Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Tento problém se s přibývajícím množstvím států zvažujících legalizaci konopí rozrůstá a například vědci z Kanady, kde má být konopí legalizováno příští rok, neustále prověřují funkčnost tří různých testovacích zařízení, jež mají pomoci policistům určit míru ovlivnění při řízení motorového vozidla pod vlivem THC.
Jdeme na to špatně
Z toho důvodu si nechala Královská kanadská jízdní policie vypracovat studii, jejímž cílem bylo „zjistit, zda je možné spolehlivě potvrdit užití drogy přímo na místě zadržení ze stěru z dutiny ústní.“ Jak prohlásil Doug Beirness, zástupce ředitele Komise pro drogy a dopravu při Kanadské společnosti forenzních věd, „odpověď na tuto otázku byla kladná.“
Dva ze tří prověřovaných testerů – Dräger, používaný mezi jinými i českou policií, a Drugwipe – jsou vyráběny v Německu, třetí zařízení značky Alere pak pochází z Velké Británie.
„Zákon, který zakazuje řídit s THC v krvi, nelze dodržet, leda byste nikdy nekouřili, nebo neřídili.“
– profesor Mark Kleiman
Mluvčí Královské kanadské jízdní policie potvrdil, že její příslušníci budou drogové testery zkoušet v rámci běžných dopravních hlídek. „Podobná zařízení nám pomohou odhalit a zadržet řidiče pod vlivem návykových látek. Jejich dostupnost i přesnost roste a zákonodárné sbory v mnoha zemích je již dnes považují za běžnou součást výbavy,“ uvádí se v tiskovém prohlášení.
V průběhu běžné dopravní kontroly požádá strážník řidiče, aby vyplázl jazyk, a nástrojem podobným lékařské špachtli odebere vzorek slin. Podle Beirnesse, který byl v roce 2015 jedním z autorů studie zaměřené na problematiku řízení pod vlivem konopí, poskytnou nová zařízení důkazy potřebné k usvědčení a potrestání viníků.
Kognitivní testy jsou na místě
V současné době má kanadská policie k odhalení řidičů pod vlivem návykových látek k dispozici pouze standardizované testy sestávající z chůze po čáře, otočky, stání na jedné noze a vizuální kontroly zorniček. Podezřelí řidiči mohou být následně podrobeni vyšetření speciálně vyškoleným policistou a také krevním testům.
A právě krevní testy nebo testy slin jsou předmětem kritiky nové studie AAA (a nejen jí): „Samozřejmě je pochopitelné, že veřejnost i zákonodárci chtějí stanovit určité právní hranice pro množství THC v krvi stejně, jako tomu je u alkoholu,“ prohlásil Marshall Doney, předseda a ředitel společnosti AAA. „V případě konopí je ovšem tento přístup chybný a vědecky zcela nepodložený.“
Ve většině států USA, stejně jako v Kanadě nebo v České republice, jsou řidiči, u nichž hladina metabolitů THC v krvi překročí určitou hranici, dle výkladu zákona pod vlivem THC, a tudíž mají zhoršené schopnosti řídit motorové vozidlo a musejí být potrestáni.
Pravidelní uživatelé mohou vykazovat přítomnost drogy v krvi i dlouho po požití, zatímco příležitostným uživatelům mizí THC z krve rychleji.
Podle poslední studie Nadace pro bezpečnou dopravu AAA nemají ale tyto „stanovené hranice množství THC v krvi“ žádný vědecký základ a mohou vést k perzekuci řidičů, jejichž schopnost ovládat automobil nebyla nijak narušena.
Některé další americké státy, včetně těch, jež legalizovaly konopí pro léčebné účely, vůči řízení pod vlivem THC uplatňují politiku naprosto nulové tolerance. Podle tamních zákonů je nelegální jak řízení nejen přímo s THC v krvi, tak řízení s jeho metabolity. Ty se přitom mohou v krevním oběhu nalézat ještě týdny po tom, co jakékoli psychoaktivní (a řidičské schopnosti potenciálně omezující) účinky THC dávno vyprchaly.
To podle Marka Kleimana, profesora Newyorské univerzity a specialisty na problematiku drog a trestního práva, nedává žádný smysl. „Zákon, který zakazuje řídit s THC v krvi, nelze dodržet, leda byste nikdy nekouřili, nebo nikdy neřídili,“ prohlásil.
Mnohem složitější než s alkoholem
Určit, zda jsou řidičské schopnosti ovlivněné přítomností THC v organismu, je daleko složitější než v případě jednoduchých a spolehlivých testů na alkohol.
Vliv THC na schopnost řídit motorové vozidlo se podle nejnovější studie AAA liší u každého individuálního případu. I řidiči s velkým podílem THC v krvi nemusí být negativně ovlivněni, zejména pokud se jedná o pravidelné uživatele, zatímco jiní s malým podílem THC v krvi mohou být za volantem nebezpeční sobě i svému okolí.
Jindy mohou být řidiči pod vlivem THC, když je zastaví policie, jenže v době krevních testů už podíl THC klesne pod zákonem danou hranici, protože aktivní THC mizí z krve velmi rychle. Podle AAA může průměrná doba potřebná k provedení krevních testů činit i více než dvě hodiny, protože ke krevnímu odběru je často nutné oprávnění a převoz do nemocnice.
Nehledě na to, že pravidelní uživatelé mohou vykazovat přítomnost drogy v krvi i dlouho po požití, zatímco příležitostným uživatelům mizí THC z krve rychleji.
Podle Roberta Corryho, advokáta specializujícího se na trestní právo, je hranice 5 nanogramů THC v krvi v Coloradu „uvařená z vody“ (v České republice máme „uvařenou“ hladinu dokonce jen 2 nanogramy). „V důsledku toho jsou lidé, kteří nijak neohrožují bezpečnost na silnicích, usvědčováni z řízení pod vlivem.“
Jeden příklad za všechny
Melanie Brinegarovou, která žije v hlavním městě Colorada Denveru a z důvodu bolesti zad užívá konopí každodenně, před dvěma lety zastavila policie kvůli staré státní poznávací značce. Policista ucítil konopí a Brinegarová přiznala, že drogu v ten den požila. Její krevní test ukázal 19 nanogramů, což dalece překračuje státem stanovenou hranici. Byla zadržena a obviněna z řízení pod vlivem.
Je pochopitelné, že veřejnost i zákonodárci chtějí stanovit určité právní hranice pro množství THC v krvi stejně, jako tomu je u alkoholu, nicméně v případě konopí je tento přístup chybný a vědecky zcela nepodložený.
Třicetiletá Brinegarová tvrdí, že následujících 13 měsíců musela strávit 80–90 hodin týdně v práci, aby si mohla dovolit právníka, který by jí pomohl s obviněním, a nakonec byla obžaloby zproštěna. Podle ní lidem, jako je ona, vyjdou testy vždy pozitivní, ať už jsou v danou chvíli pod vlivem, nebo ne, protože jsou pravidelní uživatelé.
„Na soud jsem musela vynaložit spoustu času i peněz,“ prohlásila. „A pořád se bojím, že mě znovu zastaví.“
Některé studie podle profesora Kleimena ukazují, že řízení pod vlivem THC zhruba zdvojnásobuje riziko nehody, ovšem toto číslo je nutné brát v kontextu dalších rizikových faktorů. Například používání hands-free při řízení, což je legální ve všech státech, riziko nehody zčtyřnásobuje, dodává Kleiman. Pouhých 1,2 promile alkoholu v krvi, což je průměrná hodnota naměřena u případů řízení pod vlivem alkoholu, zvyšuje riziko nehody asi patnáctkrát.
Profesor Kleiman proto tvrdí, že řízení pod vlivem THC může být asi stejně nebezpečné jako jízda s „hlučným dítkem na zadní sedačce“.
Lidem léčícím se konopím vyjdou testy vždy pozitivní, ať už jsou v danou chvíli pod vlivem, nebo ne, protože se jedná o pravidelné uživatele.
Pokles smrtelných dopravních nehod po legalizaci v Coloradu navíc naznačuje, že řidiči, jejichž schopnosti ovládat motorové vozidlo jsou opravdu negativně ovlivněny přemírou THC, obvykle nejezdí agresivně a neřítí se městem rychlostí 150 kilometrů za hodinu (jako lidé pod vlivem alkoholu). Spíše jim hrozí sjezd do příkopu v rychlosti 30 km/h, když se zrovna zahledí na zajímavé mráčky na obloze…
Spolehlivý tester
Opravdu spolehlivý drogový tester by byl vhodným doplňkem policejní výbavy a některé společnosti se snaží vyvinout přístroj, který by z dechu rozpoznal, zda bylo konopí užito opravdu během posledních hodin před jízdou a v jakém množství. Odborníci ale přesto upozorňují, že nejobjektivnější jsou v případě řízení pod vlivem THC standardizované testy sestávající z chůze po čáře, otočky, stání na jedné noze a vizuální kontroly zorniček, z nichž zkušený dopravní policista rozpozná, zda jsou řidičské (motorické a kognitivní) schopnosti daného jedince negativně ovlivněné – a pokud ano, až poté by se mělo přikročit k měření konkrétního množství THC v těle.
Zdroje:
reason.com
www.magazin-legalizace.cz (1)
www.magazin-legalizace.cz (2)