Aktuální článek
Tipy a triky: Oxid uhličitý

Tipy a triky: Oxid uhličitý

  • Zvládli jste perfektně zavlažování, světla máte víc než dost, optimální přísun živin a přemýšlíte, čím ještě vylepšit produktivitu svých rostlin? Přidejte oxid uhličitý!

Nejprve lehké opakování biologie ze základní školy. My, živočichové, spalujeme komplexní uhlovodíky s pomocí kyslíku (O2) na oxid uhličitý (CO2), čímž získáváme protony, tedy vodíková jádra (H) coby energii k životu. Rostliny naproti tomu přijímají oxid uhličitý, oddělí kyslík a uhlík zabudují do komplexních uhlovodíků, ze kterých staví svá těla, ale i tvoří zásoby na noc, kdy je spalují stejně jako my. Jednoduchou logickou úvahou tak docházíme ke zjištění, že přidání oxidu uhličitého zlepší výkon jakýchkoli rostlin, konopí nevyjímaje.

Kdy přidávat CO2

Přidávání oxidu uhličitého není úplně levná záležitost a jeho aplikaci je tak třeba důkladně naplánovat. Ve většině případů mají rostliny více CO2, než jsou schopny využít, a vyšší hladina tak nepřinese žádný užitek. Než se budete do něčeho takového pouštět, ujistěte se, že rostlinky mají správný přísun živin, nejsou napadeny škůdci, nedostávají ani moc, ani málo vody, rostou ve zdravém substrátu a taky že jste perfektně zvládli tvarování pro maximální pokrytí plochy. Pokud kterýkoli z těchto bodů nesplňujete, máte se před zaváděním pokročilých technik, mezi něž dopování CO2 rozhodně patří, ještě co učit. Podobnými experimenty byste zbytečně odváděli svoji pozornost od důležitějších aspektů pěstování.

Aby bylo skutečně možné využít zvýšené hladiny tohoto plynu ve vzduchu, je potřeba zvýšit intenzitu osvětlení. Pokud nebudou mít rostliny dostatek (v porovnání s běžnými podmínkami přebytek) světla, nadbytečný CO2 jim bude k ničemu. Osvětlení je tedy nutno dimenzovat tak, aby na každý metr čtverečný svítilo 600W HPS nebo ekvivalent při jiném typu osvětlení. To je asi o třetinu více než normálně.

Přidání oxidu uhličitého zlepší výkon rostlin.

Jak CO2 pomůže

Hlavní výhodou je, že při splnění všech výše zmíněných podmínek se přibližně o dvacet procent zrychlí růst a stejně se zvýší celková hmota květu oproti srovnatelně velkým rostlinám bez dopingu. To je způsobeno větším dostupným množstvím uhlíku, který je pro rostliny základním stavebním prvkem.

Oxid uhličitý ale napomáhá i jinde. Výrazně totiž snižuje následky všech druhů stresu. Ať už se jedná o špatný vodní nebo světelný režim, invazi škůdců, nebo špatné hnojení, rostlina vše zvládne lépe. Pokud byste ovšem chtěli tímto způsobem kompenzovat nedostatek svých zkušeností, nevyplatí se to. Na druhou stranu jestliže takové problémy typicky nemáte, ale dojde k nějaké nehodě (vadný měřící přístroj, výpadek proudu a podobně), její následky budou menší.


Všechno musí těsnit

Pokud se vydáte cestou přidávání CO2, musíte se smířit s důkladným utěsněním skříně (nebo jiných pěstebních prostor). Důkladné větrání u klasického pěstování totiž slouží právě k lepší dostupnosti CO2, zatímco při umělém dodávání bychom se o něj větráním připravovali. Ofuk je samozřejmě stále zapotřebí kvůli pevnosti větví, ale ven nesmí nic.

Vzduchotěsnost přináší dva druhy problémů. Prvním je regulace teploty. Volte tedy buď osvětlení, které příliš nehřeje (LEDky nebo zářivky), nebo použijte uzavřený reflektor s připojeným větráním (cooltube), kde vzduch proudí pouze přes lampu a nezasahuje do samotného pěstebního prostoru. Druhým podstatným problémem je vysoká vzdušná vlhkost, kterou je třeba redukovat ve fázi květu odvlhčovačkou, což znamená další přidané náklady.

Oxid uhličitý u rostlin výrazně snižuje následky stresu.

Dávkování

Obsah CO2 ve vzduchu je 300 až 400 ppm (částí z milionu, tedy 0,03 až 0,04 %). Tato hodnota je blízko historickému pozemskému minimu a nižší byla pouze v dobách ledových. Právě kvůli dřívější vyšší koncentraci jsou rostliny schopny bez problému využít několikanásobnou dávku tohoto plynu. Pro maximální užitek je třeba zvednout tuto hladinu na 1200 až 1500 ppm.

Rostlina absorbuje CO2 pouze ve dne, a to přímo úměrně intenzitě osvětlení. Nemá ho tedy smysl přidávat v noci. Největší efekt je možné pozorovat u rostlin v růstové fázi a na začátku květu. Po třetím týdnu květu již není dobře zdokumentován pozitivní vliv na objem květové hmoty, takže lze doporučit plynování rostlin jen po tuto dobu, tedy růst a první tři týdny květu.

Metody aplikace

Ačkoli možností, jak přidávat CO2 do pěstebních prostor, je více, například suchý led, kvašení organického materiálu nebo CO2 pytle s postupným uvolňováním, prakticky použitelné jsou zejména dvě – generátor CO2 a tlakové nádoby s tímto plynem.

doporučujeme

Generátory typicky spalují etanol, propan butan nebo jiná vysokoenergetická organická paliva. Mnoho z nich může být připojeno k sondám nebo komplexnějším digitálním pěstebním systémům pro přesné a efektivní dávkování. Představují ale i zdroj některých problémů. Spalováním vzniká vodní pára, která nemá v uzavřeném prostředí kam unikat, takže sušička vzduchu je nezbytná. Dalším problémem je teplo, kterého je obtížné se v uzavřeném prostoru zbavovat. Zmíněné nevýhody jsou problémem zejména v menších pěstebních projektech a nasazení generátorů CO2 se tak omezuje na větší profesionální pěstírny. Použití podomácku vyrobených alternativ, jako třeba věčně zapálený kahan, se z bezpečnostních a zdravotních důvodů silně nedoporučuje.

Levnější a snadněji uplatnitelnou variantou jsou nádoby se stlačeným CO2. Použití je snadné, bezpečné a rozhodně se jedná o to první, co byste měli zkoušet, pokud vás zajímá pěstování s pomocí oxidu uhličitého. Základní varianta se sondou a ručním kalibrováním potřebného tlaku je finančně nenáročná. Jedna sezóna vyjde na pár tisícikorun. Plná automatizace vyjde ještě dráž než použití generátoru. Vysoké jsou zejména vstupní náklady na ovládací prvky a měřáky, samotný provoz je již nenákladný.

Více CO2 znamená vyšší odolnost.

CO2 ve skleníku

Oxid uhličitý lze využít i při pěstování ve skleníku. V případě, že vlastníte hitech vzduchotěsný skleník s regulací vnitřního prostředí, můžete použít stejné technologie jako při pěstování indoor. To ovšem není typický případ. Pokud ale máte alespoň skleník, v kterém nejsou vyloženě díry, můžete využít slabší, přesto stále velice prospěšnou metodu.

V poslední době se dostaly do obliby plastové kompostéry, které mnozí využívají i na balkonech nebo dvorcích. Kompost během zrání uvolňuje nezanedbatelný objem oxidu uhličitého, který je možné využít umístěním několika takových kontejnerů do skleníku. Výhod tohoto postupu je hned několik. V kontextu tohoto článku se samozřejmě jedná o přidaný oxid uhličitý, který mohou rostliny přímo využít. Dále je k dispozici perfektní zdroj kompostu pro doplnění živin při jarním vyhnojování zeminy a v neposlední řadě máte hned po ruce prostor, kam odklidit rostlinný odpad, kterého při pěstování vzniká víc než dost.

Krmení vzduchem

Ať už se snažíte dostat ze své pokročilé indoor pěstírny maximum, nebo si chcete usnadnit práci a trochu přispět rostlinám ve skleníku, oxid uhličitý je vaším dobrým pomocníkem. Více CO2 znamená vyšší odolnost a více rostlinné hmoty, což je přesně to, o co nám jde. 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!