V roce 2006 publikoval tým profesora Rolanda Griffithse z Johns Hopkins University v americkém Baltimoru studii, podle které může psilocybin vyvolat zkušenosti mystického typu, mající podstatný a trvalý osobní smysl a spirituální význam. Nutno dodat, že pokusné osoby neměly s halucinogeny žádné předchozí zkušenosti. Po 14 měsících 58 % z nich hodnotilo svůj „houbový trip“ jako jednu z pěti nejdůležitějších událostí svého života a 64 % mu přisuzovalo zlepšení kvality života.
O pět let později Rolanda Griffith s týmem publikoval výsledky dalšího experimentu. Tentokrát se zkoumal vliv psilocybinového výletu na tzv. velkou pětku – pět základních osobnostních charakteristik. Jsou to extroverze, otevřenost, vstřícnost, svědomitost a neurotismus. Tyto osobnostní dimenze nejsou příliš kulturně podmíněné a zhruba od 30 let věku se mění jen málo. Tým R. Griffitha zjistil, že ti, kterým houbičky zprostředkovaly mystický zážitek, vykazovali následně vyšší otevřenost, tj. otevřenost novým zážitkům, představivosti, estetice, pocitům, myšlenkám a hodnotám. A nejen to – změna byla patrná i po roce. Ostatní čtyři charakteristiky zůstaly nezměněné.
Zkoumané osoby, kterým psilocybin mystickou zkušenost nepřivodil – v souladu s předchozím výzkumem byly lehce v menšině – přitom zvýšené hodnoty otevřenosti nevykazovaly. Dá se tedy říct, že změnu nepřivodil samotný psilocybin, ale až mystická zkušenost, která byla v tomto případě psilocybinem vyvolána.
Dle slov autorů jde vůbec o první studii, která kdy prokázala dlouhodobou změnu osobnosti psychicky zdravých dospělých po úzce časově ohraničené a řízené události. Je možné, že tento povzbudivý výsledek byl částečně dán způsobem výběru pokusných osob – šlo o dobrovolníky neplacené, a tedy motivované touhou si houbičkový zážitek vyzkoušet, což však výsledkům na závažnosti nic neubírá. Ironické je, že právě tato studie také poprvé podpořila slova českého soudního znalce (z procesu s prodejci šalvěje divotvorné), že halucinogeny mohou trvale změnit osobnost člověka. Změny jsou však dle ní výlučně pozitivní, což jeho argumentaci staví na hlavu.
A perlička na závěr: jeden slovenský zpravodajský web o studii informoval svérázným způsobem – přidal totiž vsuvku o nebezpečnosti halucinogenů, podle které mají „lidé závislí na halucinogenech“ tendenci k „religiózním zájmům, mysticismu a okultismu“. Ó hrůzo! „Místo toho, aby s nadšením a vděkem šli za směšné peníze pracovat za pás do fabriky,“ dodal k tomu komentátor na úplně jiném webu.
