Po pěti letech rozhodování se DEA oficiálně vyjádřila, že petici s cílem vyjmout konopí z federálního seznamu zakázaných látek odmítá. Tato rostlina je v současnosti zařazená do skupiny nejnebezpečnějších drog označovaných jako Schedule I – dle zákona tedy nemá „žádné přijatelné léčebné využití“ a proto je ve Spojených státech zakázaná.
Uvolnění restrikcí se nekoná
Petice byla vytvořena s cílem přesunout konopí do skupiny označované jako Schedule II, díky čemuž by ho lékaři mohli předepisovat všem občanům Spojených států. Tento krok by usnadnil život mnoha pacientům i zdravotníkům a zásadně by přispěl k nápravě legislativy americké federální vlády ve vztahu ke konopí.
Zachování konopí ve skupině nejnebezpečnějších látek pouze podrývá důvěru občanů v odpovědné federální orgány.
Většina lidí je přesvědčena, že současné zákony zakazují vědecký výzkum možných léčebných účinků konopí a povolují pouze výzkum negativních dopadů – tak tomu ale není; přesunutí konopí do kategorie Schedule II by výrazné změny ve výzkumu této látky rozhodně nepřineslo. Je však pravdou, že vědci pracující na výzkumu léčivého konopí musejí vždy nejprve překonat mnoho byrokratických a právních překážek.
Stejné požadavky se ale týkají i ostatních substancí spadajících do skupiny Schedule II. Přesto se výzkumem těchto látek zabývají desítky vědců už celá desetiletí – ostatně mezi ně patřím i já. Díky studiu této problematiky jsme například zjistili, že konopí může napomoci vrátit pacientům s HIV chuť k jídlu a zachránit jim tak život. Přišli jsme také na to, že konopí se dá využít při léčbě neuropatické bolesti, chronické bolesti a křečových stavů způsobených roztroušenou sklerózou.
Schizofrenní zákony
Díky těmto a mnoha dalším léčivým účinkům konopí získal požadavek na legalizaci medicínského využití na úrovni jednotlivých států opakovanou podporu mnoha voličů. Dnes ho pacienti s určitými nemocemi mohou získat na předpis v pětadvaceti amerických státech a hlavním městě Washingtonu. Federální zákony přesto i nadále užívání konopí, byť jen k léčebným účelům, zakazují.
To, že si federální zákony protiřečí s nařízeními platnými v jednotlivých státech a navíc odporují stále vzrůstajícímu množství vědeckých studií potvrzujících účinnost kanabinoidů a dalších složek konopí při léčbě, je přímým důsledkem pokryteckého přístupu federální vlády a resortu zdravotnictví. Zachování konopí ve skupině nejnebezpečnějších látek pouze podrývá důvěru občanů v odpovědné federální orgány.
Přeřazení konopí ze skupiny nejnebezpečnějších drog by usnadnilo život mnoha pacientům i zdravotníkům a zásadně by přispělo k nápravě legislativy.
Většina odborné veřejnosti se dnes shodne, že na celé čáře prohraná válka proti drogám, kterou DEA vedla zejména proti konopí, jejím pracovníkům zkrátka nedovolí uznat jakýkoli léčebný potenciál této rostliny.
Rozhodování o přijetí petice trvalo DEA celých pět let – s oficiálním výrokem přišli až nyní. Jen málokoho nenapadne, jestli třeba nedoufali, že díky takové vyčkávací taktice americká veřejnost na tuto petici zapomene. Chuck Rosenberg, současný ředitel DEA nedávno dokonce označil názor, že konopí je lék, za „vtip“.
Co je větší vtip
My bychom na oplátku mohli upozornit na to, že vtipem je spíše to, že v otázce náležící odborníkům na lékařskou problematiku má poslední slovo policejní orgán.
Jsem vědec a pedagog – a jako odborník na tuto problematiku se obávám, že jsme již ztratili důvěru mladých lidí i pacientů snažících se uzdravit, protože náš současný právní přístup ke konopí naprosto ignoruje vědecky a lékařsky podložená fakta. Když oficiálně rozhodujeme na základě jiných faktorů, než jsou empiricky doložená fakta, stáváme se méně objektivními – a takové chování nemá s vědou nic společného.
Navíc se obávám, že v důsledku současného chaosu se jedinci, kteří naši pomoc a objektivní rady potřebují nejvíce, rozhodnou považovat všechny informace týkající se drog z oficiálních zdrojů za falešné a nepravdivé, a to i když zrovna objektivní budou. V důsledku toho se pak může stát, že pacienti budou mnohem více věřit různým šarlatánům než objektivní medicíně, což je může vystavovat zbytečným zdravotním rizikům.
Je proto načase, abychom zbavili DEA možnosti rozhodovat o věcech, o nichž mají rozhodovat odborníci – jen tak se dokážeme zbavit dávno přežitých represivních zákonů.
Zdroj: www.scientificamerican.com
