Na Kanárech prší jen zřídka a největším nepřítelem místních pěstitelů je vítr. Teploty jsou ale tak příznivé, že se konopí dá pěstovat po celý rok venku a spousta pěstitelů nejraději sklízí v lednu!
Načasovaný příjezd
Na největší ostrov Tenerife jsme dorazili v průběhu karnevalu (druhém největším na světě hned po Riu de Janeiru). Správní centrum ostrovů – Santa Cruz de Tenerife – je přeplněné místními i turisty z celého světa. Sledujeme nekonečný průvod pestře oděných lidí všech věkových i velikostních skupin, který se táhne po hlavní ulici podél rozlehlých pláží, jejichž křiklavé barvy kontrastují se zataženou únorovou oblohou.
Turisté by se měli vyvarovat kouření na veřejnosti – závažný postih vám pravděpodobně nehrozí, ale policisté zde rádi dávají blokové „pokuty“, které často končí v jejich kapsách.
Snažíme se vyčmuchat jakékoli známky konopí, ale zatím se nám daří objevit pouze pár hloučků mladých lidí, co si pokradmu podávají jointy. Zdá se, že kouření trávy tu ještě tak rozšířené není – alespoň ne otevřeně na veřejnosti.
O hodinu později už míříme směrem do městečka San Cristobal de la Laguna na exkurzi do zdejšího prvního konopného společenského klubu – poměrně malé budovy známe pod jménem „Entropia“. Venku už nás očekává usměvavý Francesco (jako řada členů zdejší konopné subkultury sem přišel z Itálie), vítá nás a zve dovnitř. Interiér je především funkční a jen minimalisticky vyzdobený. Už zde sedí skupina místních – tváří se přívětivě a nadšeně s námi sdílí detaily o životě na Kanárských ostrovech.
Dlouhá historie
Francesco nám vypráví o tom, že zdejší konopná subkultura vznikla v šedesátých letech společně s prvními vlnami hippies, co se sem přišli usadit. Ze začátku měli prý problémy se starousedlíky, kteří jim často ničili nebo brali celé úrody. Dle jejich informací i dnes pěstitelé přicházející z jiných zemí občas platí místním menší bakšiš, aby se vyhnuli možným zádrhelům. Turisté by se také měli vyvarovat kouření na veřejnosti – závažný postih vám pravděpodobně nehrozí, ale policisté zde rádi dávají blokové „pokuty“ (které spíše než ve státní pokladně končí v jejich kapsách).
Celkově se ale dá říct, že pohodový přístup obyvatel Kanárů se promítá do všech sfér a konopná subkultura se již stala nedílnou součástí společnosti. Každý z větších ostrovů má svou hrstku konopných klubů, a dokud mají v pořádku papírovaní, tak se o ně policie příliš nezajímá.
BHO je anglická zkratka pro specifickou metodu extrakce kanabinoidů z rostliny pomocí butanu (Butan Hash Oil).
Žije se tu snad ještě více „mañana“ než ve Španělsku – návštěva jednoho takového klubu vám může zabrat klidně celý den. Povinné hodiny trávíme prohlížením nabídky různých odrůd a posloucháním životních příběhů několika „štamgastů“.
Už nám připadá, že jsme tu celé týdny – proto se vymaníme z vytrvalé (ale přesto příjemné) péče našich hostitelů a míříme zpátky na hotel, abychom si odpočinuli. Zanedlouho nás totiž čeká výprava na svahy třetí nejvyšší sopky na světě a nejvyšší hory Španělska – El Teide. Tam chceme navštívit jednoho kamaráda, který se zabývá pěstováním a výrobou konopných výtažků. Proto se musíme pořádně najíst, vyspat a připravit na pořádnou jízdu.
Cesta za výtažky
Ráno se potkáme s dalším Italem Juliem a za chvíli se řítíme po horských silničkách, ze kterých nás trochu mrazí v zádech. Míříme k sídlu dalšího Itala Frederica, který je vlastníkem „firmy“ s jednoduchým názvem „BHO – Made in the Canary Islands“.
BHO je anglická zkratka pro specifickou metodu extrakce kanabinoidů z rostliny pomocí butanu (Butan Hash Oil). Frederico nám vysvětluje, že používá jednoduché vybavení na extrakci a své produkty vyrábí výhradně z kvalitního konopí. Také zdůrazňuje, že veškerý materiál dá nejprve na čtyři dny do vakuové sušičky, což zaručí jemnost výsledného výtažku. Rostliny pěstuje venku na silném kanárském slunci bez většího množství chemie.
Poté nás zavede ven, aby nám ukázal pár menších rostlin. Kvetou v půlce února a díky nízkým nočním teplotám v tomto období mají nádhernou fialovou barvu. Frederico nám vysvětluje, že denní teplota se nyní většinou pohybuje mezi 21 a 24 stupni Celsia, ale v noci často spadne až pod deset stupňů – což má za důsledek, že se rostliny barví výrazně do fialova a na jejich květech se tvoří úžasné krystaly pryskyřice. Největší kytky sklidil už před dvěma týdny, takže je sice bohužel nemůžeme vidět, ale zato si jejich květy bohaté na terpeny vychutnáváme ve vaporizéru.
O něco později, po další ostré jízdě rozbitými horskými silničkami, navštěvujeme druhý nejstarší konopný společenský klub na Tenerife – Společnost léčivého konopí na pláži Playa de las Americas. Srdečně nás vítá prezident klubu Samuele (další Ital) a máme také příležitost popovídat si s účetním Johanem, který překvapivě z Itálie nepochází. Je to Němec a vypráví nám o tom, proč se rozhodl před třemi lety na Tenerife přestěhovat.
Hledač semen
Johan sice také pracuje v tomto konopném klubu, ale především se stará o světoznámou webovou databázi Seedfinder.eu, která shromažďuje detailní informace o všech semínkách, co se dají sehnat v komerčních seedbankách.
Zdejší konopná subkultura vznikla v šedesátých letech společně s prvními vlnami hippies, co se sem přišli usadit.
Johan tuto stránku dovedl do dnešní podoby přibližně za posledních osm let – mezitím zjistil, že je pro něj lepší žít dál od přísných zákonů jeho domoviny.
Samuelův klub je bezpochyby jeden z nejhezčích, který jsme kdy navštívili – alespoň co se týká prostředí a atmosféry, a to ani nepočítám výhled na třpytící se vlny oceánu v kontrastu s černým sopečným pískem a šedavým obrysem ostrova La Gomera na horizontu. Až tady nám dochází, v jakém ráji právě jsme. Už chápeme, proč se ze spousty návštěvníků těchto ostrovů stali stálí obyvatelé. Byli jsme tu jen pár dní, ale poznali jsme řadu skvělých lidí a nepochybně se do této vzkvétající konopné komunity brzy vrátíme.
Zdroj: www.dopemagazine.com
