Aktuální článek
Mýty a fakta o legalizaci v Coloradu

Mýty a fakta o legalizaci v Coloradu

  • Britský deník The Times zveřejnil koncem loňského listopadu článek novinářky Alice Thompsonové o neradostné společenské situaci v Coloradu, prvním americkém státě, kde bylo legalizováno rekreační užívání konopí. Autorka staví na obavách z dopadů regulovaného trhu a svá tvrzení opírá o zdánlivě důvěryhodné a silně znepokojivé statistiky. Když se ale na její argumentaci podíváme důkladně, zjistíme, že zde něco nehraje.

Thomsonová poukazuje na řadu závažných důsledků legalizace v Coloradu včetně dramatického nárůstu počtu dopravních nehod a zločinů. Veřejná debata o problémech souvisejících s uzákoněním konopí je jistě nutná, měla by však být věcná a otevřená a obě strany by v ní měly formulovat své názory na základě ověřených dat. Článek Alice Thompsonové je v tomto ohledu odstrašujícím příkladem: prakticky všechny předložené závěry jsou zkreslené a mnoho z nich vzniklo díky nepochopení nebo špatné interpretaci statistik. Rozhodli jsme se text podrobit kritickému zkoumání a porovnat jej se spolehlivými údaji z veřejně dostupných zdrojů, kterých je dva roky po legalizaci k dispozici uspokojivé množství.

Tvrzení první: Počet obětí dopravních nehod stoupl v Coloradu za poslední dva roky o 48 procent.

Toto číslo je v rozporu s oficiálními statistikami coloradského Ministerstva dopravy. V hlavním městě Denveru zemřelo v letošním roce na silnicích zatím 50 osob, v uplynulém roce to bylo celkem 52 lidí. Ve srovnání s lety 2014 a 2013, kdy bylo obětí dopravních nehod 43, respektive 40, se sice jedná o znepokojivý nárůst, o 48 procentech přesto nemůže být řeč.

Vezmeme-li v úvahu zvyšování počtu obyvatel, můžeme konstatovat, že k žádnému růstu zločinnosti po legalizaci v Coloradu nedochází.

Stejný trend je patrný i na celostátní úrovni, zde ale ještě v mnohem menším měřítku. Nejvíce úmrtí bylo na silnicích zaznamenáno v roce 2015, celkem 507, přičemž v předcházejícím roce to bylo pouze 431 osob a v letošním roce zatím 492. Dokonce i ve zprávě, kterou cituje sama Thompsonová, se uvádí, že počet obětí dopravních nehod vzrostl o 14 procent ze 481 v roce 2013 na 547 v roce 2015, což je výrazně méně, než tvrdí autorka ve svém článku.

Můžeme ale s jistotou říci, že k podobnému vývoji dochází pouze v Coloradu a že by tedy mohl být důsledkem legalizace? Ne. Na celém území Spojených států došlo v roce 2015 k největšímu meziročnímu nárůstu počtu obětí dopravních nehod za posledních 50 let – o osm procent. K jevu docházelo podle zprávy Národní rady pro bezpečnost nerovnoměrně na celém území: v Oregonu bylo obětí o 27 procent více, v Georgii o 22, na Floridě o 18 a v Jižní Karolíně o 16 procent. Konopí bylo sice legalizováno v prvním jmenovaném státě, stalo se tak ale až v říjnu 2015. Ve všech ostatních státech je konopí stále nezákonné, takže evidentně není možné svalovat vinu na legalizaci. Co je tedy příčinou stoupajícího počtu obětí? Ve zprávě NSC se uvádí: „Příčin současného trendu je celá řada, mezi nejvýznamnější počítáme silnější ekonomiku a nižší nezaměstnanost.“ Ani slovo o konopí.

Tvrzení druhé: Americká automobilová asociace zjistila, že dvojnásobně stoupl počet řidičů pod vlivem THC, kteří jsou účastníky smrtelných dopravních nehod.

Ve skutečnosti se v citované zprávě – která se navíc netýká Colorada, ale státu Washington – doslova uvádí, že výsledky „nenaznačují, že by účastníci nehod, kteří měli v době nehody pozitivní test na THC, museli nutně být pod vlivem této látky, ani to, že by nutně byli za nehodu zodpovědní.“ Dvě třetiny z celkového počtu těchto řidičů byly navíc kromě konopí i pod vlivem alkoholu nebo jiných ilegálních substancí.

Je pravdou, že v Coloradu stoupl počet smrtelných dopravních nehod, při nichž byla jednomu z účastníků naměřena nepovolená hladina THC v krvi, ze 71 v roce 2013 na 115 v roce 2015. Neznamená to ale, že by konopí bylo vždy příčinou nehody, ani to, že by bylo příčinou celkového nárůstu.

Zarytí zastánci prohibice se důvěryhodností ani přesností svých zdrojů moc důsledně nezaobírají. 

Podrobný výzkum dopadu legalizace léčebného konopí na dopravní nehodovost napříč celými Spojenými státy například ukázal, že ve státech s legální konopnou léčbou došlo k poklesu smrtelných nehod o devět procent. Důvodem je zřejmě takzvaný substituční efekt – lidé častěji řídí pod vlivem konopí než pod vlivem mnohem nebezpečnějšího alkoholu a dalších drog.

Tvrzení třetí: Počet návštěv nemocnice v souvislosti s užitím konopí stoupl o 49 procent.

Počet návštěv nemocnice spojených s konopím opravdu vzrostl, jak potvrzuje zpráva Coloradského úřadu pro veřejnou bezpečnost. V období let 2010 až 2013 šlo z 100 000 hospitalizací o 1 440 případů, v následujících dvou letech pak 2 413. V závěru dokumentu se ovšem uvádí, že při interpretaci těchto dat je třeba postupovat velmi obezřetně. Doslova se zde dočteme, že se jedná „pouze o výchozí údaje, neboť přesná čísla máme k dispozici až od roku 2014 a množství i kvalita zdrojů z let předchozích kolísá.“

Autoři poskytují i vysvětlení současného vzrůstajícího trendu: „Může se zdát, že po legalizaci dochází ke zvýšenému počtu hospitalizací v důsledku užívání konopí, ve skutečnosti se ale jedná spíše o známku slábnoucí stigmatizace a menších obav konzumentů z následků než změny ve vzorcích užívání samotného. Pacienti nemají na pohotovosti nebo v nemocnici problém přiznat, že užívají konopí, a hovořit s lékařem o možné souvislosti s jejich zdravotním stavem nebo o eventuálním využití rostliny k léčbě. Důsledky zvyšování společenské přijatelnosti konopí je obtížné statisticky podchytit a bude potřeba měřit tyto údaje v delším časovém horizontu po legalizaci.“

Ve státech s legální konopnou léčbou došlo k poklesu smrtelných nehod o devět procent.

Lékaři v Coloradu poukazují také na fakt, že měřítka klasifikující návštěvu nemocnice jako „spojenou s konopím“ jsou značně nejasná. Staví totiž na kódech jednotlivých diagnóz a v některých případech může být konopí uvedeno v záznamech, ačkoli s důvodem pacientovy návštěvy nemá žádnou souvislost.

Tvrzení čtvrté: Počet vražd v důsledku legalizace stoupl o 15 procent.

Také v tomto případě dospěla Thompsonová k hrozivě vyhlížejícímu statistickému údaji opomíjením souvislostí a vytržením coloradských statistik z celonárodního kontextu. Na celém území Spojených států totiž došlo v roce 2015 k alarmujícímu nárůstu počtu vražd o 10,8 procenta. Na vině bylo především dramatické zvýšení ve velkých městech, které bylo vyčísleno dokonce na 15 procent.

Je nabíledni, že nejhorší statistiky z Chicaga nebo Baltimoru nemohou být dávána do souvislosti s legalizací konopí v Coloradu, přičemž stejné společenské faktory (zhoršující se ekonomická situace nejchudších vrstev atd.) jako ve zmíněných městech mohly hrát roli i ve srovnatelně velkém Denveru. Ani Coloradský úřad pro vyšetřování neuvádí legalizaci konopí na seznamu faktorů ovlivňujících zhoršující se statistiky násilných trestných činů.

Podíváme-li se navíc na konkrétní počet vražd, zjistíme, že coloradský Denver byl a je na Ameriku velmi bezpečným místem – v roce 2014 zde bylo spácháno 31 vražd a v roce 2015 jich bylo 42. Deník Denver Post si také všiml, že, co se týče počtu vražd, Denver patřil mezi třiceti největšími americkými městy v roce 2015 k těm „podprůměrným“.

Tvrzení páté: Přibývá krádeží a loupeží a počet trestních stíhání se zvýšil o 44 procent.

Opět jsme svědky špatného pochopení statistiky denverské i celostátní policie a opomíjení důležitých sociálních faktorů. Mezi ty počítáme nárůst populace, který je v Coloradu druhý největší ze všech amerických států, a celonárodní trend. Čtyřiačtyřicetiprocentní nárůst, o němž Thompsonová hovoří, je navíc v rozporu s údaji dostupnými ve Zprávě o zločinnosti zveřejňované FBI, která ve stejném období zaznamenala nárůst o pouhá 3,5 procenta. Vezmeme-li v úvahu zvyšování počtu obyvatel, můžeme konstatovat, že k žádnému růstu zločinnosti po legalizaci v Coloradu nedochází, spíše naopak.

Tvrzení šesté: Přibývá nezletilých uživatelů konopí.

Pravda je přesně opačná – podle údajů coloradského Ministerstva zdravotnictví a životního prostředí počet teenagerů, kteří užívají konopí, po legalizaci dokonce mírně klesl. Na celonárodní úrovni je oproti dřívějším rokům mírně podprůměrný, přestože za posledních pár let přibyla řada států, které konopí v nějaké formě legalizovaly.

Pacienti nemají na pohotovosti nebo v nemocnici problém přiznat, že užili nebo užívají konopí. 

Tvrzení sedmé: Počet dětí vyloučených ze školy stoupl o třetinu.

Data coloradského Ministerstva školství naznačují zcela opačný vývoj. Vyloučení v důsledku užívání drog od legalizace každoročně ubývá. Ve školním roce 2011/2012 jich bylo 718, o rok později 614, následně 535 a letos pouhých 337. Z toho 195 bylo důsledkem užívání konopí (před rokem 2016 nebyly návykové látky nijak rozlišovány).

Tvrzení osmé: V roce 2015 bylo po náhodné konzumaci konopí hospitalizováno 38 dětí mladších pěti let.

Ano, v roce 2015 bylo v Coloradu hlášeno celkem 38 případů náhodné konzumace konopí dítětem ve věku do pěti let. Jakkoli znepokojivé se toto číslo může zdát, je velmi pravděpodobné, že nedošlo ani tak k nárůstu počtu případů jako spíše ke změně přístupu rodičů – díky legalizaci je pro ně snazší přiznat, že jejich dítě omylem požilo konopí. Řada případů přitom vůbec neskončí pobytem dítěte v nemocnici a problém je vyřešen konzultací lékařů s rodiči.

Je tedy pravdou, že k mírnému nárůstu prokazatelně došlo, nejedná se však v žádném případě o tak závažný problém, jak se autorka na základě nedostatečných informací domnívá (stačí srovnání s mnohem větším počtem hospitalizací po požití léků, mycích prostředků, benzínu apod.).

Tvrzení deváté: Očekávaný pokles spotřeby alkoholu se nekoná.

Není zcela zřejmé, z jakého zdroje Thompsonová v tomto bodě čerpá, pokud se ale jedná o stejnou zprávu, z níž cituje v předchozích případech, došlo podle ní ve sledovaném období k nárůstu spotřeby alkoholu o čtyři procenta. 

Počet teenagerů, kteří užívají konopí, po legalizaci dokonce mírně klesl. 

Dokument nicméně zcela opominul fakt, že populace státu se za stejnou dobu rozrostla o celých pět procent, takže v přepočtu na jednoho obyvatele reálná spotřeba skutečně klesla. Je třeba zohlednit také rozvoj turistického ruchu, ke kterému po uzákonění rekreačního užívání došlo, a s tím spojené zvýšení počtu turistů, kteří si na dovolené rádi přihnou. Podtrženo a sečteno, v Coloradu se rozhodně nepije více, ale spíše méně.

Tvrzení desáté: Legální prodej regulovaného konopí nefunguje a legalizace pouze vedla k nárůstu objemu černého trhu o 99 procent, neboť se všichni chtějí vyhnout placení daní.

Ani zde se data prezentovaná Thompsonovou neshodují s čísly zveřejněnými ve zprávě coloradského Ministerstva veřejné bezpečnosti, která cituje statistiky tamějšího Ministerstva spravedlnosti. Údaje oficiálních míst uvádějí, že počet trestných činů spojených s distribucí konopí klesl mezi roky 2011 a 2015 o 23 procent z 304 na 235 případů.

Tvrzení jedenácté: Výrobci chtějí investovat do lepšího balení, reklamy a rozšíření nabídky konopných pochutin. To nevyhnutelně povede ke zvýšení dostupnosti konopí pro dospělé i nezletilé.

S Thompsonovou lze souhlasit v první části tvrzení, je nám nicméně proti srsti postoupit od této výchozí premisy k závěru citovanému v druhé větě. Nejlepším způsobem ochrany děti není striktní prohibice, ale efektivní drogová politika a fungující regulace trhu. Důkazem budiž trvale klesající spotřeba alkoholu a tabáku u nezletilých.

Kde se stala chyba

Thompsonová čerpá prakticky všechna data z jediného dokumentu, nicméně řada jejích údajů je v rozporu s oficiálními statistikami coloradských státních úřadů, například ministerstev dopravy, školství, veřejné bezpečnosti nebo zdravotnictví a životního prostředí. Kromě toho některé závěry chybně interpretuje a legalizaci konopí prezentuje a priori ve špatném světle. Bez ověřování předkládaných faktů by čtenář neznalý problematiky snadno učinil předčasné závěry a dospěl ke stejnému přesvědčení jako sama autorka.

Je zjevné, že Thompsonové ani dalším zarytým zastáncům prohibice na důvěryhodnosti či přesnosti zdrojů moc nezáleží, zato se při svých „analýzách“ s oblibou dopouštějí několika závažných prohřešků. Ignorováním vedlejších faktorů, které mají vliv například na statistiky návštěvnosti nemocnic nebo zločinnosti, a nezohledněním obecných, na legalizaci nezávislých společenských trendů dochází k mylné interpretaci získaných dat a zjednodušenému vnímání celkových dopadů legalizace na Colorado i jeho obyvatele.

Thompsonová je ve svém kladném postoji k zachování statu quo upřímná, dospěla k němu ale špatnými postupy. K lepšímu pochopení vlivu legalizace a regulovaného trhu na společnost je třeba mít více času a přesnější, lépe strukturované údaje. Neustálé opakování jednoduchých odpovědí postavených na vratkých základech nepochopení a ignorance neprospívá žádné straně.

Zdroj: adamsmith.org 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!