Jedná se především o nechutenství u pacientů s rakovinou a AIDS, poruchy příjmu potravy, obezitu a cukrovku.Studie a osobní zkušenosti pacientů jasně nasvědčují, že konopí pomáhá na celou řadu zdravotních obtíží, a stále více nemocných i lékařů potvrzuje vysokou úspěšnost této léčby. Zatvrzelé postoje vlád vzpouzejících se legalizaci léčebného využití jsou frustrující a pouze matou širokou veřejnost. Je načase osvětlit si několik zásadních faktů.
Boj s nechutenstvím u pacientů s rakovinou a AIDS
Známe mnoho příběhů osob, jimž konopí pomohlo v uzdravení díky své schopnosti podporovat chuť k jídlu. Pacienti z řad známých osobností, například známá americká zpěvačka a autorka Melissa Etheridgeová, se na základě vlastních zkušeností stávají obhájci konopí a jeho užívání v medicíně. V rozhovoru s redaktorem televizní stanice CNN Etheridgeová uvedla: „V průběhu chemoterapie jsem konopí užívala denně. Díky němu jsem měla chuť k jídlu, což mi pomáhalo zachovat si co nejvíce síly a životní energie. Kromě toho potlačovalo deprese a tlumilo žaludeční obtíže a nevolnost.“
Skutečnost, že konopí může významným způsobem přispět ke zdárné léčbě rakoviny, připouštějí i oficiální webové stránky jako www.cancer.gov. V červenci 2015 tento server dokonce potvrdil, že konzumace konopí může v případě rakoviny působit i preventivně a bránit jejímu vzniku a rozvoji: „Počet pacientů s rakovinou močového měchýře byl ve skupině osob užívajících konopí o 45 procent nižší než u stejně starých mužů, kteří ho neužívali.“ Taková informace je poměrně zásadní, vezmeme-li v úvahu velmi nízkou šanci na přežití v rozvinutých fázích tohoto typu nádorového onemocnění.
Poněkud komicky působí v tomto kontextu fakt, že vlády většiny zemí po celém světě stále řadí tuto rostlinu mezi narkotika bez jakéhokoli možného využití v medicíně a s velkým potenciálem ke zneužívání. Místo aby nemocní dostali šanci užívat přírodní rostlinné prostředky, nutí je systém uchylovat se k běžným farmaceutikům, případně syntetickým kanabinoidům.
Problém syntetického konopí
S užíváním mnohde legálních léků na bázi syntetického konopí, ať už se jedná o preparát Cesamet (aktivní látka nabilon), nebo Marinol (dronabinol), je spojena celá řada nejasností a problémů.
Už sám název syntetické konopí je zavádějící. Jedná se v podstatě pouze o syntetizované THC, takže pacienti jsou při jeho užívání ochuzeni o léčebné účinky dalších zhruba 80 kanabinoidů obsažených v rostlině.
Pravidelní kuřáci konopí mají menší pravděpodobnost rozvoje obezity a cukrovky, což staví na hlavu stereotypy o vyjídání ledniček.
Z výzkumů i zkušeností nemocných dokonce vyplývá, že dronabinol má silnější a mnohem nepříjemnější psychoaktivní účinky než přírodní THC. Seznam jeho nejběžnějších vedlejších účinků čítá podle webu MedicineNet.com například slabost, zrychlený srdeční puls, bolesti břicha, nevolnost a zvracení.
Je rozhodně potěšující, že se poskytovatelé zdravotnických služeb snaží pomoci pacientům v jejich boji s nechutenstvím, syntetické konopí se nicméně nezdá být tou správnou cestou ke kýženému cíli.
Pokud vy sami nebo vaši blízcí bojujete s rakovinou nebo AIDS, není pro vás jistě stěžejní význam chuti k jídlu žádnou novinkou. A to poslední, co v takových chvílích potřebujete, je syntetický preparát, který může napáchat více škody než užitku.
Závažnost nechutenství při léčbě
Moderní způsoby léčby rakoviny, tedy chemoterapie a ozařování, mají na chuť k jídlu ničivý dopad. Pacienti trpící nevolností a celkovým oslabením organismu nemají na příjem potravy ani pomyšlení a nelze je k němu nutit. To samé platí u osob s HIV/AIDS.
Nedostatečná výživa je v průběhu terapie natolik zásadním faktorem, že může zcela podkopat vyhlídky na úspěch léčby. Pokud tělo nepřijímá energii a živiny ve formě potravy, dochází ke ztrátě na váze a úbytku svalové hmoty. Tento stav se odborně nazývá kachexie.
Mohlo by konopí přinést odpověď na nejzáludnější otázky zdravotní péče, které nás dnes trápí?
Pokud může v podobných případech konopí skutečně pomoci – a z dostupných údajů to tak opravdu vypadá – je povinností a zodpovědností každého z nás bojovat a lobovat u svých politických zástupců za ukončení prohibice.
Americký svaz pacientů s rakovinou bezvýhradně souhlasí: „Ačkoli má legalizace konopí podporu většiny obyvatel Spojených států, mnozí z nás se zdají být smířeni s tím, že změny legislativy probíhají hlemýždím tempem. Revoluce se ale nemusí odehrávat pomalu – stačí se podívat, jak rychle vláda vydláždila farmaceutickým gigantům cestu k syntetickým konopným preparátům.“
Konopí a léčba poruch příjmu potravy
Miliony lidí po celém světě trpí některou z forem poruchu příjmu potravy, jakými jsou anorexie nebo bulimie. Dvě třetiny z nich jsou ženy.
Pokusy o léčbu těchto psychosomatických onemocnění jsou úspěšné jen zřídka. Terapie se skládá z kognitivně-behaviorální psychoterapie a psychoaktivních farmaceutik, které mají nemocným pomoci bojovat s depresemi a úzkostmi, jež jsou průvodními jevy tohoto druhu chorob.
Ariell Pardesová napsala ve svém vynikajícím článku „Měli bychom si zvyknout léčit poruchy příjmu potravy?“, že prostředky schválené americkým Úřadem pro kontrolu léčiv (FDA) mohou pacientům spíše škodit než pomáhat. Poukázala také na smutnou skutečnost, že Americká psychiatrická asociace se možností užití konopí k léčbě těchto poruch dosud vůbec nezabývala. Pacientům jsou namísto toho předepisovány benzodiazepiny, antidepresiva, antipsychotika a další farmaceutika. Některé z těchto látek jsou přitom vysoce návykové a jejich užívání může mít na lidský organismus silné negativní dopady.
Pacienti se uchylují k samoléčbě
Není žádným překvapením, že řada pacientů se ve snaze dosáhnout zlepšení svého zdravotního stavu uchyluje k experimentálnímu užívání přírodního konopí. Účinnost není stoprocentní, mnozí z nich ale považují rostlinu za účinnější a komplexnější prostředek než běžně předepisované léky.
Novinářka Kelly Mickleová zpovídala pro magazín Cosmopolitan několik žen trpících anorexií a své závěry pak publikovala v článku „Může konopí opravdu pomoci při léčbě anorexie?“. Podle svědectví dotazovaných pacientek jim kouření konopí pomáhalo tlumit úzkost a deprese a poskytovalo jim větší flexibilitu ve stravovacích návycích. Namísto počítání kalorií si mohly znovu užít chutě a vůně dobrého jídla.
Existují nicméně i případy, kdy samoléčba konopím neměla očekávaný pozitivní efekt, a pacienti si stěžovali na prohloubení úzkostných stavů. Tomu by se dalo alespoň v některých případech vyhnout, kdyby bylo možné legálně léčbu konzultovat s lékařem, který je v dané oblasti dostatečně informován (ideálně i vzdělán).
Co říká věda
Klinických studií reakce organismu na léčbu přírodním konopím v případě onemocnění poruchou příjmu potravy je bohužel nedostatek. V Dánsku sice proběhl větší výzkum za užití syntetického dronabinolu, výsledky ale nebyly dostatečně přesvědčivé, což ukázalo spíše na skutečnost, že synteticky izolované THC se nemůže s komplexností přírodního konopí srovnávat.
Tým odborníků z Belgie zase přišel se zjištěním, že osoby trpící poruchami příjmu potravy vykazují často příliš nízkou aktivitu endokanabinoidního systému. Tato receptorová soustava přitom hraje důležitou roli při smyslovém vnímání vůní, chutí i bolesti a podílí se také na zpracování emocí. Skutečnost, že konopí podporuje správné fungování endokanabinoidního systému, by měla být dostatečně silným důvodem pro další podrobnější zkoumání jeho potenciálu při léčbě tohoto druhu chorob.
Nejen Americká psychiatrická asociace, ale ani různé organizace sdružující nemocné a jejich rodiny se přesto k možnosti zařazení konopí na seznam léčivých prostředků obvykle nechtějí vyjadřovat.
Není to zvláštní? Chybí jim snad potřebná zvědavost? Nebo odvaha?
Syntetický preparát může napáchat více škody než užitku.
Poruchy příjmu potravy jako diagnóza opravňující k užívání konopí na předpis
Jen několik málo států zahrnulo doposud anorexii na seznam chorob léčitelných konopím. Zákonodárci ale nejsou alespoň většinou lékaři a nejlepším způsobem prosazování terapeutických programů se proto zdá být ten, který zvolilo hlavní město Washington, kde namísto sestavování a doplňování dlouhých seznamů onemocnění bylo rozhodnutí o vhodnosti či nevhodnosti užívání konopí ponecháno zcela v rukou lékařů. Novinek spojených s konopnou léčbou přibývá prakticky každý den a je proto logické a smysluplné, že zákony by neměly svazovat lékařům ruce, a naopak by jim měly umožňovat z těchto objevů těžit ve prospěch pacientů.
Riziko obezity a cukrovky je u uživatelů konopí významně nižší.
Obezita představuje v celém civilizovaném světě palčivý problém, a navíc je hlavní příčinou vzniku celé řady onemocnění, jimž je možno předejít vhodnou prevencí. Nadváha mimo jiné zvyšuje riziko srdečních chorob, mozkové příhody, diabetu 2. typu a některých druhů rakoviny.
Paul Armentano, zástupce ředitele významné proreformní organizace NORML (National Organization for the Reform of Marijuana Laws), napsal v článku zveřejněném na webu Alternet.org, že nedávná kanadská studie prokázala ve shodě s dříve provedenými výzkumy nižší průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) a nižší hladinu inzulinu u uživatelů konopí ve srovnání s běžnou populací.
Pravidelní kuřáci konopí mají jinými slovy menší pravděpodobnost rozvoje obezity a cukrovky – toto zjištění v podstatě staví na hlavu stereotypy o vyjídání ledniček. Vzhledem k tomu, že obezita i cukrovka se v evropské a severoamerické populaci šíří jako epidemie, mohl by tento průlomový objev znamenat revoluci v prevenci i léčbě.
Čekání na změnu základních paradigmat ve zdravotnictví
Mohlo by konopí přinést odpověď na nejzáludnější otázky zdravotní péče, které nás dnes trápí? Lidé obeznámení s možnými přínosy této rostliny říkají jednoznačně ANO.
Dokud je ale trh v rukou farmaceutických gigantů, kteří mají dostatek moci i financí k ovlivňování lékařů i politiků, bude legalizace vždy bojovat s větrnými mlýny. Netvrdím, že všechny konvenční léky jsou špatné, dokud ale bude zisk výhodnější a přednější než zdraví, zlepšení se jen tak nedočkáme.
Zdroj: http://greenflowermedia.com
