K tomuto závěru dospěli badatelé v novém vědním oboru, konopné archeologii, která hledá souvislost mezi užíváním konopí ve Východní Asii a překotným rozvojem mezikontinentálního obchodu na úsvitu doby bronzové, tedy asi před 5000 lety.
Kmeny takzvané jámové kultury, které obývaly oblast střední Eurasie, jsou považovány za jeden ze tří národů, jež hrály rozhodující roli při zrodu evropské civilizace. Na počátku doby bronzové migrovali příslušníci jámové kultury západním směrem a na své cestě Eurasií šířili znalosti o využití konopí jako hospodářské a možná i psychoaktivní plodiny. Důkazem tohoto tvrzení jsou nálezy konopného pylu, květů i vláken během archeologických vykopávek na mnoha nalezištích v Evropě i Asii.
S ohledem na svou vysokou užitnou hodnotu mohlo konopí sloužit i jako platidlo.
Tengwen Long a Pavel Tarasov z berlínské Svobodné univerzity vytvořili ve spolupráci s kolegy databázi odborné literatury zaměřené na trendy a vzorce v užívání konopí v pravěku. Tradičně se předpokládá, že k domestikaci rostliny došlo na území střední Asie v dnešní Číně, nicméně výsledky zkoumání berlínských vědců naznačují, že pravda by mohla být jinde. Nejnovější studie zahrnuté do databáze ukazují, že se konopí začalo v Japonsku a východní Evropě pěstovat prakticky ve stejnou dobu, někdy mezi lety 9 500 a 8 200 před naším letopočtem. „Zdá se, že konopí bylo už před 10000 lety poměrně hojně rozšířeno,“ konstatuje Long.
Konopí jako platidlo
Autoři databáze z dostupných faktů vyvodili, že geograficky i kulturně naprosto odlišné národy v Evropě a Asii začaly v této době objevovat nejrůznější možnosti uplatnění konopí. Jeho vlákna byla využívána ke tkaní textilií, listy a semena sloužily jako potrava a květy byly kromě léčebných účinků patrně i zdrojem psychedelických zážitků. Tento vzorec se patrně změnil přibližně před 5000 lety, kdy se ve východní Asii objem pěstovaného konopí výrazně zvýšil.
Tarasov a Long se domnívají, že právě načasování je klíčovým faktorem. Ve stejně době ovládli eurasijští pastevci umění jízdy na koni, které jim umožnilo pohybovat se na větším území. To podpořilo rozvoj mezikontinentálního obchodu na trase, která se o několik tisíciletí později proslavila jako Hedvábná stezka. Ranná „bronzová stezka“ umožnila přepravu mnoha komodit z východu na západ i opačným směrem. Jednou z nich bylo i konopí.
„Zatím je to jen hypotéza, kterou je třeba podrobit dalšímu prověřování,“ vysvětluje Long a dodává, že konopí mohlo v té době s ohledem na svou vysokou užitnou hodnotu sloužit i jako platidlo.
Konopí se začalo v Japonsku a východní Evropě pěstovat prakticky ve stejnou dobu, mezi lety 9 500 a 8 200 před naším letopočtem.
Podle dostupných důkazů se lidé a tedy i zboží dali v době bronzové do pohybu. Jako příklad uvádí Long pšenici, která byla vyšlechtěna na Blízkém východě zhruba před 10 000 lety, aby se před 5 000 lety poprvé objevila v Číně. Studie pravěké DNA zveřejněné v několika uplynulých letech potvrzují, že jeden z pasteveckých kmenů sídlících na pláních centrální Eurasie a patřících k jámové kultuře začal ve stejné době rozšiřovat své území na východ i na západ.
Doba zkouřená?
Rob Clarke z Mezinárodní konopné asociace v nizozemském Amsterdamu, který patří mezi odborníky na využívání konopí v pravěku, obsáhlou práci svých berlínských kolegů vítá, protože podporuje jeho teorii o domestikaci konopí v několika různých oblastech současně. Předpokládané spojení konopí se změnami lidské civilizace v době bronzové pro něj není nové ani překvapivé.
Podle Ernesta Smalla, zástupce společnosti Agriculture and Agri-Food Canada, která se zabývá podporou rozvoje konkurenceschopného, inovativního a udržitelného zemědělství, má konopí širokou škálu využití a nelze tedy s jistotou tvrdit, že pravým důvodem jeho rozšíření v době bronzové byly psychoaktivní účinky. Dá se nicméně předpokládat, že hrály při šíření rostliny roli.
Někteří vědci se domnívají, že zuhelnatělá konopná semena objevená na mnoha archeologických nalezištích jsou důkazem užívání konopí mimo jiné ke kouření.
Vlákna konopí byla využívána ke tkaní textilií, listy a semena sloužily jako potrava a květy byly kromě léčebných účinků patrně také zdrojem psychedelických zážitků.
David Anthony z Hartwick College ve státě New York se zabýval studiem kulturních i hospodářských zvyklostí kmenů jámové kultury a věří, že její příslušníci mohli při zvláštních příležitostech užívat konopí k rozšiřování vědomí: „Zdá se, že konzumace konopí jako drogy byla spojena s migrací kmene pryč ze stepi. Kouření jeho květů mohlo být součástí rituálů a oslav.“
Jeho slova potvrzuje profesor Kansaské univerzity Barney Wharf. Je podle něj prokázanou skutečností, že následníci jámové kultury, nomádský pastevecký kmen Skytů, užívali konopí jako drogu poměrně hojně. „Traduje se, že sám Hérodotos se oddával se Skyty kouření,“ říká vědec.
Wharf označil práci berlínských kolegů za fascinující a je přesvědčen o tom, že k výzkumu v této oblasti přiláká i další nadšence, neboť prostoru pro nové objevy je opravdu hodně: „Historie užívání konopí v Evropě od doby bronzové po renesanci je zatím zahalena rouškou tajemství.“
Zdroj: www.newscientist.com