Aktuální článek
Areka a betel

Areka a betel

  • Na betel v našich končinách běžně nenarazíte. Není to však tím, že by šlo o zakázaný způsob rekreace. Na rozdíl on mnoha jiných tradičních drog je totiž betel i u nás víceméně legální. Jenže s naší kulturou se patrně nesžije.

Důvod je prostý – užívání rekreačních drog podivného složení i chuti v podobě rozžvýkávání sousta a jeho držení v ústech většině z nás prostě nesedne. I tlak okolí vykoná své, a kdo by chtěl žvýkat betel místo popíjení piva, jistě by se stal středem pozornosti. V lepším případě by se dočkal údivu či nechápavých pohledů, v horším by byl považován za nechutného exota. Je proto docela překvapivé, že betel v současnosti užívá více než půl miliardy lidí, což z něho celosvětově činí jednu ze čtyř nejpopulárnějších psychoaktivních drog (vedle kofeinu, alkoholu a nikotinu).

Palma nebo strom?

Název poněkud klame. Samotný betel je list pepřovníku betelového (Piper betle), popínavé rostliny příbuzné pepřovníku černému, ale nezbytnou součástí psychoaktivního betelového sousta je především ořech arekové palmy (Areca catechu čili areka obecná), které se někdy nepřesně říká „betelový strom“. Nasekaný či nadrcený oříšek se smíchá s dalšími přísadami (tradičně šlo o koření a med, dnes často i tabák), přidá se vápenná pasta a zabalí se to do listu betelu – přesný postup se v různých oblastech liší. Tento betelový žvanec se žvýká a drží v ústech. Zahání únavu, lehce stimuluje, zmírňuje pocit hladu a tlumí bolest. Působí proti žaludečním potížím a parazitům, což se v tropickém klimatu hodí. Snad i proto se v oblasti dnešního Thajska užívaly arekové ořechy s betelem již před neuvěřitelnými 8000 lety a tento zvyk se postupně rozšířil z jihovýchodní Asie až do Indie a Číny, ale také na Timor či Filipíny. Na Maledivách se žvýkají samotné arekové ořechy nakrájené na plátky.

Na betelové listy narazíte i u nás – jsou voňavé a chutné a používají se ve vietnamské kuchyni. Stačí tedy zajít na oběd do některé z mnoha vietnamských restaurací nebo navštívit pražskou tržnici Sapa. Samy o sobě nejsou psychoaktivní, i když znalec psychoaktivních rostlin Dale Pendell se domnívá, že k výslednému účinku přeci jen přispívají.

Betel je považován za prostředek proti impotenci.

Rudá ústa

Betel bývá ve své domovině symbolem lásky a manželství. Je také považován za prostředek proti impotenci. Traduje se, že oslazuje dech, potlačuje pach z úst a zkrášluje je (zmiňuje se o tom i Kámasútra), avšak nezní to příliš přesvědčivě. Jisté však je, že navzdory své sytě červené barvě při dlouhodobém užívání zbarvuje zuby do černa. Dříve to nebývalo na škodu – naopak šlo o znak vyššího společenského postavení, protože oříšek nebýval levnou záležitostí.

Náruživí žvýkači betelu jsou schopni zkonzumovat za den i tři tucty žvanců, což vypadá neuvěřitelně – ale jen do té doby, než si uvědomíme, že i v naší kultuře máme jednu takovou drogu-nedrogu, kterou mnozí z nás užívají od rána do večera. Mám na mysli tabák, který toho má s betelem společného víc, než by se na první pohled zdálo.

Účinné látky

Arekový ořech obsahuje řadu alkaloidů – především arekolin, ale také arekaidin, arekolidin či guvacin. Ty se díky hydroxidu vápenatému z vápenaté pasty uvolní z ořechu ve formě volné báze, což umožňuje jejich vstřebávání skrz sliznici ústní dutiny. V listech pepřovníku betelového nalezneme chavibetol, chavicol a kadinen.

Arekolin, hlavní účinná látka arekového ořechu, je strukturálně blízká kyselině nikotinové (vitamin B3). Účinky jsou ze všech drog nejpodobnější nikotinu. Na rozdíl od něj však nepůsobí primárně na nikotinové acetylcholinové receptory, ale na receptory muskarinové acetylcholinové. Ovlivňuje parasympatické nervstvo, což vede k zúžení zorniček i průdušek. Arekolinový rauš prý připomíná stav po vypití několika šálků kávy s trochou malátnosti navrch, ale netrvá příliš dlouho.

Právě arekolin je zodpovědný za protiparazitické účinky betelového sousta. Výtažek z arekového ořechu působí proti zlatému stafylokoku a příbuzným bakteriím. Stejně jako nikotin, i arekolin patrně zmírňuje příznaky schizofrenie, potlačuje projevy Alzheimerovy nemoci a podporuje učení. Olej z listů betelu má antiseptické a antioxidační účinky.


Odvrácená strana ořechu

Potíž je však v tom, že některé ingredience betelového sousta jsou silně rakovinotvorné. Mají na svědomí zejména rakovinu úst či jícnu. V jihovýchodní Asii se vyskytuje častěji než v jiných částech světa, a protože nádory se většinou tvoří v místech, kde uživatelé držívali betelová sousta (ať už s tabákem, či bez), souvislost se zdá být nepopiratelná. Zatím však není úplně jisté, která látka má tyto zhoubné účinky na svědomí. Podle některých badatelů je rakovinotvorný i samotný arekolin, podle jiných jsou viníkem volné radikály, který vznikají chemickou reakcí silně zásadité vápenaté pasty s látkami obsaženými v ořechu.

Nepříznivé účinky jsou ještě umocněny, žvýká-li uživatel betel s tabákem nebo souběžně holduje i cigaretám – tato častá kombinace prý snižuje průměrnou dobu dožití až o šest let. A stejně jako kouření cigaret, i žvýkání betelu zvyšuje riziko onemocnění oběhového systému. Tím však výčet nepříznivých účinků nekončí – děti narozené matkám užívajícím betel v těhotenství mívají podobně jako děti kuřaček nižší porodní váhu i délku a zvyšuje se také riziko předčasného porodu. U mužů s pro změnu zvyšuje riziko vzniku chronických onemocnění ledvin.

Nutno podotknout, že při občasném užívání je riziko minimální. V oblastech, kde je betel společensky akceptovatelnou drogou, je však vypěstování návyku na žvýkání betelu stejně snadné jako u nás získání závislosti na cigaretách či kávě – sice to něco stojí, ale uživatele to nijak zásadně neomezuje.

Oslazuje dech, potlačuje pach z úst a zkrášluje je.

Tradice a současnost

Přes své neblahé účinky zůstává betel pevnou součástí kultury mnoha zemí jižní a jihovýchodní Asie, od Pákistánu a Indie až po Tchaj-wan i Filipíny. Přes Papuu – Novou Guineu se jeho užívání v poslední době rozšířilo až na ostrovní stát Vanuatu.
Betelové sousto je tradičně drogou společenskou – podává se návštěvám či při povídání s přáteli. Často se užívá, je-li třeba „prolomit ledy“ a zahájit hovor. Ve Vietnamu žvýkají betel rodiče nevěsty a ženicha, když se poprvé sejdou, aby dojednali svatbu, a chybět nesmí ani na obřadu samotném.

Doba největší slávy betelu však už minula – v Thajsku, v Bangladéši i na Filipínách se z něj v posledních desetiletích stává droga starých venkovanů, zatímco obyvatelé měst a mládež holdují spíš cigaretám a žvýkačkám. Nejen v těchto zemích se betel čím dál víc užívá hlavně při zvláštních příležitostech, kdy si to žádá tradice. V Číně je na betelu závislých 10 milionů lidí, ale protože tam zdaleka není tolik doma jako jinde, jde především o příslušníky profesí, u kterých „červený úsměv“ nevadí – betelové sousto je tedy drogou taxikářů, stavebních dělníků či rybářů.

 

Betelové krásky

Na Tchaj-wanu však vývoj nabral jiný směr. Arekový ořech dosáhl mezi širokými vrstvami obyvatel takové obliby, že snaha přetáhnout zákazníky konkurenci dala vzniknout podivné kultuře „betelových krasavic“. Jde o spoře oděné mladé dívky, které oříšky připravují a prodávají v prosklených a barvitě osvětlených stáncích. S touto strategií přišel jeden prodejce před padesáti lety, a protože slavil úspěchy, ostatní se brzy inspirovali. Rozpoutal se boj o to, čí krásky budou oděny méně, což nakonec vyprovokovalo úřady k zásahu. Dnes je již kvůli zákonům a nařízením tento nezvyklý způsob prodeje na ústupu. Arekový ořech však na Tchaj-wanu i nadále zůstává nejdůležitější zemědělskou plodinou a místní ho žvýkají se stejnou samozřejmostí jako my žvýkačky, což přidělává vrásky lékařům. Kromě kampaní proti kouření mají tedy na Tchaj-wanu i kampaně proti žvýkání betelu, kterému se trefně přezdívá „tchajwanská žvýkačka“.

Betelové sousto jako rarita

U nás narazíte na betel leda tak na festivalech indických filmů. Tato droga do naší kultury asi nezapadne, a přestože si může každý z nás betelové sousto pořídit vcelku snadno a legálně, činí tak jen hrstka zvědavců. Vzhledem k nepříznivým účinkům to však není velká škoda. Chodníků s nápadnými skvrnami od červených plivanců, na které není hezký pohled, se tedy u nás určitě nedočkáme. Znechucený výraz však není na místě – naše chodníky poseté lepivými žvýkačkami a nedopalky od cigaret nejsou o nic lepší. 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!