Aktuální článek
Osobnost Legalizace: Sébastien Béguerie

Osobnost Legalizace: Sébastien Béguerie

Profilový obrázek
  • Konopný uprchlík – tak bychom mohli nazvat mladého francouzského vědce a pacientského aktivistu, kterého válka proti drogám donutila opustit rodnou Francii a usadit se alespoň na nějaký čas v České republice.

Jméno: Sébastien Beguerie
Věk:
31
Zaměstnání: zakladatel a výkonný ředitel společnosti alpha-CAT
(analytický test kanabinoidů)
Aktivity a koníčky: pacientský aktivismus, aikido, meditace, reggae

Zanedlouho uplyne jeden rok od chvíle, kdy ses rozhodl přestěhovat se z Francie do Prahy. Co tě k tomu vedlo?
V prosinci roku 2014 jsme s partnery v několika evropských zemích spustili kampaň k novému produktu – elektronické cigaretě s náplní obsahující CBD. Některá francouzská média ale o tom začala psát jako o elektronickém jointu (ačkoli náplně neobsahují žádné THC), načež naše ministryně zdravotnictví prohlásila, že nedopustí, aby se tento výrobek ve Francii prodával, protože se jedná o propagaci marihuany. Dva měsíce nato mě jednoho dne v šest ráno vzbudili policisté a prohledali celý můj byt a laboratoř s odůvodněním, že pátrají po známkách „ilegálních aktivit“. Nakonec v bytě našli nějakou sušinu a devatenáct rostlin, za což
jsem byl zatčen a strávil následujících 48 hodin na policejní služebně, byl mi zabaven notebook a další pracovní náčiní, dokumenty a jiné osobní věci, které mi do dnešního dne nikdo nevrátil. Krátce poté jsem se rozhodl, že se přestěhuji do České republiky, kde jsem již v minulých letech navázal spolupráci s několika lidmi v konopném odvětví.

Proč jsi doma měl tolik rostlin? A v jaké fázi je tvůj případ nyní?
Od dětství trpím poruchou pozornosti s hyperaktivitou (známé též pod anglickou zkratkou ADHD – pozn. redakce) a na toto onemocnění mi poprvé lékař doporučil konopí v roce 2009, ačkoli na samoléčbu jsem ho užíval prakticky od teenagerských let. O dva roky později mi při studiu v Nizozemsku tamější psychiatr předepsal rostlinný materiál společnosti Bedrocan, která jako jediná v současnosti může občanům Evropské unie legálně prodávat konopí k léčbě. Podle zákonů EU jsem od té doby oficiálně pacientem, který se může s tímto léčivem pohybovat po celém Schengenském prostoru, a proto jsem ho měl i doma v Marseille. Na druhou stranu francouzské zákony toto neuznávají. Ty rostliny jsem si pěstoval také pro léčbu, vědecké účely a osobní potřebu. Nakonec jsem byl – stejně jako další čtyři pacienti za poslední dobu – shledán vinným z pěstování a přechovávání, nicméně na základě lékařského potvrzení, že konopí užívám jako léčivo, jsem nebyl odsouzen ani jsem nedostal pokutu.

Jak se ve Francii vyvíjí situace ohledně léčebného a rekreačního užívání? Léčba konopí byla uzákoněna dekretem schváleným v roce 2013 a v roce 2014 získala britská společnost GW Pharmaceuticals právo distribuovat u nás ústní sprej Sativex. Nicméně úřad určující ceny zdravotnických produktů ve Francii se kvůli vysoké ceně nedokázal dohodnout s výrobcem Sativexu a v lednu 2015 úřad dokonce vydal prohlášení, podle nějž není v zájmu veřejného zdraví uvádět konopné produkty na trh s léčivy. To znamená, že nemocní lidé v celé zemi žijí již třetím rokem v naději, že budou mít legální přístup k zdravotně nezávadnému konopí, zatímco realita je taková, že jsou nuceni
obstarávat si konopí na černém trhu anebo si ho sami pěstovat, čímž se z nich v očích státu stávají zločinci. Co se týče rekreačního užívání, platí u nás prohibiční zákony stejně jako ve většině evropských zemí, přesto je u nás konopí velmi populární (podobně jako v České republice). Navíc snad ve všech větších městech existují místa, kterým říkáme „open air coffeeshopy“, protože si tam můžete koupit hašiš i sušinu stejně jako třeba v Amsterdamu, akorát zde se vše odehrává přímo na ulici. V politice je konopí bohužel stále velkým tabu, takže nám nezbývá než doufat, že probíhající změny v určitých částech světa i na mezinárodní úrovni pomohou nastartovat i reformy ve Francii.

Jaké bylo tvé úplně první setkání s konopím?
Poprvé jsem kouřil ve škole o přestávce na oběd, když mi bylo třináct. Když jsem přišel na odpolední vyučování, cítil jsem výraznou úlevu od klasických projevů ADHD, jimiž jsem ve škole běžně trpěl. Najednou jsem se dokázal lépe soustředit a vnímat učitele, což mě celkově velmi zklidnilo. Netrvalo dlouho a konopí se stalo pevnou součástí mého života. 

Tak pevnou, že ses na něj zaměřil i při vysokoškolských studiích.
Přesně tak. Magisterské studium biologie se specializací na rostlinnou produkci kanabinoidů jsem absolvoval na Wageningenské univerzitě v Nizozemsku, která spolupracuje s výzkumníky společnosti Bedrocan. V průběhu studia jsem se zúčastnil řady mezinárodních konferencí o léčebném využití konopí a jeho produkci, díky čemuž jsem si uvědomil, že pokud jde o konopí pro pacienty, v současnosti je největším problémem právě produkce a kontrola kvality a obsahu účinných látek.


Proto jsi vyvinul metodu analytického testování přítomnosti kanabinoidů, která umožňuje pacientům i rekreačním uživatelům snadno a v pohodlí domova zjistit, jaké množství nejdůležitějších kanabinoidů jejich konopí (nebo produkty z něj) obsahují. Jak to celé funguje?

Společnost, kterou jsem před několika lety založil, se specializuje na kontrolu kvality produktů s obsahem kanabinoidů. Zároveň je mým dlouhodobým cílem přispět ke snižování rizik spojených s užíváním konopí – a za tímto účelem jsem vyvinul a uvedl na trh testovací soupravu na domácí použití, díky níž mohou uživatelé identifikovat a změřit obsah šesti hlavních kanabinoidů a jejich kyselin v rostlinném materiálu, poživatinách, extraktech nebo koncentrátech. Celý proces trvá zhruba 40 minut a nepotřebujete k němu odborné vzdělání ani drahé laboratorní přístroje – a nemusíte ani nikam chodit. Ve srovnání s laboratorní analýzou navíc nemusíte čekat několik týdnů na výsledky a cena jednoho testu vychází zhruba na 300 korun, zatímco v laboratoři zaplatíte minimálně dva až tři tisíce korun.

Na letošním veletrhu Cannafest jsi měl přednášku právě o snižování rizik. Jak to souvisí s tvou testovací soupravou?
V poslední době přibývá odborných prací, které prokazují, že konopí může pomáhat s léčbou závislostí na alkoholu, lécích na předpis a dalších drogách. Ukazuje se tak, že tato rostlina ve skutečnosti nepředstavuje onu „vstupní bránu“ do světa tvrdých drog, jak nám bylo dlouhá léta vtloukáno do hlavy, ale pokud něco, tak spíše drogu „výstupní“. Toto tvrzení v poslední době nachází oporu i ve výsledcích výzkumů týkajících se působení kanabidiolu (CBD), které potvrdily jeho antipsychotické (potlačující psychotické symptomy) a anxiolytické (mírnící úzkostné stavy) vlastnosti. Úzkost a psychotické stavy jsou přitom dva hlavní projevy takzvaného syndromu odnětí drogy v průběhu abstinence. Dále platí, že CBD působí jako antagonista THC, což znamená, že potlačuje jeho psychotropní účinky a mírní projevy intoxikace. Zároveň si mezi uživateli v posledních letech získávají na popularitě nové produkty, jako například koncentráty a výtažky, s velmi vysokým obsahem THC – a to je další z mnoha důvodů, proč je potřeba testovat přítomnost a množství hlavních kanabinoidů, aby se dařilo předcházet nepříjemným „překvapením“ v podobě silné intoxikace a aby nemocní, ale i třeba závislí na tvrdých drogách mohli užívat odrůdy, které budou přesně vyhovovat jejich specifickým potřebám. 

Nedávno jsi byl zvolen novým členem výkonné rady IACM (Mezinárodní asociace pro kanabinoidní léčbu), kde bys měl zastupovat pacienty. Co to obnáší?
V nově zvolené výkonné radě IACM bych měl být jakýmsi pojítkem mezi pacienty z různých zemí a ostatními členy rady, přičemž naším úkolem bude i nadále podporovat pacienty ve snaze získat přístup jak ke konopné medicíně, tak k odpovídající lékařské péči.

Jsi členem ještě nějakých jiných pacientských nebo vědeckých organizací? Jsem jedním ze spoluzakladatelů asociace UFCM, což je v podstatě francouzská odnož IACM, která od roku 2012 pořádá ve Štrasburku konferenci o léčebném využití konopí. Na ní každoročně vystupují přední kapacity v oboru, jako například objevitel THC Raphael Mechoulam anebo objevitel anandamidu, český vědec Lumír Hanuš. A pak tu je Mezinárodní koalice pacientů pro léčebné konopí (IMCPC), která byla založena v březnu 2015 během pražské konference o konopné léčbě. Tato koalice sdružuje pacientské organizace z celého světa a jejím cílem je nyní v prvé řadě prosadit změny v mezinárodních úmluvách na Mimořádném zasedání OSN o drogách v dubnu 2016. 

Jaké máš ty osobně plány pro nejbližší budoucnost?
Rád bych v rámci EU provedl rozsáhlou observační studii působení jednotlivých kanabinoidů na lidské zdraví a obecně se dále podílel na výzkumu léčebných vlastností látek obsažených v konopí. Do Francie se v nejbližší době vrátit neplánuji – k tomuto rozhodnutí bohužel přispěly i teroristické útoky z 13. listopadu. 

Chtěl bys na závěr ještě něco vzkázat čtenářům magazínu Legalizace?
Konopí užívejte s rozumem, o možných účincích vzdělávejte sebe i ostatní, a pokud můžete, zjistěte si obsah hlavních kanabinoidů. A nezapomínejte – lepší jeden prd než deset doktorů! 

Věk: 31 Zaměstnání: zakladatel a výkonný ředitel společnosti alpha-CAT (analytický test kanabinoidů) Aktivity a koníčky: pacientský aktivismus, aikido, meditace, reggaeZanedlouho uplyne jeden rok od chvíle, kdy ses rozhodl přestěhovat se z Francie do Prahy. Co tě k tomu vedlo? V prosinci roku 2014 jsme s partnery v několika evropských zemích spustili kampaň k novému produktu – elektronické cigaretě s náplní obsahující CBD. Některá francouzská média ale o tom začala psát jako o elektronickém jointu (ačkoli náplně neobsahují žádné THC), načež naše ministryně zdravotnictví prohlásila, že nedopustí, aby se tento výrobek ve Francii prodával, protože se jedná o propagaci marihuany. Dva měsíce nato mě jednoho dne v šest ráno vzbudili policisté a prohledali celý můj byt a laboratoř s odůvodněním, že pátrají po známkách „ilegálních aktivit“. Nakonec v bytě našli nějakou sušinu a devatenáct rostlin, za což jsem byl zatčen a strávil následujících 48 hodin na policejní služebně, byl mi zabaven notebook a další pracovní náčiní, dokumenty a jiné osobní věci, které mi do dnešního dne nikdo nevrátil. Krátce poté jsem se rozhodl, že se přestěhuji do České republiky, kde jsem již v minulých letech navázal spolupráci s několika lidmi v konopném odvětví.Proč jsi doma měl tolik rostlin? A v jaké fázi je tvůj případ nyní? Od dětství trpím poruchou pozornosti s hyperaktivitou (známé též pod anglickou zkratkou ADHD – pozn. redakce) a na toto onemocnění mi poprvé lékař doporučil konopí v roce 2009, ačkoli na samoléčbu jsem ho užíval prakticky od teenagerských let. O dva roky později mi při studiu v Nizozemsku tamější psychiatr předepsal rostlinný materiál společnosti Bedrocan, která jako jediná v současnosti může občanům Evropské unie legálně prodávat konopí k léčbě. Podle zákonů EU jsem od té doby oficiálně pacientem, který se může s tímto léčivem pohybovat po celém Schengenském prostoru, a proto jsem ho měl i doma v Marseille. Na druhou stranu francouzské zákony toto neuznávají. Ty rostliny jsem si pěstoval také pro léčbu, vědecké účely a osobní potřebu. Nakonec jsem byl – stejně jako další čtyři pacienti za poslední dobu – shledán vinným z pěstování a přechovávání, nicméně na základě lékařského potvrzení, že konopí užívám jako léčivo, jsem nebyl odsouzen ani jsem nedostal pokutu.Jak se ve Francii vyvíjí situace ohledně léčebného a rekreačního užívání? Léčba konopí byla uzákoněna dekretem schváleným v roce 2013 a v roce 2014 získala britská společnost GW Pharmaceuticals právo distribuovat u nás ústní sprej Sativex. Nicméně úřad určující ceny zdravotnických produktů ve Francii se kvůli vysoké ceně nedokázal dohodnout s výrobcem Sativexu a v lednu 2015 úřad dokonce vydal prohlášení, podle nějž není v zájmu veřejného zdraví uvádět konopné produkty na trh s léčivy. To znamená, že nemocní lidé v celé zemi žijí již třetím rokem v naději, že budou mít legální přístup k zdravotně nezávadnému konopí, zatímco realita je taková, že jsou nuceni obstarávat si konopí na černém trhu anebo si ho sami pěstovat, čímž se z nich v očích státu stávají zločinci. Co se týče rekreačního užívání, platí u nás prohibiční zákony stejně jako ve většině evropských zemí, přesto je u nás konopí velmi populární (podobně jako v České republice). Navíc snad ve všech větších městech existují místa, kterým říkáme „open air coffeeshopy“, protože si tam můžete koupit hašiš i sušinu stejně jako třeba v Amsterdamu, akorát zde se vše odehrává přímo na ulici. V politice je konopí bohužel stále velkým tabu, takže nám nezbývá než doufat, že probíhající změny v určitých částech světa i na mezinárodní úrovni pomohou nastartovat i reformy ve Francii.Jaké bylo tvé úplně první setkání s konopím? Poprvé jsem kouřil ve škole o přestávce na oběd, když mi bylo třináct. Když jsem přišel na odpolední vyučování, cítil jsem výraznou úlevu od klasických projevů ADHD, jimiž jsem ve škole běžně trpěl. Najednou jsem se dokázal lépe soustředit a vnímat učitele, což mě celkově velmi zklidnilo. Netrvalo dlouho a konopí se stalo pevnou součástí mého života.Tak pevnou, že ses na něj zaměřil i při vysokoškolských studiích. Přesně tak. Magisterské studium biologie se specializací na rostlinnou produkci kanabinoidů jsem absolvoval na Wageningenské univerzitě v Nizozemsku, která spolupracuje s výzkumníky společnosti Bedrocan. V průběhu studia jsem se zúčastnil řady mezinárodních konferencí o léčebném využití konopí a jeho produkci, díky čemuž jsem si uvědomil, že pokud jde o konopí pro pacienty, v současnosti je největším problémem právě produkce a kontrola kvality a obsahu účinných látek.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!