Zahrada v nesnázích 7. díl: Choroby a plíseň šedá

Profilový obrázek
  • Vítám vás u již sedmého pokračování seriálu o škůdcích a chorobách, se kterými se můžeme setkat při pěstování konopí. Škůdce jsme si již probrali, a tak nám nic nebrání kouknout se na zoubek chorobám. Začneme těmi nejrozšířenějšími, a také si povíme něco o tom, jak rozeznat látkovou nerovnováhu od skutečné choroby.

Konopí může být napadeno chorobami během celého životního cyklu, od semínka až po sklizeň. To, zda se choroba objeví či nikoli, je do značné míry závislé na prostředí, ve kterém rostliny rostou. To znamená, že správnou péčí o životní prostředí rostlin můžeme riziko výskytu chorob výrazně snížit. Konopí napadají nejčastěji choroby houbové (plísně), méně často bakteriální a virové. Houbovým chorobám se daří zejména ve vlhkém, teplém a temném prostředí. Bakteriálním chorobám často vyhovuje nižší podíl kyslíku ve vzduchu. Bakterie i spory houbových chorob se v přírodě vyskytují běžně. Při outdoorovém pěstování jejich výskyt ve vzduchu kontrolovat nemůžeme. Při pěstování v indooru ovšem můžeme jejich výskyt v pěstírně redukovat filtrováním vzduchu přicházejícího dovnitř. Tím riziko výskytu chorob snížíme, ale nikdy ho zcela neeliminujeme. Spory i bakterie můžeme dovnitř přinést sami na oblečení, na kůži a podobně.

Základní prevence před chorobami

Již jsme zmínili, že jednou z možností eliminace chorob při indoorovém pěstování je filtrování vzduchu. Při domácím pěstování však nákaza vzduchem hrozí jen velmi výjimečně. Daleko důležitější je sledovat úroveň zalití rostlin. Tu můžeme kontrolovat při indoorovém i outdoorovém pěstování. Správná úroveň vláhy v pěstebním médiu je jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšné prevence chorob. Zejména přelité rostliny představují ideální cíl pro houbové choroby a různé škůdce, kteří mohou přenášet další choroby a virová onemocnění. Rostliny proto zalévejte až ve chvíli, kdy je pěstební médium dostatečně vyschlé a přísun další vláhy je nezbytný, a to zejména při pěstování v substrátech. Zdá se také, že při zavlažování zespodu – pasivními systémy, zálivkou do misky pod květináčem – je menší riziko výskytu smutnic, jejichž přítomnost často způsobuje uhnívání kořenů a šíření houbových chorob i do nadzemních částí rostlin.

Při indoorovém pěstování máme přeci jenom více možností, jak ovlivňovat klima v pěstebním prostoru. Pro snížení výskytu chorob musíme zajistit častou výměnu vzduchu, jeho neustálé proudění a udržování teploty mezi 24 a 28 °C. Důležitá je také úroveň vlhkosti vzduchu. Čím vyšší je, tím lépe se daří houbovým chorobám. Vysoká relativní vlhkost vzduchu ale vyhovuje i rostlinám. Jak tedy vyhovět potřebám rostlin a zabránit výskytu houbových onemocnění? Jelikož plísním vyhovuje teplo, vlhko a temno, snažíme se snížit relativní vlhkost vzduchu v pěstírně zejména v noci – v té době vlhkost výrazně stoupá, takže to není jednoduchý úkol. Výrazného snížení vlhkosti v noci docílíme pouze silným větráním anebo použitím odvlhčovače. V pěstebním médiu a zavlažovacím roztoku je také důležité udržovat správnou úroveň pH.

Před chorobami se můžeme bránit používáním germicidního světla.

Před chorobami se můžeme bránit také používáním germicidního světla. Jedná se o speciální zářivku, která vyzařuje UV záření typu C, o vlnové délce zhruba 200–280 nanometrů. Toto záření dokáže zahubit plísně, bakterie i viry. Germicidní svítidlo seženeme ve specializovaných zahradnických obchodech nebo v obchodech s osvětlením. Pro správnou účinnost je potřeba dodržet doporučení výrobce. Rostliny nesmějí být UV-C záření vystaveny příliš dlouho, jinak by mohla být poškozena i jejich tkáň. Obvykle ozařujeme rostliny jednou denně po dobu 2–5 vteřin při pěstování v indooru a 5–10 vteřin při pěstování v outdooru. Při práci s UV-C zářením je nutno používat ochranné brýle a rukavice, jelikož toto záření nedělá dobře ani očím, ani pokožce.

Choroba nebo látková nerovnováha?

Při léčení chorob je důležitá správná identifikace problému. Je velmi snadné zaměnit chorobu s nějakým jiným problémem, zejména s projevem látkové nerovnováhy. Oba problémy se totiž často projevují ve formě skvrn na listech. Nelze stanovit obecný klíč k tomu, jak rozeznat konkrétní chorobu od nedostatku či nadbytku živin. Můžeme ale říci, že skvrny vzniklé v důsledku chorob se častěji objevují na ploše listů, zřídka na jejich okrajích. Chorobné skvrny mívají obvykle nepravidelný tvar, a postupně žloutnou a hnědnou od středu ven. Skvrny způsobené látkovou nerovnováhou se častěji tvoří od okrajů listů nebo od žilek na listech. Při problémech s výživou se také listy kroutí mnohem častěji než při napadení chorobou. Některé plísňové choroby jsou velmi snadno identifikovatelné. U bakteriálních a virových onemocnění to může být složitější a často musíme volit širokospektrální řešení. Nicméně před použitím nějakého přípravku na zničení choroby je důležité vždy vědět, jaký problém je třeba řešit.

Plíseň šedá a její následky

Zřejmě nejčastější a dozajista nejzákeřnější houbová choroba je plíseň šedá, neboli Botrytis cinerea. S touto plísní se pravidelně setkávají všichni, kdo konopí pěstují, bez ohledu na to, zda je jejich zahrádka uvnitř, venku nebo ve skleníku. Nejhorší na plísni šedé je, že se objevuje přímo v květech konopí a velmi rychle se šíří. Navíc může nepozornému pěstiteli zůstat docela dlouho utajena. Stejně jako ostatním plísním, i této se nejlépe daří ve vlhkém, temném a teplém prostředí. A přesně takové podmínky panují v místech, kde se květ dotýká stonku. A nejvíce takových míst je v bohatě vyvinutém velkém květu. Plíseň zde začne bujet dokonale ukryta před našimi zraky. Rychle se šíří do dalších květů směrem nahoru i dolů. Během několika dnů dokáže plíseň šedá znehodnotit ty nejlepší květy z celé naší úrody. Tato houbová choroba dokáže zničit rostliny i po sklizni, pokud je sušíme v příliš vlhkém, špatně větraném prostředí.


Jak plíseň šedou odhalit

Zhruba dva až tři týdny po tom, co se na našich rostlinách objeví první květy, je třeba věnovat zvýšenou pozornost okvětním lístkům. Jejich usychání a hnědnutí je jasnou známkou přítomnosti plísně šedé. Jakmile spatříme jeden suchý okvětní lístek, rozevřeme opatrně celý květ a uvnitř zcela jistě spatříme ohnisko plísně. Pokud má plíseň delší čas na to, aby pracovala, brzy přeruší průchodnost stonku a napadené květy začnou celé usychat. Pokud si ani v tuto chvíli nevšimneme, že máme porost napadený plísní, může nám plíseň vyrůst z květu ven a my uvidíme šedobílou chlupatou skvrnu. Toho se ale dočkat nechceme, takže se podíváme na možnou prevenci.

Jak plísni šedé předejít

Jak již bylo řečeno, důležitou roli hraje vlhkost vzduchu, teplota a světlo. V domácí pěstírně se od druhého až třetího týdne kvetení snažíme výrazně snížit vlhkost. Zvýšíme intenzitu větrání, a to zejména v noci. Pokud se nám podaří udržet relativní vlhkost vzduchu na hodnotách 40–50 %, je riziko výskytu plísně minimální. Velkou pozornost musíme věnovat proudění vzduchu mezi rostlinami. K tomu nám pomůže prostorový ventilátor. Také se snažíme, aby se jednotlivé větve a květy nedotýkaly – celým porostem prostě musí volně proudit vzduch. Pokud ventilace nestačí na to, aby snížila relativní vlhkost vzduchu ani pod 60 %, musíme pořídit odvlhčovač nebo klimatizaci.

Předčasnou sklizní nám vzniknou menší škody, než jaké může způsobit plíseň.

Při pěstování venku se alespoň snažíme mít mezi rostlinami dostatečné rozestupy, aby kolem nich dobře proudil vzduch. Pokud jsou rostliny na slunném, ničím nestíněném místě zahrady, je riziko výskytu plísně menší nežli na místě vlhkém a stinném.

Při indoorovém i outdoorovém pěstování můžeme k ošetření rostlin použít UV-C germicidní světlo. Na plíseň šedou funguje dost dobře. Na trhu lze koupit také různé preventivní postřiky. Pokud víme, že plíseň šedá má ideální podmínky pro život, měli bychom podniknout preventivní ošetření UV-C zářením nebo biologickým postřikem. U nás je běžně k dostání postřik VitiSan (na bázi hydrogenuhličitanu draselného) nebo Bud Rot Stop. Pečlivé sledování porostu je nezbytné, protože včasným odhalením plísně můžeme zabránit velkým ztrátám.

Jak se plísně šedé zbavit

Velmi těžko. Jakmile plíseň objevíme, musíme neprodleně odstranit všechny napadené části rostlin. Spory se brzy roznesou na další rostliny. Pokud nás od sklizně dělí méně než týden a květy už jsou velké, měli bychom zvážit předčasnou sklizeň, zvláště pokud už je plíseň rozšířená na více rostlinách. Předčasnou sklizní nám vzniknou menší škody, než jaké může způsobit plíseň. Sklizené rostliny sušíme v dobře větraném prostoru a první dva až tři dny pečlivě zkoumáme, jestli se plíseň neobjevila v dalších, již sklizených květech. Napadené květy je třeba vyhodit. Jestliže jsou napadené jen málo, je možné odstranit jen napadenou část. Většinou ale musíme vyhodit celý květ.

V případě, že se plíseň objevila dlouho před sklizní, použijeme nějaký dostupný postřik a napadené květy odstraníme. Lze použít již zmíněný VitiSan či Bud Rot Stop, postřik na bázi mědi, silný výluh z česneku nebo nimbový (též neemový) olej. Musíme pak zapracovat na snížení vzdušné vlhkosti a lepší ventilaci, pokud je to možné.

To je pro tentokrát vše, příště se podíváme na další choroby, abychom věděli, jak naše milé rostliny ochránit. Přeji vám hodně úspěchů a těším se v příštím vydání magazínu Legalizace zase na počtenou.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!