Jak třásněnky žijí
Třásněnek (Thripidae) je několik set druhů, z nichž se asi nejčastěji setkáme s třásněnkou zahradní (Thrips tabaci), která je ve střední Evropě nejrozšířenější a napadá mnoho druhů rostlin. Ať už se setkáte s třásněnkou zahradní, nebo jiným druhem, jejich životní cyklus a poškozování rostlin jsou velmi podobné.
Třásněnky obvykle přezimují v půdě nebo ukryté pod spadanými listy či zbytky rostlin. Přezimovat mohou v podstatě všechna vývojová stadia, ale nejčastěji přezimují nymfy nebo dospělí jedinci. Jakmile se začne oteplovat, vylezou třásněnky ven a začnou hledat nejbližší vhodnou rostlinu, kterou by osídlily. Jakmile takovou rostlinu najdou, zahájí fázi rozmnožování. Dospělé samičky kladou vajíčka do pletiv listů. Zajímavé je, že vajíčka nemusí být ani oplodněná k tomu, aby se z nich vylíhla další generace. Z vajíček se vylíhnou nymfy bez křídel. Ty projdou ještě různým počtem vývojových fází, v závislosti na druhu třásněnky, až z nich nakonec budou dospělé třásněnky s křídly.
Podle křídel poznáte třásněnku velmi snadno. Na okrajích křídel jsou totiž viditelné třásně. I když mají dospělé třásněnky křídla, příliš toho nenalétají, spíše se přesouvají dlouhými skoky. Aby se z nymf staly dospělci, musejí se zakuklit. Zakuklení často probíhá v pěstebním médiu či substrátu. Třásněnky se množí docela rychle, ale ne tak rychle, jako třeba mšice či svilušky. Vývoj jedné generace trvá přibližně 20 dnů, a do značné míry závisí na teplotě prostředí. Nymfy a dospělé třásněnky měří zhruba 1-1,5 mm. Nymfy jsou světlé, dospělci tmavší, opět v závislosti na druhu a podmínkách. Nejlépe tomuto škůdci vyhovuje teplo a přiměřené vlhko, nicméně déšť jim výrazně škodí. V indoorové pěstírně a ve skleníku mají třásněnky optimální podmínky pro život a rozmnožování.
Co dělají třásněnky rostlinám
Třásněnky řadíme mezi savé škůdce, protože z rostlin vysávají šťávu. Nejčastěji svoji záškodnickou činnost provádějí na listech, ale mnohé druhy nepohrdnou ani květem, případně plodem. Třásněnka je vybavena bodavým savým ústrojím, které zabodne do pletiva rostliny a vysává to, pro co si přišla. Výsledkem takového poškození jsou bledé až stříbrné tečky na rostlinách, trošku podobné těm, které po sobě nechávají svilušky, ale o poznání větší. Pokud napadení trvá delší dobu, skvrny hnědnou a listy usychají. Pokud stav přetrvává, může být zahubena celá rostlina. Třásněnky mohou přenášet i různá virová onemocnění rostlin, což jejich škodlivost ještě zvyšuje. Mimo vysávání šťávy z rostlin zanechávají třásněnky na listech svůj trus, který rostlinám také zvlášť neprospívá, ale nám pomáhá s lepší identifikací.
Jak výskyt třásněnek poznáme
Především je třeba rostliny pravidelně kontrolovat. Třásněnky se, stejně jako další saví škůdci, rády pohybují po spodní straně listů, takže je nemusíme spatřit hned zkraje jejich výskytu, pokud nekontrolujeme právě spodní strany listů, zejména těch v dolních částech rostliny.
Prvním příznakem výskytu svilušek jsou již zmíněné stříbřité skvrny na listech, které zůstávají jako stopa po sání. Pokud spatříme takové skvrny, měli bychom list pečlivě prohlédnout ze všech stran. Třásněnky vypadají jako světlé či tmavé pohyblivé čárky, podle toho, v jakém stadiu js
me je objevili. Mám zkušenost s tím, že obvykle najdeme světlé bezkřídlé nymfy. Pohybují se poměrně rychle a rozeznáme je pouhým okem. Kdybychom larvy ani dospělce na listu nespatřili, může nám s identifikací třásněnek pomoci jejich trus v podobě tmavých teček na listech, jak by mělo být vidět na obrázcích u tohoto článku.
Měli bychom zpozornět také v případě, že se u našich rostlin vyskytují mušky, které skáčou. To mohou být dospělí jedinci svilušek, takže se ihned dáme do hledání zbytku populace. Můžeme si také pomoci rozmístěním modrých lepových desek. Jelikož je tento hmyz přitahován modrou barvou, určitě se nám nějaké kusy na desky přilepí, pokud se v pěstebním prostoru objeví.
Prevence napadení třásněnkami
Jak již bylo řečeno, třásněnky se nejčastěji objevují při pěstování pod umělým osvětlením nebo ve skleníku. Hlavní prevencí je pravidelná kontrola rostlin. Opravdu se dívejte pečlivě i na spodní strany listů. Možnost včasného zásahu je důležitá, takže pečlivá kontrola je na místě. Jednoduchou prevencí může být zakrytí pěstebního média. Jelikož během svého vývoje se musí nymfy třásněnky zakuklit v zemi, můžeme vrchní část květináčů zakrýt libovolným materiálem vhodným pro použití s rostlinami. Například netkanou textilií nebo něčím podobným. Ve skleníku můžeme netkanou textilii natáhnout přímo na záhony.
Pokud byste někde sehnali křemelinu v odpovídajícím množství a za rozumnou cenu, udělá vám minimálně tak dobrou práci, jako zakrytí pěstebního média textilií. Díky tomu, že přerušíme vývojový cyklus, třásněnky se nebudou moci množit a postupně vyhynou. Tento způsob funguje především při indoorovém pěstování, protože venku a ve skleníku se většinou najde nějaký kus půdy, kde se může nymfa zakuklit. Můžeme také použít nějaký preventivní postřik odpuzující savé škůdce. Nejlepší je v takovém případě volit přípravek na přírodní bázi. Doma si můžeme vyrobit postřik sami s pomocí vody a chilli papriček, česneku, skořicového oleje a podobně. Tyto postřiky koneckonců můžete použít i na eliminaci již nastalého problému s třásněnkami. Nutno ale dodat, že tento hmyz je docela odolný, takže zmíněné postřiky ho nemusí nijak výrazně znervóznit.
Likvidace třásněnek
Jestliže už jsme se dostali do situace, kdy třásněnky napadly naše rostliny, nezbývá nám nic jiného, než vytáhnout nejsilnější zbraně. Za každé situace se snažíme problém vyřešit bez chemických přípravků, které volíme až jako poslední možnost. Třásněnky mají řadu přirozených nepřátel. Patří mezi ně známí požírači škodlivých breberek – slunéčko sedmitečné a zlatoočky. Ještě větším specialistou na třásněnky je dravý roztoč Amblyseius cucumeris, který se dá sehnat v obchodech s biologickými přípravky na ochranu rostlin (v ČR zejména Biocont Laboratory), stejně jako parazitická háďátka (nematody) druhu Steinernema feltiae, která se aplikují do substrátu, kde napadají kukly. Další možností je použití postřikových přípravků na bázi stromu neem, což je indický název pro Azadirachta indica.
Pokud všechny biologické varianty selžou, nezbyde nám než sáhnout po chemických přípravcích. V takovém případě se zeptejte přímo v zahradnictví, neboť názvy přípravků se často mění a stále se objevují nové a nové. Třásněnky jsou poměrně známý a běžný škůdce, takže nebudete mít problém sehnat něco účinného. Při použití chemických přípravků dávejte pozor na ochrannou lhůtu, která říká, za jak dlouho po ošetření může být rostlina konzumována. Pokud ale budete dodržovat doporučené preventivní kroky a rostliny pravidelně kontrolovat, neměli byste být nuceni chemii použít. Biologickou likvidaci je vhodné kombinovat s likvidací mechanickou. Pokud je to tedy možné, odstraňte škůdce, které spatříte. Z listů je můžete dostat navlhčenou vatou nebo jemným hadříkem.
Závěrem
Dnes jsme se podívali na sosák dalšímu z řady škůdců, kteří se snaží zmařit naši snahu o úspěšnou úrodu. Jelikož žijeme v 21. století, mohu vám jako bonus nabídnout video, na kterém uvidíte nymfy třásněnek parazitovat na listu konopí. Video je natočené digitálním mikroskopem ve velice pěkném rozlišení a je to docela zajímavé kino. Pokud máte nějaké dotazy, zajímavé fotky škůdců či chorob nebo chcete k seriálu Zahrada v nesnázích něco říct, neváhejte mi napsat na info@pestovat.cz. Já vám velice děkuji za pozornost a těším se na počtenou při dalším dílu. Mějte se hezky!
