Úzkostné stavy patří spolu s depresemi mezi nejrozšířenější duševní poruchy v současném světě. Deprese je celosvětově nejčastější příčinou invalidity a podle WHO jí trpí na 350 milionů lidí.
Na léčbu depresí a úzkosti se využívá celá řada postupů. Ať už se jedná o léky na předpis, skupinové terapie nebo návštěvy psychiatra, žádná z těchto metod nepůsobí vždy a všude.
„Na definitivní závěry je ještě příliš brzy, ale již nyní jsme mohli pozorovat pozitivní působení psilocybinu na duševní pohodu člověka a na průběh meditace.“
Vědci proto v současnosti experimentují s novými způsoby léčby – meditací anebo psychedelickými drogami. Tyto prostředky by díky tomu, že dokážou v mysli navodit změnu vnímání sebe i okolí, mohly být využívány právě pro léčbu různých psychických poruch. Odborníci věří, že by mohly pacientům pomáhat zbavit se úporných depresivních a úzkostných myšlenek a stavů.
V současnosti se ve vědeckých kruzích diskutuje o tom, zda psychedelika aktivují ty samé části mozku, jako se aktivují při meditacích, a zda díky tomu disponují podobnými účinky.
Meditace či psychedelika?
„Meditace se ukázala být efektivním nástrojem na mírnění úzkosti a stresu. Jde o účinnou a uznávanou metodou, jak pozměnit lidské vědomí,“ tvrdí Dr. Frederick Barrett, odborník na behaviorální neurovědu z Univerzity Johnse Hopkinse. Jeho tým se zaměřuje na různé praktiky, které mohou ovlivňovat vědomí člověka.
Nedávné experimenty s psilocybinem, aktivní látkou v lysohlávkách, prokázaly, že jde rovněž o účinný prostředek proti úzkosti a depresím. Vědci z Imperial College v Londýně provedli studii, kdy lidem trpícím depresí podali dvě kontrolované dávky psilocybinu. Po podání následoval útlum symptomů až na dobu tří měsíců, přičemž zároveň došlo i ke zmírnění symptomů úzkosti.
„Pokud je psilocybin podáván správně a pod odborným dohledem, dokáže pozitivně ovlivnit duševní stav člověka,“ dodává Dr. Barrett. „I meditace je ale uznávanou metodou.“ Barrettův tým v současnosti zkoumá mozky lidí, kteří dlouhodobě praktikují buddhistické techniky meditace, a pomocí funkční magnetické rezonance monitoruje jejich mozkovou aktivitu. Cílem je nalézt styčné body mezi oběma potenciálními metodami léčby a prozkoumat možnosti jejich vzájemného působení. Účastníci pokusu jsou rozděleni do několika skupin, aby výzkumníci mohli lépe posoudit změny v mozkové aktivitě během meditace po podání nízké či naopak vysoké dávky psilocybinu nebo placeba.
Nedávné experimenty s psilocybinem prokázaly, že jde rovněž o účinný prostředek proti úzkosti a depresím.
Testy stále probíhají, avšak předběžné výsledky jsou slibné. „Na definitivní závěry je ještě příliš brzy, ale již nyní jsme mohli pozorovat pozitivní působení psilocybinu na duševní pohodu člověka a na průběh meditace.“
Proč je to potřeba?
Meditace není nic snadného a pro člověka, který s ní nemá předchozí zkušenosti, může jít o nepřekonatelný problém. Cílem nové studie je mimo jiné zjistit, zda psychedelika mohou podobně navodit změnu perspektivy, a pokud ano, zda je lze využít jako alternativní metodu léčby.
„Psilocybin může představovat druhou možnost pro ty pacienty, u kterých meditace nefunguje,“ vysvětluje Dr. Barrett. Lidé by také mohli psychedelika používat ke zkoumání vlastního vědomí a ke zlepšení schopnosti koncentrace, a tím snad i meditace.
„Psilocybin může být jakousi branou k meditaci. Může pomoci vybavit si některé zážitky a nahlédnout do vlastního nitra,“ tvrdí Peter Addy, zakladatel Skupiny pro psychedelickou vědu (Yale Psychedelic Science Group) z Lékařské fakulty Yaleovy univerzity.
Addy je zastáncem užívání psilocybinu jako léčebné metody v kontrolovaném prostředí, protože věří, že tato droga by mohla nejen pomoci tlumit příznaky poruch nálad, ale dokonce i léčit závislost. Navrhuje ovšem, aby pacienti spolu s užíváním psilocybinu praktikovali i meditaci, díky čemuž byla léčba mohla být ještě účinnější.
Každý den to nejde
„Psilocybin vám pomůže, to ano. Ale není možné jej brát každý den. Jak to tedy udělat, aby léčba mohla pokračovat bez přerušení?“ Addy věří, že právě pomocí psychedelik by se lidé mohli lépe duševně naladit k meditaci, kterou by pak po odeznění účinků mohli dále praktikovat podle potřeby.
„Řada představitelů buddhistické komunity nemá problém s užíváním psychedelik k usnadnění meditace,“ tvrdí. Zdůrazňuje ale, že on ani jeho tým nikoho nenabádají k jejich užívání. „Snažíme se zodpovědět jednoduchou vědeckou otázku, zda je dobré pomoci lidem v tom, aby si více uvědomovali sami sebe.“
Dr. Francis Barrett je přesvědčen, že věda zatím poodhalila jen část potenciálu využití meditace a psychedelik v léčbě, navíc zatím pouze u poruch nálad. Addy, jenž coby adiktolog pracuje se závislými, k tomu dodává: „Musíme zjistit nejen to, co pomáhá, ale také proč to pomáhá. Psychiatrie totiž zoufale potřebuje nové metody léčby.“
Zdroj: edition.cnn.com
