Lidé, kteří tuto reformu podporují, hlasování dychtivě očekávali. VVD prosazovala politiku potlačující obchod s konopím přes 20 let a blokovala veškeré snahy o dekriminalizaci jeho produkce. To na spoustu lidí působilo pokrytecky – 600 coffeeshopů v zemi VVD nevadilo, na tom, aby zůstalo pěstování i velkoobchod nelegální, ale trvala. Tím byl v Nizozemsku udržován nechvalně proslulý „backdoor paradox“, o němž jsme v Legalizaci psali opakovaně.
Premiér konopí nemusí
Sám premiér Rutte mezi příznivce konopí rozhodně nepatří. V minulosti ho počastoval výrazy jako „odpad“ nebo dokonce „sračka“. Jeho strana, která si v předvolebních průzkumech udržuje vedení už několik měsíců, ale podle všeho svůj přístup zmírňuje. Pro návrh novely zákona hlasovalo celých 81,6 procent členů.
Je zapotřebí jiná, chytřejší regulace měkkých drog, a to jak s ohledem na pozici Nizozemska v mezinárodním prostoru, tak s ohledem na zvladatelnost celé situace z hlediska veřejného zdraví.
Návrh kritizuje konkrétně „podivnou situaci“ v Nizozemsku, kdy je sice povolen prodej konopí jednotlivým zákazníkům v coffeeshopech, ale komerční pěstování i velkoprodej už jsou nezákonné. V návrhu konkrétně stojí: „Přestože prodej konopí v malém množství je povolen, velkoprodej je několik desítek let nelegální. VVD chce tuto podivnou situaci ukončit a zavést regulaci, která bude chytřejší a elegantnější. Nastal čas celou právní oblast zabývající se měkkými drogami přepracovat. Takováto změna má však smysl jen na celostátní úrovni. Jednotlivé správní celky by měly svých experimentů s pěstováním konopí zanechat co nejdřív.“
Komu je adresována poslední věta, není zcela jasné. Přestože jednotlivé samosprávy opakovaně vyzývaly vládu, aby povolila experimenty s regulovanou kultivací, žádné takové experimenty se zatím neprovádějí.
Strom života
Jedinou výjimkou by mohl být přímo Amsterdam, kde úřady tolerují konopný společenský klub Tree of Life, který je v Nizozemsku prvním svého druhu. Založen byl roku 2014. I v tomto případě však tamní prokurátor označil aktivity klubu za nelegální. Autoři návrhu ve svém prohlášení uvádějí, že „současná legislativa upravující obchod s měkkými drogami (včetně konopí), která nepokrývá celý proces od produkce až po konzumaci, je nelogická.“
Dále píší, že „je zapotřebí jiná, chytřejší regulace měkkých drog, a to jak s ohledem na pozici Nizozemska v mezinárodním prostoru (především pak ve vztahu k sousedním zemím), tak i s ohledem na zvladatelnost celé situace z hlediska veřejného zdraví.“
Taková změna přístupu je přinejmenším symbolická. Přinese ale státu, který se stal průkopníkem pragmatické konopné politiky a vynalezl coffeeshopy, onen dlouho očekávaný zlom?
Návrh kritizuje „podivnou situaci“ v Nizozemsku, kdy je sice povolen prodej konopí jednotlivým zákazníkům v coffeeshopech, ale komerční pěstování i velkoprodej už jsou nezákonné.
V politice neexistují žádné jistoty, ale zdá se, že by to mohlo vyjít. Když byl současný ministr spravedlnosti Ard van der Steur ještě poslancem, nechal se slyšet, že pokud by sněm VVD tento návrh odhlasoval, změnil by svůj postoj i on. Otázkou teď je nakolik. Návrh je psán velmi obecně a každý si ho tak může vyložit po svém.
Fred Teeven ho třeba chápe tak, že vše zůstane při starém. Teeven, který se hlásí k tvrdému jádru VVD, původně pracoval pod ministrem spravedlnosti, kvůli skandálu ale odstoupil – vyšlo najevo, že tajně přijímal peníze od milionáře obchodujícího s hašišem.
Prorůstáme do politiky
Jedna věc je ovšem jistá – konopí je teď už nedílnou součástí předvolebních kampaní. V osmi státech USA již lidé reformy týkající se konopí odhlasovali, jenže nizozemská média se soustředila především na Donalda Trumpa a těchto vítězství si příliš nevšímala. Nyní by se to však mohlo změnit. Nizozemsko by se od USA, kde teď v různých státech fungují různé modely regulace, rozhodně mohlo lecčemu přiučit. Několik nizozemských neziskovek už vytvořilo online nástroj nazvaný „Regulator“, který vysvětluje rozdíly mezi osmi různými modely regulace. Neziskovky tak chtějí pomoci zaměřit debatu na konkrétní detaily. Návrh je psán velmi obecně a každý si ho tak může vyložit po svém.
„Nemá smysl řešit, zda se na měkké drogy mají, či nemají vztahovat nějaká pravidla. Zabývejme se už raději tím, jakou konkrétní podobu by tato pravidla měla mít,“ píše se na stránkách Regulatoru. „V ostatních zemích se o tom otevřeně hovoří, tak proč by mělo být Nizozemsko výjimkou?“
Tři z uvedených modelů regulace čerpají z legislativy tří amerických států, a sice Colorada, Washingtonu a Kalifornie (regulace z r. 1996). První dva modely se zabývají rekreačním užíváním zletilými občany, zatímco třetí vedl v USA k legalizaci konopí jako léku.
Zdroj: www.leafly.com
