Američtí vědci v lednu zveřejnili výsledky unikátního výzkumu založeného na dlouhodobém sledování mladistvých uživatelů konopí – konkrétně porovnávali vliv užívání na vývoj IQ. Studie byla založená na sledování dvojčat v průběhu deseti let, přičemž vždy jedno z dvojice konopí užívalo pravidelně, zatímco druhé se mu naprosto vyhýbalo. Poté co výzkumníci vzali v úvahu i různé vlivy prostředí, zjistili, že nižší IQ a užívání konopí spolu nesouvisí.
Dvojnásobné vyvrácení mýtu
„Tato studie zohlednila všechny podstatné faktory a je vítaným příspěvkem do probíhající diskuze o působení konopí na mladistvé,“ okomentovala výsledky nové práce psychofarmakoložka Valerie Curranová z londýnské University College. S dalšími britskými kolegy provedla nedávno obdobný výzkum zahrnující pozorování více než 2 000 britských adolescentů, jehož výsledky byly publikovány začátkem ledna v odborném časopise Journal of Psychopharmacology. Dle jejích slov dospěli k „prakticky stejným výsledkům“ jako autoři nové americké studie.
„Ani jedna z nových studií rozhodně neprokázala, že pravidelné a zejména nadměrné užívání konopí mladistvým nijak zdravotně neškodí.“
Hlavním autorem americké studie je statistik z Univerzity Jižní Kalifornie Mgr. Nicholas J. Jackson, jenž prohlásil, že většina studií spojujících kognitivní poruchy, jako je ztráta paměti nebo pokles IQ, s konopím se zaměřuje na uživatele v naprosto minimálním časovém výseku. Z toho ovšem nelze určit, zda jedinec trpěl danou poruchou již před tím, než užil danou látku. „Je to jako ptát se, jestli byla dřív slepice, nebo vejce,“ popsal paradox takového přístupu.
Novozélandské zmatení
Aby vědci přesně zjistili, jestli konopí způsobuje snížení IQ nebo škodí i jinými způsoby, začali na konci osmdesátých let dlouhodobě sledovat početné skupiny mladistvých uživatelů. Výsledky prvního takového výzkumu z Dunedinu na Novém Zélandu byly publikovány v roce 2012: Skupina pravidelných kuřáků konopí ve věku mezi 13 a 38 lety byla porovnávána s lidmi, kteří před osmnáctým rokem užívali konopí jen příležitostně nebo vůbec. U první jmenované skupiny byl tehdy zjištěn výrazný pokles IQ.
Spoluautor studie, psychiatr a epidemiolog z Australské univerzity Dr. George Patton, prohlásil, že „tato práce měla zásadní vliv na dnešní diskuzi o nepříznivých účincích pravidelného užívání konopí na mladistvé.“ Podle kritiků z řad odborníků z celého světa měla ovšem tato práce zásadní nedostatky – nebrala v potaz další možné vlivy na snížení IQ, mezi něž patří například narušené rodinné prostředí, užívání dalších legálních i nelegálních drog nebo nedosažené vzdělání.
Odchylky způsobené těmito faktory lze účinně minimalizovat právě studií provedenou na dvojčatech, protože sdílejí geny a jsou vychovávána ve stejném prostředí. Odborníci ze Spojených států se proto v právě publikovaném výzkumu zaměřili na 789 párů dospívajících dvojčat.
Poté co výzkumníci vzali v úvahu i různé vlivy prostředí, zjistili, že nižší IQ a užívání konopí spolu nesouvisí.
Vstupní data byla získána z dvou různých výzkumů – jedna skupina dvojčat pocházela z Kalifornie, převážně z oblasti Los Angeles, a druhá z Minnesoty. Věk dětí byl na začátku pozorování mezi 9 a 11 roky. Všichni pozorovaní během deseti let prošli pěti inteligenčními testy a dotazníky ohledně užívání konopí. Vědci se také zajímali o užívání dalších drog, jako jsou opioidní léky na bolest, kokain a o přehnané pití alkoholu.
Nikoli konopí, ale vnější vlivy
Průměrný uživatel konopí během desetiletého výzkumu ztratil 4 body IQ. Jackson ale upozorňuje, že u druhého dvojčete docházelo ke stejnému poklesu, což naznačuje, že nelze vinit konopí. „Došli jsme k závěru, že pokles IQ zapříčinil nějaký vnější vliv působící na obě dvojčata stejně – může jít o školu, rodinu nebo vrstevníky,“ shrnuje statistik.
V nové britské studii se navíc zjistilo, že IQ mladistvých, kteří užívali konopí denně minimálně po dobu šesti měsíců, a těch, kteří ho za stejnou dobu vyzkoušeli méně než třicetkrát, bylo stejné. „Tyto výsledky naznačují, že užívání konopí pokles IQ nezpůsobuje,“ prohlásila Claire Mokryzová, doktorandka studující v laboratoři pod vedením Dr. Valerie Curranové.
Kritické hlasy
Někteří ale upozorňují na nedostatky obou výzkumů – britský například nezahrnuje detaily o tom, jak často a v jakém množství mladiství konopí užívali. U americké studie je zase problém, že skupiny z Minnesoty a z Los Angeles používaly rozdílné dotazníky, kdy otázky skupiny z Los Angeles byly mnohem méně podrobné. Jejich znění bylo například: „Vyzkoušeli jste někdy konopí?“ A pokud třináctiletý respondent odpověděl ano, i když si třeba potáhl jen jednou v životě, byl po zbytek výzkumu veden jako uživatel konopí.
Sarah Feldstein Ewingová, psychiatrička z Oregonské lékařské univerzity, tvrdí: „Je sice možné, že výsledky nového výzkumu odpovídají skutečnosti, jsem ale toho názoru, že příležitost provést opravdu detailní výzkum vlivu konopí a dalších látek na IQ tímto vědci poněkud promarnili.“ Autor novozélandské studie Dr. Patton k výsledkům obou nových studií podotýká, že „ani jedna z nich rozhodně neprokázala, že pravidelné a zejména nadměrné užívání konopí mladistvým nijak zdravotně neškodí.“
„Slavná“ novozélandská studie z roku 2012 nebrala v potaz další možné vlivy na snížení IQ, mezi něž patří například narušené rodinné prostředí, užívání dalších legálních i nelegálních drog nebo nedosažené vzdělání.
I sám Jackson upozorňuje, že přes přibývající důkazy o tom, že konopí IQ u mladistvých nesnižuje, bychom rozhodně neměli problém častého užívání konopí dětmi podceňovat. Takový návyk totiž podle něj může nepříznivě ovlivňovat i jiné vývojové oblasti: „Co se týče komplexního vlivu konopí na mladý a vyvíjející se lidský mozek, je nutné provést další výzkumy.“
Podle kalifornského statistika by nejlepším způsobem, jak provést výzkum vlivu konopí na kognitivní schopnosti, bylo podávat ho pravidelně lidem a sledovat, jak na mozek působí různá doba vystavení látce, frekvence užívání a velikost dávek. „Kvůli současným federálním zákonům je však takový výzkum ve Spojených státech v podstatě neproveditelný,“ vysvětluje Jackson a dodává: „Možná bychom si ale měli pokládat především otázku, jaké důvody vedou třináctileté děti k tomu, aby hledaly útěchu v drogách.“
Zdroj: www.sciencemag.org
