Při klinickém testování se tucet dobrovolníků dostalo za pomoci lysohlávek z těžkých depresí. Vědci nyní doufají, že by se tato i další psychedelické drogy, které byly oblíbené především mezi amazonskými šamany a členy hippies v sedmdesátých letech, mohly jednoho dne stát součástí mainstreamové medicíny.
Omezené možnosti bádání
Lysohlávky jsou běžně řazeny mezi nejnebezpečnější drogy, což mimo jiné znamená, že jejich výzkum je omezován přísnými prohibičními zákony. I proto trvalo dokončení tohoto přelomového výzkumu celé roky a vyžádalo si značné investice. Vědci při něm zjistili, že dvě dávky psilocybinu, účinné látky obsažené v lysohlávkách, dokázaly všech dvanáct pacientů zbavit úporných depresí na celé tři týdny, přičemž u pěti z nich pozitivní účinky přetrvávaly dokonce tři měsíce.
Výzkum je bezpečný, protože na pacienty neustále dohlíží tým odborníků. Rozhodně nechceme, aby si lidé mysleli, že se mohou depresí jednoduše zbavit několika vlastnoručně nasbíranými houbami.
Studie byla financována britskou výzkumnou organizací Medical Research Council (MRC) a publikována v renomovaném časopise Lancet Psychiatry Journal, ovšem vzhledem k tomu, že se výzkumu účastnil malý počet subjektů a výzkumníci nezkoumali paralelně účinky placeba, nelze z výsledků vyvozovat obecné závěry.
Vědci z laboratoří londýnské univerzity Imperial College doufají, že výsledky povzbudí MRC či další investory, aby finančně podpořili rozsáhlejší výzkum v této oblasti, který by mohl přinést směrodatné výsledky. Předem však upozorňují, že placebem kontrolovaná studie bude v tomto případě obzvlášť obtížně proveditelná, protože u psylocibynu je hned zřejmé, kdo z pacientů prožívá psychedelickou zkušenost a kdo je na placebu.
Pozor na ně
I přes povzbudivé výsledky nové studie lékaři nedoporučují lidem, aby houbičky zkoušeli sami. Hlavní autor studie, Dr. Robin Carhart-Harris, se nechal slyšet: „Psychedelické látky mají silné účinky na psychiku člověka. Výzkum je bezpečný, protože na pacienty neustále dohlíží tým odborníků. Rozhodně nechceme, aby si lidé mysleli, že se mohou depresí jednoduše zbavit několika vlastnoručně nasbíranými houbami – takový přístup je riskantní.“
Jeden z dohlížejících autorů výzkumu, profesor David Nutt, podotýká, že vědci by měli mít více možností zkoumat léčebné využití drog zakázaných současnými zákony. „Je důležité, aby akademičtí pracovníci hledali nové možnosti léčby deprese, protože farmaceutický průmysl pomalu, ale jistě uznává, že v této oblasti selhal. Naše studie ukazuje, že psilocybin je bezpečný a účinkuje rychle – pokud je pacientům podáván s obezřetností, může jim výrazně pomoci.“
Vědci zjistili, že dvě dávky psilocybinu dokázaly všech dvanáct pacientů zbavit těžkých depresí na celé tři týdny.
Všichni dobrovolníci podílející se na studii trpěli těžkými depresemi, od kterých jim nepomáhala minimálně dvě běžně dostupná antidepresiva. Nejprve jim byla podána nízká dávka psilocybinu, aby lékaři zjistili, zda u nich tato látka nevyvolá nějaké nečekané vedlejší účinky (což se u nikoho nestalo), a o týden později dostali vyšší dávku. Výzkum byl proveden ve speciálně upravené místnosti, kde hrála hudba a kde s nimi po celou dobu působení látky mluvili dva psychiatři. Psychedelická zkušenost trvala až pět hodin.
Smíření s osudem
Jeden z dobrovolníků, Kirk Rutter z Londýna, se výzkumu zúčastnil, protože se nedokázal smířit se smrtí své matky ani po mnoha návštěvách psychologa a užívání různých léků. Nejprve se sice účasti na studii obával, protože nikdy předtím lysohlávky nezkusil, ale díky přátelským pracovníkům, útulně zařízené místnosti, ve které se pokus uskutečnil, a příjemné hudbě se mu podařilo na obavy zapomenout – ve chvíli, kdy si drogu bral, byl už úplně v klidu. „Při obou pokusech jsem zažil něco, čemu se říká nájezd – tedy přechod z normálního do psychedelického stavu, kdy mi chvíli byla zima a byl jsem dost nervózní,“ popisoval své pocity pětačtyřicetiletý muž. „Tento nepříjemný pocit ale po chvíli odezněl a vystřídal ho z velké části příjemný, chvílemi i nádherný zážitek.“
„Během sezení jsem rozhodně měl i několik těžkých chvil – jednou jsem například znovu prožíval momenty, kdy jsem byl u své matky v nemocnici na návštěvě. Během sezení s vysokou dávkou psilocybinu jsem si dokonce vizualizoval smutek, který jsem tak dlouho prožíval, jako vřed, jejž jsem nechtěl nechat zahojit kvůli tomu, abych s matkou zůstal ve spojení. Jak jsem ale procházel vzpomínkami a cítil naše vzájemné pouto, došlo mi, že i když se zbavím smutku, vzpomínky na ni mi stále zůstanou,“ vysvětluje Rutter. Psilocybin za něj jeho problémy rozhodně ihned nevyřešil a podle vlastních slov se musel hodně snažit, aby depresi znovu nepropadl – přesto na sobě pozoroval výrazné zlepšení psychického stavu.
Nechte vědce bádat
Profesor Nutt si postěžoval, že provedení výzkumu bránilo několik zásadních překážek. Trvalo rok, než se vědcům podařilo získat schválení od etické komise, a navíc musela být provedena zvláštní bezpečnostní studie – ta trvala dalších šest měsíců. Nejvíce práce ale podle něj dalo dostat se přes překážky tvořené byrokratickou mašinérií.
„Trvalo nám skoro tři roky, než jsme se k psilocybinu dostali – musel být předem rozdělený do kapslí, o což se starala společnost, jež musela kvůli tomuto úkonu nejprve získat příslušnou licenci,“ prohlásil Nutt. „Všechno to schvalování trvalo celkem neuvěřitelných 32 měsíců, přičemž dávka pro jednoho pacienta ve výsledku stála přes 1 500 liber (cca 50 000 Kč) – reálně by se přitom její cena pohybovala okolo 30 liber (1 000 Kč).“
Výzkum byl proveden ve speciálně upravené místnosti, kde hrála hudba a kde s účastníky byli po celou dobu dva psychiatři.
Autoři studie také podotýkají, že nevědí, jestli výsledný účinek látky závisel na chemických změnách v mozcích pacientů nebo zda zlepšení jejich stavu zapříčinil psychický „dopad“ psychedelické zkušenosti. Tu lidé většinou popisují jako spirituální či náboženský zážitek, jenž nabízí nový úhel pohledu na život. Ať už je to jakkoli – podle výzkumníků poskytl psilocybin pacientům trpícím depresemi v průměru po dobu osmnácti let (u většiny dobrovolníků to představovalo většinu jejich života) jistou naději.
Studie byla součástí výzkumu prováděného univerzitou Imperial College a nadace Beckley Foundation – organizací vedenou skupinou expertů na výzkum a medicínské využití psychoaktivních látek. Amanda Feilding, zakladatelka Beckley Foundation, která se na vedení výzkumu podílela společně s Nuttem, prohlásila: „Výsledky této studie nám pomáhají pochopit, jak psychedelika působí na vědomí člověka. Zdá se, že by mohly sloužit jako účinná léčba množství psychických nemocí, kterých se lidstvo zatím nedokáže zbavit – pomáhat by mohly například proti depresi, závislosti a obsedantně-kompulzivní poruše.“
Zdroj: www.theguardian.com
