Jak žijí molice
Molice (Aleyrodoidea) jsou příbuzné mšic a jejich potravou je šťáva rostlin. Nejčastěji se setkáváme s molicí skleníkovou nebo molicí tabákovou. Dospělí jedinci jsou zhruba jeden až dva milimetry velcí, mají dva páry křídel a jasně bílou barvu. Ve skutečnosti je jejich tělo většinou nažloutlé, ovšem mají na sobě vrstvu sněhobílého voskového prášku, který jim dává typickou bílou barvu. Nejčastěji se zdržují na spodní straně listů, kde samice kladou miniaturní vajíčka. Každá samička naklade za život zhruba 100 vajíček, takže nárůst populace je poměrně rychlý. Během sedmi až deseti dnů se z vajíček líhnou larvy, které se okamžitě začínají živit šťávou z listů. Larvální stádium trvá čtyři až šest týdnů a má čtyři fáze. V první fázi jsou molice podobné puklicím. Jsou oválné a zploštělé, mají po stranách těla nohy a sunou se po listu, dokud nenajdou vhodné místo pro přisátí. Další larvální stadia jsou obvykle nepohyblivá. V poslední fázi larva přestane přijímat potravu a čeká na závěrečnou proměnu. V této fázi se larva nazývá pupa. Během poslední fáze pupa mění tvar těla a změní se na dospělou molici, kterou vidíte na obrázcích u tohoto článku. Všimněte si křídel složených do tvaru střechy. Je to velmi užitečný identifikační znak. Dospělci žijí dalších čtyři až šest týdnů. Nejlépe jim prospívají teploty v rozmezí 27–30 °C, takže se s nimi častěji než ve volné přírodě setkáváme ve sklenících nebo při pěstování pod lampou. Neznamená to ale, že by jejich napadení nehrozilo i při běžném outdoorovém pěstování – rozmnožují se totiž i při nižších než zmíněných teplotách, ovšem reprodukce není tak rychlá a masivní. Jelikož jsou molice zdatnými letci, dokážou se rychle šířit na další dostupný, nenapadený porost.
Molice vysávají šťávu z listů rostlin a nechávají na nich takzvanou medovici.
Čím molice škodí
Molice patří mezi savý hmyz, stejně jako například mšice či třásněnky, o kterých jsme si povídali v předchozích dílech „Zahrady v nesnázích“. Molice vysávají šťávu z listů rostlin a nechávají na nich takzvanou medovici, což je lepkavá tekutina, se kterou se setkáváme i u mšic. Následkem sání ztrácí rostliny barvu, životní sílu, osychají, uvadají a při pokračujícím napadení hynou. Medovice navíc může mít za následek vznik různých houbových chorob. Aby toho nebylo málo, jsou molice významným přenašečem rostlinných virových onemocnění, kterých dokážou přenášet několik desítek druhů.
Jak molice poznáme
Přítomnost molic můžeme poznat podle světlých teček na listech, které jsou pro savý hmyz velmi typické. Dospělí jedinci jsou výborní letci. Pokud nám tedy kolem rostlin poletují bílé mušky, nejspíš to budou molice. Jako řada dalších škůdců vegetují molice nejvíce na spodní straně listů, takže se vždy musíme podívat tam. Existuje docela jednoduchý způsob, jak poznat, zda jsou naše rostliny napadené molicemi – jemně zatřeste s rostlinou nebo s některými jejími větvemi. Pokud jsou molice přítomné, vyletí dospělí jedinci do vzduchu a po chvíli se vrátí zpět na napadenou rostlinu. Žádní jiní létající škůdci nejsou tak bílí a nelétají tak dobře a v takovém množství. S identifikací nám pomohou také žluté lepové desky, které bychom měli mít vždy umístěné v okolí rostlin. Mušky se na ně zachytí velmi brzy po tom, kdy se v naší zahradě objeví. I kdybychom tedy neodhalili jejich přítomnost podle znaků na rostlinách, najdeme je zachycené právě na lepových deskách a můžeme včas zasáhnout.
Prevence výskytu molic
Základní prevencí mohou být právě zmíněné žluté lepové desky. Důležité je také správné zalévání rostlin – nesmíme je přelévat. Přelévání je častým důvodem pro výskyt řady dalších škůdců, což už ale pravidelní čtenáři našeho seriálu dobře vědí. Pokud můžeme ovlivnit teplotu pěstebního prostoru, snažíme se ji udržet pod 27 °C, abychom neposkytovali molicím ideální podmínky pro rozmnožování a vývoj. Zejména ve skleníku to může být obtížné, ale musíme se pokusit pravidelně a dostatečně větrat. Při pěstování indoor nám pomůže filtrování vzduchu přicházejícího z vnějšího prostředí do pěstírny (pomáhá to i při pěstování ve skleníku). Instalací jemného filtru zabráníme vniknutí i dalších možných škůdců. Preventivně můžeme nasadit i přirozené nepřátele molic. Jsou jimi například slunéčka sedmitečná a jejich larvy (likvidují i celou řadu dalších škůdců) nebo parazitická vosička Encarsia formosa – její nasazení je vhodné ve skleníku nebo indoorových pěstírnách, protože při pěstování pod širým nebem brzy odletí neznámo kam. Jako prevenci lze použít i různé postřiky na přírodní bázi proti savému hmyzu. Na aktuální nabídku se zeptejte ve svém oblíbeném zahradnictví. Můžete si vyrobit i vlastní postřik – vizte další odstavec.
S rostlinami zatřeseme a mušky, které vzlétnou, luxujeme přímo ze vzduchu.
Likvidace molic
Prevence je vždy nejlepším způsobem, jak čelit škůdcům i chorobám. Pokud i poctivá prevence selhala a podařilo se nám odhalit molice včas, využijeme některý z biologických přípravků na hubení molic. V současné době dobře fungují Neudosan, Rock Effect, Neem Oil a do určité míry i BioOl. Můžeme si vyrobit i vlastní postřik z česneku, skořicového oleje nebo chilli papriček. Jednoduše jednu z těchto ingrediencí smícháme v dostatečném množství s vodou a rostliny postříkáme. Chilli je dobré používat sušené a drcené, česnek čerstvý a také drcený. Tento recept lze použít i jako preventivní ošetření. K likvidaci můžeme přizvat i již zmíněná slunéčka sedmitečná nebo parazitickou vosičku Encarsia formosa. U nás prodává vosičky a další živé bojovníky společnost Biocont z Brna a lze je v sezóně objednat i přes internet. Slunéčka seženete docela snadno v přírodě. Hodně často jsou k nalezení tam, kde se vyskytují mšice. Prohledejte zarostlá zákoutí ve vašem okolí – kopřivy, neudržované okolí lesních cest a podobně. Pokud mají slunéčka dostatek potravy, nebudou mít důvod odlétat. Larvy jsou ještě lepší, neboť jsou odkázané jen na své nohy, takže se daleko nedostanou. Pokud je napadení masivní, můžeme rapidně snížit populaci dospělců výkonným vysavačem. S rostlinami zatřeseme a mušky, které vzlétnou, luxujeme přímo ze vzduchu. Vypadá to legračně, ale funguje to. Po vysání značné části dospělců použijeme nějakou další biologickou metodu. Pokud všechny biologické možnosti likvidace molic selžou či je napadení už příliš velké, nezbývá nám nic jiného než sáhnout po chemii. Spolehlivě fungují Mospilan, Substral Careo, Karate ZEON CS.
Závěr
Jak vidíte, molice jsou velmi nepříjemným škůdcem, který dokáže zlikvidovat porost nejen svojí vlastní činností, ale také přenášením velkého množství chorob. Rychle se množí a nedělá mu problém se také rychle šířit. Jako u všech škůdců platí, že prevence je naprosto nezbytná. Nejvíce by si měli na molice dávat pozor ti, kdo pěstují ve skleníku, kde je riziko výskytu zdaleka nejvyšší. Kromě aktivní prevence na rostlinách je také důležité správné zavlažování s udržování přiměřené čistoty v pěstebním prostoru. Přeji vám všem hodně pěstitelských úspěchů a těším se na počtenou v dalším dílu vašeho oblíbeného seriálu „Zahrada v nesnázích“.
