Indičtí archeologové a vědci věří, že se jim konečně podařilo objevit příčinu překvapivě dobrého stavu staveb samotných i jejich výzdoby. Od svého vzniku před 1500 lety se stavby dochovaly v podstatě neporušené. Rozhodující roli při tom mělo hrát naše oblíbené konopí, jež se přimíchávalo do stavební hmoty sestávající z jílu a vápna.
Ideální vlastnosti
„Domníváme se, že na vynikajícím stavu jeskyní i nástěnných maleb datovaných do 6. století našeho letopočtu má použití konopí značný podíl,“ stojí v závěru studie provedené týmem pod vedením dvou významných archeologických kapacit – Rajdea Singha, bývalého hlavního archeochemika Indického archeologického institutu, a doktora M. M. Sardesaie, který vyučuje botaniku na Univerzitě Dr. Babasaheba Ambedkara. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v březnovém čísle interdisciplinárního odborného periodika Current Science.
Studie evropských kolegů naznačují, že konopí přidané do stavebního materiálu mohlo prodloužit životnost budov na 600 až 800 let.
„Bylo zjištěno, že konopí seté, označované v místních jazycích jako ganja nebo bhang, tvoří spolu s jílem a vápnem stavební materiál použitý při vzniku Éllóry. Potvrdily to moderní analytické metody, například analýza pomocí elektronového a stereoskopického mikroskopu, Fourierova transformace nebo infračervená spektroskopie. Odebrali jsme vzorky konopí z oblasti Džalna poblíž Aurangabádu a také z předměstských oblastí Dillí, které byly následně porovnány s materiálem zajištěným v jeskyni číslo 12 v Éllóře. Výsledky nade vši pochybnost prokázaly, že směs hlíny, jílu a vápna odebraná v jeskyni obsahuje 10 procent konopí setého, které je příčinou prakticky nulové aktivity hmyzu a dalších škůdců v této archeologicky cenné oblasti,“ popisuje Rajdeo Singh.
Starověcí odborníci
Studie podle Singha naznačuje, že obyvatelé Indie měli už v 6. století poměrně obsáhlé znalosti o možnostech využití konopí. „Rostlina byla jako součást stavební hmoty hojně využívána jak v Éllóře, tak v Deogiri, pevnosti postavené kmenem Jadavas ve 12. století. Naproti tomu například v Adžantě, což je soubor tří desítek buddhistických staveb z počátku 2. století před Kristem, nebyly stopy rostlinných přísad objeveny – právě zde přitom hmyz poškodil až 25 procent nástěnných maleb,“ uvádí vědec.
Chemickou konzervací a restaurováním budov i jejich výzdoby se Singh v Adžantě zabývá už jedenáct let a výsledky svého bádání pokládá za důležitý pokrok v chápání starověkého stavitelství: „Studie evropských kolegů naznačují, že konopí přidané do stavebního materiálu mohlo prodloužit životnost budov na 600 až 800 let. Naše současné výzkumy v Éllóře ale ukazují, že pouhých 10 procent rostlinné hmoty přidané k jílu a vápnu pomohlo stavbám vydržet v prakticky nezměněném stavu po více než 1500 let.“
V roce 1983 byla lokalita zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.
Tvrzení odborníků nahrává snaze některých organizací a jednotlivců používat konopí i v moderním stavebním průmyslu ve větším měřítku, což je bohužel v rozporu s indickým zákonem. Amitesh Kumar, aurangabádský policejní komisař, je v tomto ohledu nesmlouvavý: „Konopí je podle Zákona o návykových a psychotropních látkách z roku 1985 zakázanou rostlinou. Nesmí být pěstováno, převáženo, přechováváno ani jakkoli užíváno. Každý, kdo toto nařízení poruší, bude čelit následkům svého chování.“
Stejný názor zastává i Rajendra Mugdia, státní zástupce, jež v minulosti dozoroval celou řadu případů porušení Zákona o návykových a psychotropních látkách: „Pokud začneme používat konopí ve stavebnictví, může snadno docházet k jeho zneužívání k jiným účelům. Vláda by proto musela doplnit stávající zákon o nové, upřesňující paragrafy a nařízení a ustanovit také zvláštní úřad, který by se zabýval udělováním výjimek a povolení k pěstování, skladování a používání konopí.“
Jak vidno, ctihodní indičtí úředníci nikdy neslyšeli o konopí technickém…
Zdroj: timesofindia.indiatimes.com
