V posledních letech se konopí – alespoň v některých státech – stěhuje ze sklepů a dvorků na legální plantáže a dále do skladů a obchodů, takže plíseň a roztoči, kteří dříve napadali nanejvýš desítky tajně pěstovaných rostlin, mohou najednou způsobit mnohamilionové škody.
Mnoho nezodpovězených otázek
Někteří výrobci spoléhají na průmyslové chemické pesticidy, jejich užívání ale vyvolává řadu otázek ohledně bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti konečného produktu. Použití herbicidů a insekticidů podléhá kontrole příslušných státních úřadů. Konopí je bohužel naprostou většinou těchto institucí stále považováno za nelegální, což spolupráci mezi pěstiteli a úředníky značně komplikuje. Spolehnout se nelze ani na odborný názor lékárníků a zahradníků.
Colorado zatím kvůli legislativním průtahům neschválilo ani seznam požadavků na testování pesticidů a dalších potenciálně škodlivých látek.
Rostlina je užívána mnoha způsoby – kouřením, ve formě potravin nebo mastí – a je tedy obtížné nastavit ochranná pravidla, která by je zahrnula všechny. Kromě toho je celé „odvětví“ teprve v plenkách: „Kolem ochrany zdraví při produkci konopí neexistují z důvodu dlouhé desítky let trvající prohibice žádné relevantní výzkumy ani předpisy. Prostě nic,“ tvrdí ředitel laboratoře Colorado Green Lab Frank Conrad.
Chybí ochrana spotřebitele
Ve státech, kde je nyní pěstování a užívání konopí regulováno zákonem, pracují úředníci na prvních návrzích závazných limitů pro obsah škodlivých chemikálií. Doposud sice nebyly zaznamenány žádné případy vážnějšího poškození zdraví v důsledku užití chemických hnojiv a pesticidů při pěstování, obavy zdravotníků jsou přesto na místě.
Tak například radnice Denveru, hlavního města státu Colorado, uvalila na jaře loňského roku karanténu na desítky tisíc rostlin z jedenácti plantáží, neboť inspektoři pojali podezření, že při jejich pěstování byly použity zakázané pesticidy. Poté, co bylo toto podezření vyvráceno chemickým rozborem, byly některé sazenice vráceny majitelům. Dva pěstitelé ale raději své rostliny dobrovolně zničili a vzorky od dalších osmi jsou v karanténě dodnes.
Jeden oregonský deník provedl v červnu vlastní výzkum, při němž odhalil, že povolené hladiny pesticidů v legálně prodávaném konopí byly překročeny u celé řady produktů – jednalo se jak o sušinu určenou ke kouření, tak třeba i o konopné extrakty. Odhalena byla navíc i přítomnost nových pesticidů, u nichž stát nemá nastavené doporučené normy.
Nikdo nechce užívat léčivo prolezlé plísněmi nebo pesticidy.
Americká Agentura na ochranu životního prostředí zodpovědná za tvorbu seznamu povolených pesticidů vydala úřadům států Colorado a Washington výjimku, podle níž mohou s odkazem na „zvláštní místní potřeby“ požádat o vytvoření speciálního seznamu chemických látek certifikovaných pro konopný průmysl. Legislativní proces je ale zdlouhavý a může trvat i několik let.
Nutná regulace a kontrola
Státy Colorado a Oregon požadují, aby bylo veškeré konopí prodávané na pultech zdejších obchodů testováno na obsah pesticidů a dalších chemikálií. Vyšetřování oregonských novinářů však ukázalo, že předpisy pro takové testování jsou vágní a nedokonalé. Colorado zatím kvůli legislativním průtahům neschválilo ani seznam požadavků na testování. Lépe na tom není ani stát Washington, kde se zákonodárci dosud neshodli na bezpečných hladinách pesticidů, a žádné zákony omezující užívání chemikálií nemá ani největší producent konopí v Americe – Kalifornie.
„Je to mnohem složitější a dražší, než se na první pohled zdá,“ říká mluvčí Rady pro kontrolu alkoholu státu Washington Brian Smith. Výsledkem liknavosti úřadů a nejasností v legislativě je stav, kdy mohou bezskrupulózní pěstitelé používat zakázané chemikálie bez obav z dopadení a trestu.
Ředitelka Odboru pro regulaci konopí města Denver Ashley Kilroyová přiznává, že její úřad nebyl na tuto situaci vůbec připraven: „Celá ta věc se škodlivými pesticidy nás zaskočila.“ Situaci kolem regulace užívání chemikálií v průběhu pěstebního procesu tlumočila během neformálního oběda dvěma stovkám dodavatelů konopí. To, co se dozvěděli, farmáře nijak nepotěšilo.
„Žádná federální instituce není schopná říct, zda je sklizeň v pořádku, nebo ne. Informace o prostředcích vhodných k boji se škůdci pocházejí v podstatě výhradně z doslechu a internetových diskuzí,“ vysvětluje profesor entomologie a expert na pesticidy Whitney Cranshaw z Coloradské státní univerzity.
Pěstitelé jsou tak z části odkázáni na vlastní kvalifikovaný odhad a zkušenosti.
Jednou z diskutovaných chemikálií, jež byly v Denveru důvodem pro uvalení karantény, je fungicid Eagle 20 EW. Ten se běžně používá při pěstování vína nebo chmele, po zahřátí se ale stává zdraví nebezpečným, takže je zakázána jeho aplikace na tabák. Dosud však neexistuje výzkum zabývající se bezpečností užití této látky na konopí určené k výrobě potravin.
Stejný metr pro všechny
O nutnosti provedení důkladného výzkumu jsou přesvědčeni všichni pěstitelé. Poukazují ale na skutečnost, že pesticidy a herbicidy se používají i v potravinářství. Uživatelé konopí podle nich nikdy neměli k dispozici tolik informací jako dnes. Agentura na ochranu životního prostředí zodpovědná za tvorbu seznamu povolených pesticidů vydala úřadům států Colorado a Washington výjimku, podle níž mohou vytvořit speciální seznam chemických látek certifikovaných pro konopný průmysl.
„Stejně jako špenát, brokolice nebo broskve je i konopí náchylné k napadení specifickými škůdci,“ vysvětluje Gabriel Fairorth, vedoucí oddělení kultivace firmy Denver’s Herbal Remedies. Jeho společnost nepoužívá žádné zakázané chemikálie a městem uvalená karanténa se jí nijak nedotkla, přesto se Fairorth domnívá, že zákaz některých látek je diskutabilní: „Pokud jsou konkrétní přípravky považovány za bezpečné pro plodiny, které běžně konzumujeme, ale pro konopí jsou zakázány, nejsem si úplně jistý, jestli je systém nastaven správně.“
Keith Stroup, zakladatel významné aktivistické organizace NORML, která je nejstarší americkou nadací bojující za legalizaci konopí, oceňuje, že se regulační úřad začal problémem bezpečnosti konopí vůbec zabývat. Ještě v osmdesátých letech používala vláda k vymýcení nelegálních konopných plantáží herbicid zvaný paraquat, ačkoli například v lesnictví bylo užívání této látky z důvodu její nebezpečnosti pro životní prostředí zakázáno. NORML tehdy opakovaně poukazoval na skutečnost, že některé rostliny zásah paraquatem přežily a byly zkonzumovány koncovými uživateli.
Reakce vlády na protesty NORMLu byla podle Stroupa zamítavá: „Řekli nám, že konopí je nelegální, a proto neexistuje důvod zabývat se používáním či škodlivostí nebezpečných chemikálií. Naše námitky nebral nikdo vážně.“ Nedávné reakce států, kde bylo konopí legalizováno, jsou sice pomalé, přesto se dá hovořit o kroku správným směrem. „Tvrzení, že všechno je v pořádku, protože konopí se už dávno prodává na černém trhu a u uživatelů nebyly zaznamenány žádné obtíže, je prostě absurdní,“ myslí si Keith Stroup. „Nikdo z nás přece nechce užívat léčivo prolezlé plísněmi nebo pesticidy.“
Zdroj: www.thecannabist.co