Housenky
Množství druhů housenek je příliš velké na to, abychom se věnovali každému druhu jednotlivě. Každá housenka je larvální stádium života motýlů či můr. To znamená, že se každá housenka nakonec zakuklí a z kukly vylétne motýl či můra připravena naklást další vajíčka a založit nový rod. Housenky bývají velmi často zelené, což jejich pohyb na rostlině činí docela nenápadným. Housenky mohou být ale i hnědé, šedé, nažloutlé nebo pestrobarevné. My se však v Česku nejčastěji setkáme právě s těmi zelenými. Obvykle jsou velké tři až pět centimetrů. Pohybují se s pomocí tří párů nohou na hrudní části a obvykle čtyř až pěti párů zakrnělých nohou na zadní části těla. Co všechny housenky jednoznačně spojuje je jejich chuť k jídlu. Dá se bez nadsázky říci, že každá housenka je nenasytný žrací stroj. Jejich jediným úkolem je nastřádat dostatek energie na to, aby se z nich stala kukla, potažmo motýl. A s tímto úkolem vesele okusují všechno zelené, co jim přijde do cesty, včetně konopných rostlin. Nejčastěji napadají listy, ale mohou se pustit i do stonků a větví. Jakmile se na vašich rostlinách objeví okousané listy, měli byste pečlivě prohlédnout celé rostliny a hledat, jestli někde nejsou housenky ukryté. Nejaktivnější jsou housenky v noci, takže je dobré obhlédnout porost navečer. Některé druhy housenek se schovávají pod zem. Nejsou však moc hluboko, takže když prohrábneme vrchní dva až tři centimetry hlíny, určitě je najdeme.
Prevence
Jelikož každá housenka má trošku jiné návyky, je i prevence před těmito škůdci trochu náročnější. Nejlepší prevencí je pravidelná kontrola rostlin a nemilosrdná mechanická likvidace každého nalezeného jedince. Přesto je vhodné se držet několika následujících zásad. Rostliny je vždy dobré si předpěstovat doma nebo v krytém prostoru, třeba ve skleníku, kam se motýli tak snadno nedostanou a nenakladou tak vajíčka, ze kterých by se housenky vylíhly. Rostliny přemisťujeme ven, až když jsou větší a případný útok housenek by dokázaly přežít alespoň do doby, než bychom proti housenkám zasáhli. Zahradu v okolí rostlin je také vhodné udržovat čistou a odklízet spadané listy či odumřelé části rostlin. Spolehlivou prevencí je ochrana rostlin jemnou sítí, fólií nebo jinou bariérou, přes kterou se nedostanou motýli ani můry. Jako repelentní postřik můžeme použít roztok vody a skořicového oleje, mýdlovou vodu nebo nimbový (též neemový) olej.
Likvidace
Nejsnazší a nejrychlejší způsob je likvidace mechanická. Housenky posbíráme ručně a rozdrtíme. Když výskyt housenek zachytíme včas, máme zaručenou vysokou úspěšnost. Housenky lze likvidovat i s pomocí bakterie Bacillus thuringiensis, která napadá housenky a po jejich smrti se může rozšířit na další jedince. Nevýhodou je poměrně vysoká cena bakterie a nutnost ošetřit rostliny ve správnou chvíli. Běžný domácí pěstitel si tak vystačí s manuálním sběrem.
Slimáci a hlemýždi
Tyto dva plže různých druhů potkáváme na zahradách v docela velkém množství. Slimáci jsou bez domečku, hlemýžď si ho nosí na zádech. Tito plži se velmi snadno a velmi rychle množí. Schovávají se často na spodní straně odložených prken, cihel a květináčů, v zemi a ve vysoké trávě. Vyhovuje jim temné a vlhké prostředí a nemají rádi slunce. Nejaktivnější jsou proto v noci. Máme-li podezření na jejich přítomnost a žádného přes den nevidíme, zopakujeme kontrolu zhruba hodinu po setmění. Slimáci a hlemýždi okusují listy, stonky i větve rostlin. Stopy po okusování jsou podobné těm od housenek, ale po plžích zůstává na rostlinách i zaschlý sliz, podle kterého je snadno poznáme.
Prevence
Je dobré nedávat slimákům a hlemýžďům možnost se ukrýt – sklidíme volně se povalující věci v zahradě, pod kterými by se plži mohli skrývat – prkna, kýble, misky, cihly a tak dál. Doporučuje se také zalévat rostliny raději ráno nežli navečer. Zemina stihne do večera vyschnout a plži mají cestu k rostlinám značně zkomplikovanou. V zahradnických potřebách se také dají koupit různé mechanické zábrany, omezující přístup plžů k rostlinám. Osvědčené jsou potom granule na bázi železa, kde je účinnou látkou fosforečnan železitý, který se vyskytuje v přírodě docela volně. Granule jsou jedovaté pro slimáky, ale nikoli pro lidi ani domácí zvířata. Granule se postupně samy rozkládají a obohatí půdu o železo a fosfor. Lze použít také roztok skořice nebo česneku – stejně, jako v případě housenek.
Likvidace
Jako první varianta se při likvidaci hlemýžďů a slimáků nabízí ruční sběr a mechanická likvidace. Plže můžete jednoduše rozšlápnout, pokud vám to není proti srsti. Jen dávejte pozor při likvidaci většího množství – podrážky bot pak mohou docela klouzat. Přítomnost slimáků lze řešit granulemi zmíněnými v předchozím odstavci nebo parazitickými hlísticemi proti slimákům – ty ovšem seženete jen ve specializovaných obchodech. Mnozí z vás už možná slyšeli o pivních pastech. Plže velmi dobře láká pivo. Pokud zakopeme do země nějakou nádobu s okrajem zahnutým dovnitř a nalijeme do ní pivo, plž do ní spadne a již se nedostane ven, právě díky dovnitř zahnutému okraji. Zbytek svého bídného života pak stráví naložen ve zlatavém moku.
Srny a jeleni
Jestliže je vaše zahrádka v hojně obydlené zóně nebo je kolem ní postaven pro srny nepřekonatelný plot, nemusíte se tohoto škůdce vůbec obávat. Jestliže ovšem bydlíte na samotě u lesa nebo zkrátka pěstujete tam, kde se vysoká zvěř celkem běžně pohybuje, je třeba s ní počítat a snížit riziko, že rostliny sežere. Ano, je to tak. Srna, jelen a jim podobná zvěř mají rádi mladé výhonky, ale nijak zvlášť se jejich výběrem nezaobírají. Mladou rostlinu zlikvidují celou – vytrhnou ji ze země nebo ukousnou stonek a spořádají to, co se jim zachce. Takto poškozená rostlina už většinou nestojí za nic. Přestože tato zvěř upřednostňuje mladé rostliny, bez ostychu vám zlikviduje i dospělé kytky.
Prevence
Nejlepší prevence proti vysoké zvěři je vysoký plot. Člověk se prostě musí pokusit zamezit přístupu zvěře k rostlinám. Plot musí být navíc pevný, protože dospělá vysoká také něco váží. Když kolem kytek natáhnete pletivo z králíkárny, nebude vám to nic moc platné. Vysoká zvěř je docela plachá a nevyhledává společnost lidí ani šelem. Jako repelent je možné použít nějaké aromatické mýdlo zavěšené u rostlin, kus nošeného lidského oděvu, ale také lidskou nebo psí moč. Další metodou odpuzování zvěře jsou ultrazvukové plašiče, které fungují na elektřinu. K rostlinám také můžeme dát nějaké světlo spouštějící se na fotobuňku (pozor, nesmí svítit na rostliny), nebo zde nechat třeba puštěné rádio, pokud je to vhodné. Likvidací vysoké se nebudeme zabývat, protože to mají na starosti nimrodi, nikoli zahradníci.
Krtek
Posledním škůdcem, kterému věnujeme trochu pozornosti, je krtek. Ten tráví většinu svého života pod zemí, kde kope tunely a požírá hmyz. Nejvíce ho láká výživná a vlhká půda, kde se také daří jeho oblíbené potravě. Krtek nepožírá rostliny ani jejich kořeny, jak by se mohlo zdát. Škodí však tím, jak vytváří v zemi tunely. Kořeny v nich mohou osychat a odumírat. Následkem je zpomalený růst a narušený přísun živin.
Prevence
Krtkům je dobré stavět do cesty překážky. Pokud máme problém s krtky na záhonu, uděláme kolem rostlin podzemní plot o hloubce 0,5-1 metru. Minimální vzdálenost od nejbližší rostliny je 0,5 metru. Na trhu jsou různé repelenty a odpuzovače na bázi vysílání vibrací do půdy. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že nefungují. Levnější a mnohem účinnější jsou obyčejné plastové láhve na kovovém drátu zapíchnutém do země.
Likvidace
Spolehlivě funguje ricinový olej, který lze koupit ve formě dýmovnic. Dýmovnici strčíte do čerstvě vyhloubené chodby krtka, zapálíte a ricinový olej se roznese na stěny chodeb. Krtek se skrz tuto bariéru nedostane k potravě a stěhuje se jinam – doufejme, že hodně daleko.
Touto kapitolou jsme ukončili část seriálu „Zahrada v nesnázích“ věnující se škůdcům. Od příště se budeme věnovat chorobám konopí, takže si nezapomeňte koupit nebo předplatit magazín Legalizace, abyste zůstali v obraze!
