Aktuální článek
Zahrada v nesnázích – 4. díl: Smutnice

Zahrada v nesnázích – 4. díl: Smutnice

  • Jak známo, příjemné věci utíkají velmi rychle. A jelikož život čtenářů magazínu Legalizace je plný báječných zážitků, nemůže se nikdo divit, že uběhly další dva měsíce a nové číslo je na světě. A s ním je tu i pokračování oblíbeného seriálu o škůdcích a chorobách, které napadají nejen konopné rostliny. Dnes se podíváme na dalšího nepřítele z řad hmyzu, se kterým se zahradníci potkávají docela často. Tímto parazitem jsou smutnice.

Jak žijí smutnice

Smutnice (Sciaridae), latinsky také Bradysia paupera,mají několik vývojových stadií. Líhnou se z vajíček v pěstebním médiu, nejčastěji v zemitých substrátech. Smutnice se ale mohou objevit i v rockwoolu, kokosu a jiných nasákavých médiích. Naopak keramzit či perlit tomuto hmyzu ideální podmínky neposkytují. Ovšem pokud pěstujeme v keramzitu, do kterého máme zasazené větší rockwoolové kostky, můžeme smutnice objevit i tam. Z vajíček se líhnou larvy, kterým brzy narostou nohy. Z larev se později vylíhnou mušky, které jsou trošku podobné komárům. Jen jsou menší, nemají tak dlouhé nohy a jsou úplně černé. Larvy jsou 0,5–1,5 milimetru velké, dospělé mušky mají 2–4 milimetry. Larvy se pohybují docela rychle, zatímco mušky létají dost zmateně a neobratně, čímž se také často prozradí. Dospělí jedinci nakladou zpět do pěstebního média zhruba 200–250 průhledných vajíček o velikosti 1 milimetru, z nichž se opět vylíhnou larvy. Až 90 procent larev jsou samičky, takže rychlost nárůstu populace je opravdu vysoká. Jelikož funkce dospělců je pouze naklást vajíčka, žijí mušky jen několik dnů. Doba vývoje od vajíčka do dospělé mušky činí zhruba jeden měsíc.

Mušky smutnice létají dost zmateně a neobratně, čímž se také často prozradí.

Čím smutnice škodí

Dospělí jedinci jsou pro rostliny relativně neškodní. Nejvíce paseky ale nadělají larvy, které systematicky okusují kořeny rostlin, čímž omezují jejich schopnost vstřebávat živiny, a navíc způsobují uhnívání kořenů. Vůbec nejraději okusují kořínky mladé, tedy ty nejperspektivnější a nejužitečnější. V angličtině se smutnice nazývají fungus gnats, což by se dalo přeložit jako plísňoví komáři. Tento název smutnice dokonale vystihuje, jelikož jim vyhovuje vlhké prostředí a mimo uhnívání kořenů způsobují i různé plísňové choroby. Pokud jsou v pěstebním médiu škodlivé plísně a hniloba, budou tam s největší pravděpodobností i smutnice. Rostlina bez zdravého kořenového systému ztrácí schopnost vstřebávat živiny i vodu, což se dále projevuje na jejím zdravotním stavu.


Jak smutnice odhalit

Stejně jako většina dalšího hmyzu jsou smutnice velmi nenápadné. Často si jich všimneme až ve chvíli, kdy rostliny vykazují nějaké problémy, nejčastěji žloutnutí listů a zpomalený růst. Důvodem těchto příznaků je oslabený kořenový systém, který neumožňuje rostlinám dobře vstřebávat živiny a vodu. Jestliže se s podobnými problémy setkáme, musíme se podívat na povrch a mírně pod povrch pěstebního média. Pokud povrch jemně prohrábneme rukou a jsou smutnice přítomny, uvidíme tam pobíhat různě velké množství bezkřídlých larev. Jsou lesklé, bílo-šedé a někdy se zdá, jako kdyby měly kovový krunýř. Střídavě vylézají a zase zalézají do pěstebního média. Larvy nijak neskáčou, pouze lezou, ale poměrně rychle. Dalším důkazem přítomnosti smutnic jsou dospělé mušky. Těch si snadno všimneme především při pěstování uvnitř v bytě, skleníku či pěstírně. Mušky zmateně poletují po celém prostoru, a zejména v bytě mohou tvořit nepříjemné a početné společníky. Jakmile si poletujících černých mušek všimnete, rychle zkontrolujte všechny květináče, a co nejdříve zasáhněte. Výborným identifikátorem přítomnosti smutnic jsou modré a žluté lepové desky, které koupíte v každém zahradnictví. Stačí je nechat v blízkosti rostlin a pravidelně kontrolovat. Dospělé mušky se zaručeně přilepí, takže o smutnicích budete včas informováni a budete moci včas zasáhnout. Kontrolu lepových desek i substrátu můžete udělat při každém zalévání.

Nejvíce paseky nadělají larvy, které systematicky okusují kořeny rostlin.

Preventivní opatření proti výskytu smutnic

Jako vynikající prevence velkého napadení se dají použít výše zmíněné lepové desky. Čím dříve totiž zasáhneme, tím menší budou způsobené škody. Podstatně můžeme riziko výskytu smutnic snížit tím, že nebudeme rostliny přelévat. Rády se totiž usazují v přelitém pěstebním médiu a také tam, kde cítí uhnívání kořenů v důsledku přelití. Jinými slovy, pokud rostliny přeléváme, doslova k nim smutnice lákáme. Je to jako s komáry – poskytneme-li jim optimální podmínky, zaručeně se objeví. Při pěstování v zemině je proto vždy dobré ji nechat před dalším zalitím dostatečně vyschnout. Další možností, jak zabránit smutnicím v množení, je použití ochranné 2–3 centimetry hluboké vrstvy z křemičitého písku, křemeliny, perlitu nebo vermikulitu na povrchu pěstebního média. Dospělé smutnice do této bariéry nebudou klást vajíčka, protože by v suchém prostředí nepřežila. Pokud pěstujeme v půdním substrátu, kde se smutnice objevují nejčastěji, můžeme použít preventivně také parazitickou hlístici Steinernema feltiae, která napadá larvy smutnic. Půdní substrát totiž může být napadený již při koupi. Pokud napadený skutečně je, parazitická hlístice larvy vyhubí. Pokud ne, hlístice po pár dnech či týdnech sama zahyne, aniž by přitom jakkoli poškodila rostliny.

Jak se smutnic zbavit

Smutnice jsou jedním z nejrozšířenějších a nejznámějších škůdců, zejména při pěstování uvnitř. Není proto divu, že je i velké množství přípravků, které slibují jejich jednoduchou likvidaci. Opět máme na výběr mezi přírodní a chemickou cestou. Jako první vždy volíme biologickou cestu. Nejsnazší je přerušit životní cyklus smutnic, tedy zabránit jim v množení. Toho docílíme umístěním dvou- až třícentimetrové vrstvy křemeliny či křemičitého písku na povrch pěstebního média. Křemičitý písek seženeme v akvaristických potřebách. Jako alternativu můžeme použít perlit nebo vermikulit. Tento způsob je optimální zejména při pěstování v květináčích či podobných pěstebních nádobách. Pokud aplikace ochranné vrstvy není možná, použijeme parazitickou hlístici Steinernema feltiae, kterou celkem snadno objednáme na internetu. Jako další přípravky můžeme vyzkoušet Neem Oil nebo skořicový olej, které smísíme s vodou a rostliny vydatně zalijeme. Podobné recepty ale fungují jen při začínajícím napadení. Jestliže biologické postupy selžou nebo je z jakýchkoli důvodů nemůžeme aplikovat, musíme sáhnout po chemii. Velmi dobře funguje přípravek Calypso, který je třeba smísit s vodou v koncentraci 0,9 ml/l vody. Tímto roztokem vydatně zalijeme rostliny a larvy smutnic spolehlivě zahubíme. Doporučuje se použít cca 100 mililitrů roztoku na 1 litr pěstebního média. Pokud děláme aplikaci do záhonu, použijeme okolo půl litru roztoku na jednu vzrostlou rostlinu. Při použití chemikálií nesmíme zapomenout na ochrannou lhůtu, což je doba, která musí uplynout mezi aplikací chemického ošetřujícího přípravku a konzumací rostliny. Ochranná lhůta je vždy uvedena na příbalovém letáku či návodu k použití.

Pokud jsou v pěstebním médiu plísně a hniloba, budou tam pravděpodobně i smutnice.

Smutnice a zavlažování

V dnešním článku jsme si již řekli, že smutnice dobře prospívají ve velmi vlhkém pěstebním médiu. Vysoká vlhkost pěstebního média může souviset s přeléváním rostlin, ale také s pěstebním systémem. Smutnice se totiž objevují i v hydroponických systémech, kde je vysoká úroveň vláhy v pěstebním médiu běžná. V hydroponických systémech tedy budeme volit specifický způsob likvidace. Při hydroponickém pěstování v kokosu, rockwoolu, mapitu a pěstebních rohožích zkusíme na smutnice nasadit parazitickou hlístici nebo rovnou Calypso. Když budeme pěstovat pouze v keramzitu, je riziko výskytu smutnic mizivé.
Při pěstování v zemině můžeme výskytu smutnic i jejich rozšíření zabránit správným zavlažováním, kdy necháme substrát před dalším zalitím vyschnout, a to alespoň do hloubky 2–3 centimetrů, což je vrstva, ve které se larvy líhnou, a při nízké vlhkosti se jim to nepovede. Jelikož výsledkem působení smutnic bývá žloutnutí listů, jejich osychání od krajů a zpomalený růst, dělají někteří pěstitelé obvyklou chybu. Myslí si totiž, že tyto příznaky znamenají nedostatek živin v důsledku malého přísunu vody. Udělají proto tu nejhorší možnou věc – začnou rostliny ještě více zalévat, čímž urychlí uhnívání již tak dost poškozených kořenů, a navíc podpoří množení smutnic. Je proto důležité si opět připomenout, že při žloutnutí listů a pomalém vývoji rostlin nebývá zvýšení zálivky téměř nikdy správným řešením. A na to je třeba pamatovat i při boji se smutnicemi.

Pokud máte nějaké dotazy, zajímavé fotky škůdců či chorob nebo chcete k seriálu „Zahrada v nesnázích“ něco říct, neváhejte mi napsat na info@pestovat.cz.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!