Válka proti drogám má navíc mnoho neplánovaných dopadů: po celém světě přiživuje násilí, porušování lidských práv i šíření infekčních nemocí. V roce 2013 si nejvíce zasažené země – Kolumbie, Guatemala a Mexiko – vyžádaly svolání Mimořádného zasedání OSN zaměřené na drogovou problematiku (UNGASS) s prohlášením: „Změnu přístupu k drogám už nemůžeme nadále odkládat.“ Zasedání se uskuteční za několik málo dní a my jsme před ním připravili sérii článků o porušování lidských práv v souvislosti s válkou proti drogám.
V Íránu se provinění spojená s drogami běžně trestají smrtí
Íránská viceprezidentka zodpovědná za záležitosti žen a rodiny, Šahindocht Moulaverdiová, uvedla minulý měsíc v rozhovoru pro média šokující informaci. Prohlásila, že v jedné vesnici v provincii Sístán a Balúčistán byli všichni místní muži popraveni za zločiny spojené s drogami.
„Pouze“ pět rodin
Tato zpráva se rychle rozšířila ve všech íránských médiích. Mohamed Džavad Laridžani, vrchní tajemník Nejvyšší íránské rady pro lidská práva, sice tento incident potvrdil, ale skandál se snažil zlehčit výrokem, že v dané vesnici žilo „pouze“ pět rodin.
Íránské zákony týkající se obchodování s drogami jen podporují nerovný přístup k přehlíženým oblastem této země. Sístán a Balúčistán sousedí na většině území s Pákistánem a Afghánistánem a v této provincii je nejvyšší míra nezaměstnanosti z celého Íránu. Také tudy prochází nejvýznamnější trasa pašeráků drog a mnoho místních se proto kvůli nedostatku pracovních příležitostí zapojuje do obchodu s drogami – mnohdy je to jejich jediná šance, jak uživit sebe i rodinu.
V roce 2014 uvedl správce věznic v této provincii, že více než 4 000 osob, což představuje přibližně polovinu všech místních vězňů, bylo odsouzeno k odnětí svobody právě za provinění spojená s drogami. Rozhodně se ale nejedná o nějaké narkobarony. Dle jeho slov jde spíše o „živitele rodin, kteří neměli na vybranou“.
Někteří z nich mohou být dokonce odsouzeni k trestu smrti. Íránské protidrogové zákony nařizují popravy za výrobu, pašování, držení nebo obchod s množstvím přesahujícím už 30 gramů heroinu, morfinu a dalších ilegálních látek. Jen za rok 2015 bylo v zemi popraveno 966 lidí a většina z nich byla k smrti odsouzena právě kvůli drogovým deliktům.
Řada místních se kvůli nedostatku pracovních příležitostí zapojuje do obchodu s drogami – mnohdy je to jejich jediná šance, jak uživit sebe i rodinu.
Dle Jednotné úmluvy OSN o lidských právech jsou tresty smrti za provinění spojené s drogami zakázané. Organizace OSN zabývající se drogovou problematikou, jako je například Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) nebo Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB), na Írán naléhají, aby v takových případech trest smrti neukládal.
Také mnozí íránští funkcionáři vyjadřují pochyby o tom, zda jsou místní tvrdé protidrogové zákony v boji s černým trhem s drogami účinné. V prosinci skupina členů parlamentu předložila návrh na zrušení trestu smrti pro případy spojené s drogami s výjimkou pašování prováděného ozbrojenými skupinami. Schválení tohoto dodatku k místnímu zákonu o drogách by mohlo zachránit život tisícům lidem včetně těch žijících v okrajových oblastech, jako je Sístán a Balúčistán.
Zdroj: www.hrw.org
