstitelé začali využívat elektrickou energii, by jistě pomohlo. Ale aby se konopný průmysl stal doopravdy ekologicky udržitelným, muselo by se změnit mnohem víc.
Ve Spojených státech je přibližně 67 procent elektrické energie vyráběno spalováním fosilních paliv. Při výrobě elektřiny nezbytné pro pěstitele by tedy stále vznikaly nebezpečné emise. Indoorová pěstírna spotřebuje osmkrát více energie na metr čtverečný než běžná komerční budova. Přechod z agregátů na elektřinu vyrobenou spalováním fosilních paliv v elektrárnách by tedy snížil obří uhlíkovou stopu jen zanedbatelně.
Fosilní paliva bohužel nelze přestat používat ze dne na den. Warrenová upozorňuje: „I když mají změny klimatu ničivý dopad, není možné (ani žádoucí) přestat využívat všechna fosilní paliva naráz. Takový krok by způsobil zhroucení celosvětové ekonomiky.“
Nelegální pěstírny často používají naftové a benzinové agregáty, aby na sebe neupozorňovaly vysokým odběrem elektřiny.
Vlády však mohou zastavit zvyšování spotřeby fosilních paliv tím, že pro nová odvětví průmyslu stanoví zvláštní předpisy. „Státy by měly začít směřovat svou politiku k postupnému snižování spotřeby fosilních paliv – firmy v nových odvětvích, jako je právě konopný průmysl, by měly získat licenci jen pod podmínkou, že budou využívat ekologicky udržitelné energetické zdroje,“ vyjádřila se k tomuto problému Warrenová.
3. Konopí je nutné legalizovat globálně
Pokud by bylo konopí legální, mohli by se pěstitelé obrátit na své dodavatele elektřiny, aby jim poradili, jak s energií lépe hospodařit.
Společná diskuze by například mohla přispět k řešení problému odběru elektřiny ve špičce, kdy přetížená elektrická síť využívá nejvíce fosilních paliv.
Už legalizace na úrovni jednotlivých států může tuto diskuzi započít, ale Warrenová upozorňuje na to, že některé společnosti by mohly váhat ohledně spolupráce s odvětvím, které je podle mezinárodních zákonů nelegální. Aby tedy bylo možné učinit konopný průmysl ekologickým, bylo by nutné, aby vyspělé státy a mezinárodní společenství zcela ukončily konopnou prohibici.
4. Musíme nastavit pravidla fungování konopného průmyslu
Mnoho států vyrábí většinu elektřiny spalováním fosilních paliv, takže ani to, že by se pěstitelé vyhnuli odběru energie v energetické špičce, by v mnohých případech uhlíkovou stopu konopného průmyslu nesnižovalo. Pokud by toto odvětví mělo být šetrné k životnímu prostředí i v těchto státech, pak by se na takových místech musely začít ve větší míře využívat obnovitelné zdroje energie – solární, větrná a vodní.
Budoucí klimatické konference se budou muset začít zabývat vlivem rozvíjejícího se konopného průmyslu na životní prostředí.
Warrenová navrhuje stanovení zvláštních poplatků pro společnosti konopného průmyslu využívající energii s uhlíkovou stopou – z těchto zdrojů by se pak mohl financovat rozvoj obnovitelných zdrojů. Zároveň ale varuje před zavedením jednotné sazby, která by mohla v některých firmách vyvolat pocit, že místo hledání ekologicky udržitelného způsobu podnikání stačí platit poplatky. Proto navrhuje postupné zvyšování poplatku, které by celý konopný průmysl pobízelo k hledání ekologických řešení v oblasti energetiky.
5. Pozor na návrat konopí na černý trh
Warrenová ale zároveň varuje před zaváděním příliš přísné a finančně náročné regulace. To by totiž mohlo mít zcela opačný efekt. Konopí by se pak mohlo stáhnout zpět do ilegality a s tím by se vrátily i způsoby pěstování s negativním dopadem na životní prostředí a klima.
Zdroj: https://www.civilized.life/
