Primátorkou druhého největšího španělského města se Ada Colauová stala v létě 2015. Tento týden navrhla udělení amnestie všem existujícím klubům a zabránila tak prozatím faktické likvidaci, která hrozila více než stovce provozoven. Členové všech klubů si mohli oddechnout – pěstování a distribuce konopí v rámci podobných organizací může pokračovat. Otázkou nicméně zůstává, zda bude nastolený trend přijat také opozicí a Barcelona si tak udrží pověst nového Amsterdamu. Dosavadní vývoj politické situace v celém Španělsku totiž ukazuje, že postoje oficiálních míst se rapidně mění s každou obměnou vládnoucí garnitury.
Zlatou éru zažily konopné kluby v minulém desetiletí, avšak špatná a nedostatečná regulace vedla k nejasnostem ve výrobních a distribučních pravidlech a měla za následek také celou řadu konfliktů s nečleny a sousedy. Mnoho klubů bylo nuceno svou činnost ukončit.
Spoutat nezávislého katalánského ducha není snadné
Katalánsko je sice administrativní součástí Španělského království, má však vlastní jazyk, prosperující ekonomiku a také vlastní způsoby, jak se vypořádat s obtížemi. Barcelona je konopí tradičně příznivě nakloněna a maloobjemovému pěstování dává zelenou, ačkoli španělské trestní právo striktně zakazuje veškerou výrobu, přepravu a veřejnou konzumaci. Stejně jako nizozemské coffeeshopy se tak provozovatelé barcelonských konopných klubů pohybují na hraně zákona a spíše možná za ní.
Druhá vlna rozmachu klubů proběhla v Katalánsku v roce 2014. Ve vztahu k zákonu fungovala sdružení jako takzvané kulturní spolky, které jsou legální formou setkávání všech dospělých občanů Španělska. Na soukromých schůzkách a uzavřených akcích si členové takových organizací mohou dělat, co chtějí. Rapidní nárůst počtu klubů bohužel vyprovokoval k akci bývalého starostu Xaviera Triase, který vynaložil značné úsilí, aby jejich existenci pokud možno úplně zabránil.
Ať se to politikům líbí, nebo ne, Španělsko se stalo novým rájem pro konopné nadšence a cílovou destinací mnoha rekreačních uživatelů i pacientů.
Trias si dal za cíl zlikvidovat 112 z celkových 123 klubů, jež byly v průběhu několika let na pololegální bázi založeny. Za tímto účelem vydal nařízení zakazující provozování sdružení v blízkosti škol, knihoven, dětských hřišť a dalších oblastí se zvýšeným výskytem dětí a mladistvých a zároveň stanovil minimální vzdálenost mezi sídly jednotlivých sdružení na 150 metrů. Pozastavil i vydávání nových licencí a přislíbil vypracování nové metodiky. Se závěrem volebního období naštěstí jeho vláda nad městem skončila.
Triasův plán se následně dostal do rukou nové primátorce Colauové, která namísto restriktivních norem představila nový regulační návrh: minimální vzdálenost klubů od míst se zvýšeným výskytem dětí a mladistvých byla snížena na 100 metrů, toto nařízení ale nebude uplatňováno retroaktivně a týkat se tedy bude pouze nových klubů. Úřady tak mají možnost udělit amnestii i těm, které by podle původního návrhu zákonné úpravy musely být zrušeny.
Dvě federace sdružující katalánské konopné kluby, FEDCAC a CatFAC, společně vytvořily platformu pro setkávání a věcnou diskuzi mezi politiky, státními úřady, veřejností a členy klubů. Mluvčí CatFAC Eric Asensio uvítal nový plán barcelonské městské rady. Příčinou naprosté většiny konfliktů bylo podle jeho názoru špatné pochopení zákonů ze strany některých klubů.
Úřady mají obavy z rozvoje konopné turistiky
Ačkoli jsou dle zákona kluby určeny výlučně místním, jejich zákazníky jsou převážně zahraniční turisté. Takové spolky pak nezpochybnitelně porušují samotný základní princip konopných společenských klubů, který spočívá ve společném pěstování a sdílení zkušeností mezi vzájemně propojenými členy klubu. Původní myšlenka byla postavena na přátelství a organizování pěstování v malých skupinách, některé barcelonské kluby ale mají až deset tisíc členů a operují na podobné obchodní bázi jako velké coffeeshopy. Jakákoli vzájemnost je při takovém počtu členů prakticky vyloučena a velkoobjemové pěstování a hromadné užívání konopí vyvolávají odpor veřejnosti především v atraktivních rezidenčních čtvrtích a oblíbených turistických lokalitách.
S rostoucí poptávkou roste i nabídka a specializovaných growshopů a klubů nadále přibývá.
Ať se to politikům líbí, nebo ne, Španělsko se stalo novým rájem pro konopné nadšence a cílovou destinací mnoha rekreačních uživatelů i pacientů. S rostoucí poptávkou roste i nabídka a specializovaných growshopů a klubů nadále přibývá. Primátorka Colauová svým otevřeným postojem ke konopí připouští, že legalizace a regulace trhu s touto komoditou může být jednou z cest k dalšímu ekonomickému rozvoji Katalánska a regionu může přinést tolik potřebná pracovní místa především pro mladé, jejichž nezaměstnanost se ve Španělsku pohybuje kolem závratných 40 procent a je jednou z nejvyšších v Evropě.
Čas ukáže, jestli dostane osvícený přístup zelenou. Pokud se barcelonské městské radě nepodaří schválit nové zákonné nařízení do 13. června, vrátí se město k doposud platné Triasově úpravě a na vznik nových klubů bude znovu uvaleno moratorium. Více než stovka stávajících klubů bude nucena ukončit provoz a město bude čelit žalobám provozovatelů o odškodnění za zmařenou investici. Výše kompenzací by se podle zástupkyně primátorky Janet Sanzové mohla vyšplhat až na 14,4 milionu eur.
Zdroj: www.leafly.com
