Nejnovější výzkum internetového trhu s narkotiky provedený Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) ukázal, že samovolně regulovaná online tržiště, jakým bylo například Silk Road, poskytují prodejcům i uživatelům nelegálních substancí bezpečné prostředí pro nákup a prodej drog.
Zákazníci si kvalitu ohlídají sami
Mechanismus zpětné vazby zákazníků, který jako by z oka vypadl tomu na eBay, poskytuje prodejcům i nakupujícím informace o kvalitě nabízeného zboží a služeb, zatímco fyzická vzdálenost jednotlivých článků řetězce v podstatě vylučuje jakékoli násilí – to je přitom po dlouhá desetiletí nedílnou součástí drogové ekonomiky.
Prodejci zakázaných návykových látek na internetu se začínají orientovat na zákaznický servis a podbízivou reklamu vlastních produktů místo toho, aby v potemnělých uličkách dělali svaly s nožem v kapse.
Přesun drogového obchodu z ulic k monitorům bude mít obrovský dopad na celý černý trh, protože zcela zásadně mění žebříček schopností a dovedností potřebných k úspěchu v tomto oboru.
Zpráva vydaná v únoru letošního roku shrnuje nejnovější důkazy a poznatky odborníků na darknet neboli deep web, skrytou vrstvu internetu nedostupnou běžnými prohlížeči a vyhledávači, kde pod rouškou anonymity často probíhají nelegální obchodní transakce. Do středu zájmu se tento fenomén dostal s rozvojem virtuálního tržiště Silk Road (Hedvábná stezka), jež bylo otevřeno v roce 2011 a zavřeno agenty FBI o pouhé dva roky později.
Odborníci se domnívají, že za popularitou Silk Road a jí podobných portálů stojí úspěšné propojení do té doby autonomně koexistujících technologií – virtuální měny bitcoin a kódovaných internetových protokolů, jakým je například Tor. Ty na jedné straně poskytují uživatelům anonymitu, na straně druhé ale přinášejí možnost poskytovat zpětnou vazbu, což prohlubuje důvěru mezi prodejci a nakupujícími. Objednané zboží je nejčastěji doručováno poštou, čímž je prakticky vyloučen osobní kontakt mezi účastníky těchto nelegálních transakcí.
Generační obměna
Přesun z ulic k monitorům počítačů vedl k tomu, že se prodejem drog začala zabývat zcela nová sociální skupina. „Online trhy jsou naprosto virtuální. Pro nákupy je užívána virtuální měna bitcoin a finanční transakce většinou probíhají přes prostředníky podobně jako v systému Escrow, známém především ve Spojených státech, nebo v Evropě běžnějším PayPalu. Riziko okradení nebo obecně násilí je tak omezeno na minimum. Tento posun bude mít obrovský dopad na trh s drogami, protože úplně mění žebříček schopností a dovedností potřebných k úspěchu,“ uvádí se ve zprávě.
Fyzická vzdálenost jednotlivých článků řetězce v podstatě vylučuje jakékoli násilí – to je přitom po dlouhá desetiletí nedílnou součástí drogového byznysu.
„V éře virtuálního obchodu s drogami bude důležitější poskytovat zákazníkům kvalitní služby a získat skrz jejich feedback pověst spolehlivého obchodního partnera než mít ty správné konexe a podloudně prodávat nekvalitní zboží v prostředí, kde může dojít k fyzickému ohrožení zákazníka.“
Zpráva čítající 139 stran přináší i další zásadní zjištění:
• Drogy dostupné na internetu jsou čistší a silnější než látky prodávané na ulici.
• Darknetové tržiště se často chová jako virtuální makléř, který spojuje velkoobchodníky, maloobchodníky a zákazníky.
• Uživatelé darknetu jsou zpravidla dobře informovanými rekreačními uživateli drog.
• Čtvrtinu obchodních transakcí realizovaných na darknetu představoval prodej za 1 000 dolarů a více, z čehož vyplývá, že menší pouliční dealeři užívají síť k vlastnímu zásobování.
• Nová generace darknetových tržišť bude pravděpodobně decentralizovaná a bude spočívat na peer-to-peer sítích, které jsou pro policii mnohem hůře sledovatelné.
Kriminoložka Judith Aldridgeová z Univerzity v Manchesteru, členka třicetičlenného kolektivu autorů citované studie, se domnívá, že používání darknetu k nákupu drog je na vzestupu a že tento fenomén má potenciál od základu změnit strukturu světového trhu s nelegálními substancemi. Zároveň je ale přesvědčena, že i ve virtuálním světě existují určitá omezení. Za všechny jmenujme problém s dopravou – vzhledem k tomu, že je většina zboží doručována jako běžné poštovní zásilky, je v podstatě nemožné přepravovat tímto způsobem větší množství zboží.
Riziko okradení nebo obecně násilí je zde omezeno na minimum.
„Navzdory růstu objemu těchto trhů i jejich popularity má většina podobných portálů jepičí život a jejich úspěch je povážlivě ohrožován nedůvěrou mezi jednotlivými účastníky obchodních transakcí a v menší míře také zásahy ochránců zákona,“ vysvětluje Aldridgeová.
Schopnost se přizpůsobit
Analytik Nadace pro změnu drogové politiky Steve Rolles upozorňuje na to, že rozvoj darknetových tržišť ukazuje na velkou adaptabilitu celého odvětví: „Jestli nás půl století drogové prohibice něčemu naučilo, pak je to fakt, že dokud bude existovat poptávka, najde si černý trh vždy způsob, jak ji uspokojit a co možná nejvíc na tom vydělat. Zákon může tento trh roztříštit, nikoli ale úplně zničit. Darknet je jen další kapitolou v padesát let trvající hře na kočku a myš – a zákon tahá v tomto boji za kratší konec provazu.“
Situaci komentoval také Dimitris Avramopoulos, evropský komisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství, který trvá na represivním přístupu a omezováním svobody internetu: „Černý trh se vyvíjí a spolu s ním by se měly vyvíjet i způsoby, jakými jsme schopni s ním bojovat. Je třeba učinit přítrž zneužívání internetu k distribuci drog. Technologie nabízí policii nové možnosti vymáhání práva a udržování pořádku, jejichž prostřednictvím jsou zákonodárné orgány schopny bojovat s drogovým trhem a chránit veřejné zdraví. Musíme se naučit tyto možnosti využívat a omezit dostupnost narkotik na internetu.“
Zdroj: www.theguardian.com
