Aktuální článek
Heemskerská deklarace: Závěrečné prohlášení Světového fóra pěstitelů zakázaných rostlin

Heemskerská deklarace: Závěrečné prohlášení Světového fóra pěstitelů zakázaných rostlin

  • Na lednovém setkání v nizozemském Heemskerku diskutovali zástupci malopěstitelů konopí, koky a opiového máku ze čtrnácti zemí světa o cílech, jichž by chtěli dosáhnout na Mimořádném zasedání OSN o drogách (UNGASS), které se bude konat v dubnu letošního roku v New Yorku.

Hlavním tématem dlouho očekávaného zasedání bude mezinárodní drogová politika a všechny její aspekty, mezi něž patří celosvětové embargo na šlechtění a pěstování koky, opiového máku a konopí pro vlastní účely. Zástupci Světového fóra pěstitelů pevně věří, že jejich postojům bude v New Yorku věnována náležitá pozornost.

Stávající situace

Pěstitelé zakázaných rostlin se zaměřili na několik základních oblastí, které je nutné reformovat:

1. Zástupci malopěstitelů zakázaných rostlin ani komunity a regiony, které jsou na jejich pěstování a prodeji existenčně závislé, nebyli až dosud přizýváni k debatám o drogové politice na mezinárodní úrovni.

Násilná likvidace produkce maloobjemových pěstitelů, ať už chemická, biologická, manuální, nebo jiná, je v rozporu s ochranou základních lidských práv a svobod.

2. V uplatňování a vymáhání mezinárodního práva existuje celá řada nesrovnalostí a rozporů. Paralelně s všeobecně platnými zákony zde existují další dílčí dohody například o lidských právech, která by při posuzování jednotlivých případů měly být místním zákonům nadřazené. Připomínáme, že všechny úřady a členské státy OSN se podpisem Charty spojených národů zavázaly k dodržování a ctění základních lidských práv a svobod.

3. Předcházející fórum pěstitelů upozorňovalo OSN na to, že vizi světa bez drog do roku 2009 se nedaří naplnit. Prohlášení OSN ze stejné doby stanovilo za nový cíl rok 2019, kdy by podle názoru organizace mělo dojít ke znatelnému a měřitelnému poklesu množství vypěstovaného opia, koky a konopí. Tyto cíle jsou zcela nereálné a je nutné je přehodnotit.

4. Při zohlednění všech současných problémů, s nimiž se potýkají oblasti závislé na produkci nelegálních rostlin, se fórum zvláště věnovalo následujícím otázkám:

  • Způsoby kontroly produkce a násilná likvidace plodin
  • Tradiční i moderní způsoby užívání kontrolovaných substancí (tradičním užíváním se rozumí konzumaci během náboženských obřadů a také v průběhu tradičních léčebných praktik, moderní užívání zahrnuje rekreační účely a samoléčbu)
  • Udržitelný rozvoj
  • Drogy a ozbrojené konflikty

Závěry

1. Násilná likvidace produkce maloobjemových pěstitelů, ať už chemická, biologická, manuální, nebo jiná, je v rozporu s ochranou základních lidských práv a svobod. Vede k ozbrojeným i diplomatickým konfliktům a poškozování životního prostředí, ovlivňuje příhraniční oblasti dotčených států, kde často vede k rozšíření chudoby a nedostupnosti základních potravin a prostředků a celkově má špatný vliv na ekonomiku rozvojových regionů. Rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými, zhoršuje dostupnost zdravotní péče, bezpečnostní i ekonomickou situaci, vede k nucené migraci postižených skupin obyvatel, snižuje vliv legitimních státních úřadů a má za následek militarizaci komunit pěstitelů.

Zabavení nebo zničení jediného zdroje obživy je formou nedemokratického zásahu, v jehož důsledku jsou celé rodiny nuceny hledat jinou alternativu ekonomického přežití a jenž může přispívat k radikalizaci některých skupin obyvatel. V neposlední řadě je pak likvidace sklizně kontraproduktivní také z hlediska podpory udržitelného rozvoje.

2. Zařazení třech výše jmenovaných rostlin na seznam zakázaných plodin brání poznání a pochopení tradičních i moderních způsobů užívání a snižuje dostupnost rostlin a druhotných produktů. Přestože legislativa některých států povoluje tradiční a/nebo léčebné využití, zdaleka ne všichni pacienti mohou těžit z léčebného potenciálu rostlin a trh je zcela pod kontrolou velkých farmaceutických firem. Alternativní způsoby užívání rostlin, jako je konzumace ve formě potravinových doplňků, nejsou dostatečně propagovány, a to navzdory skutečnosti, že podle odborné i laické veřejnosti mohou mít četné pozitivní účinky.

Rekreační užívání je pak zakázáno úplně, ačkoli i v této oblasti zaujímají postupně další a další státy osvícenější postoj a snaží se trh kontrolovat a regulovat. Pěstitelé, uživatelé a celé komunity jsou přesto stále stigmatizováni, kriminalizováni a vězněni.

„Požadujeme vyjmutí konopí, koky a opiového máku ze seznamu plodin zakázaných Konvencemi OSN z let 1961 a 1988.“

 3. Rozvojové strategie cílené na venkovské oblasti musí být postaveny na maloobjemovém zemědělství, zatím ale většina účastníků fóra není zařazena do žádného podobného projektu. Ti, kdo mají zkušenosti s různými programy na podporu alternativního rozvoje, potvrzují, že ani dotace nijak nezlepšují ekonomické a sociální postavení komunit, jimž jsou určeny. Hlavní příčinu spatřují účastníci setkání jednak v nedostatečné podpoře zapojení daných jedinců a společenství do organizace těchto projektů, plánování a provádění navrhovaných opatření, vedle toho také pak v krátkém časovém horizontu programů, nedostatečné technické podpoře a korupci, v jejímž důsledku finanční a materiální podpora často vůbec nedosáhne k těm nejpotřebnějším.

Dalšími problémy jsou pak genderové otázky, poškozování životního prostředí v důsledku pěstování alternativních plodin, vznik monokultur nevhodných pro dané oblasti, skupování pozemků velkými korporacemi nebo špatný přístup místních k půdě, technologiím a na volný trh. Podmiňování poskytnutí rozvojové pomoci ukončením produkce nelegálních plodin uvrhuje zemědělce do existenční tísně a nedostatek ekonomicky rentabilních alternativ je pak přivádí zpět k zakázaným rostlinám. Dosavadní rozvojové programy neberou tyto skutečnosti vůbec v potaz.

4. Kriminalizace koky, konopí a opiového máku vyvolává společenské konflikty, neboť pěstitelé jsou perzekvování, utlačováni, diskriminováni a nejsou respektována jejich základní lidská práva. To vše se děje v souladu s místními zákony. Nejrůznější konflikty jsou důsledkem jak nevhodné drogové politiky, tak samotné existence a způsobu fungování černého trhu s narkotiky. Zásahy státní moci vedou jen k eskalaci násilí a přítomnost ozbrojených skupin také nepřispívá ke klidu, prohlubuje etnické i územní spory, vyostřuje boje o půdu i přístup k vodě a dalším přírodním zdrojům. Všechny tyto negativní jevy jsou živnou půdou pro korupci, nucenou migraci a nelegální obchod se zbraněmi, jež nevyhnutelně vedou k vyšší nezaměstnanosti a celkovému přetížení justice i sociální sféry.

Doporučení

1. Odmítáme prohibici a válku proti drogám.

2. Požadujeme vyjmutí konopí, koky a opiového máku ze seznamu plodin zakázaných Konvencemi OSN z let 1961 a 1988. Žádná rostlina by sama o sobě neměla být OSN ani vládami jednotlivých států považována za kontrolovanou substanci. Žádáme o právo pěstovat tyto rostliny pro tradiční i moderní způsoby užívání.

3. Voláme po okamžitém zastavení všech forem nedobrovolné likvidace sklizně.

4. Požadujeme, aby byli zástupci komunit, jichž se to týká, přizváni k jednáním o drogové politice na všech úrovních od prvotních návrhů jednotlivých opatření přes jejich realizaci až po jejich monitoring a vyhodnocení.

5. Je-li možné a žádoucí snižovat objem pěstovaných rostlin, musí k tomuto docházet postupně a až na základě dialogu se všemi zúčastněnými stranami. Souhlas komunity založený na vzájemné úctě a důvěře je klíčový.

Zařazení třech výše jmenovaných rostlin na seznam zakázaných plodin brání poznání a pochopení tradičních i moderních způsobů užívání a snižuje dostupnost těchto rostlin a druhotných produktů.

6. Podmiňování poskytnutí rozvojové pomoci likvidací sklizně je nepřijatelné. Pro úspěch každého podobného programu je zásadní správné načasování distribuce prostředků.

7. Hlavním cílem každého vnějšího zásahu do skladby pěstovaných rostlin musí být udržitelný rozvoj dotčených komunit. Ten by měl být zaměřen především na malopěstitele a dělníky a měl by jim zajišťovat dobrou dostupnost půdy a základních životních potřeb.

8. Státní samospráva musí přijmout zodpovědnost za uspokojení potřeb komunit, pro něž je pěstování koky, konopí a opiového máku existenční nutností a jichž se tedy bezprostředně dotýkají veškerá opatření v oblasti drogové politiky.

9. Požadujeme, aby zemědělci živící se pěstováním zakázaných rostlin ani jejich rodiny nebyli vystavováni kriminalizaci, perzekuci nebo diskriminaci.

10. Koka, konopí, opium ani jejich uživatelé by neměli být kriminalizováni.

11. Součástí rozvojových strategií by mělo být vytvoření a rozšíření legálního, kontrolovaného a regulovaného trhu s kokou, konopím a opiovým mákem.

12. Podporujeme mírové procesy v Kolumbii a Barmě. Deklarace se vztahuje i k těmto dvěma zemím. 

 Setkání se účastnily: Albánie, Bolívie, Kolumbie, Španělsko, Guatemala, Indonésie, Jamajka, Maroko, Mexiko, Barma, Paraguay, Peru, souostroví Svatý Vincenc a Grenadiny a Jihoafrická republika.

Zdroj: www.tni.org

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!