Aktuální článek
Proč v Amsterdamu zavírají coffeeshopy

Proč v Amsterdamu zavírají coffeeshopy

Redakce
  • Nejstarší coffeeshop na světě, amsterdamský Mellow Yellow, 31. prosince naposledy stáhl své křiklavě žluté žaluzie. Za uplynulé půlstoletí si v této útulné kavárně, která stála na cestě mezi turisty oblíbeným pivovarem Heineken a Rembrandtovým náměstím, mnoho cizinců dopřálo svůj první joint. Mellow Yellow je nejnovějším přírůstkem do skupiny amsterdamských coffeeshopů, které musely v posledních letech zavřít.

Tento trend přidělává vrásky zdravotním pracovníkům, vymahatelům práva i samotným příznivcům konopí – mohl by totiž vrátit oblíbenou drogu zpět na ulice. Co je důvodem, že od roku 1995 klesl počet coffeeshopů ve městě téměř o polovinu (z 350 na 167)?

Nedotažená regulace

Většina cizinců si Nizozemsko spojuje s liberálním přístupem k životu a legalizací, jejíž vlajkovou lodí je právě Amsterdam. Podle odboru cestovního ruchu hodlá coffeeshop navštívit přibližně jeden ze čtyř turistů mířících do největšího holandského města, přičemž v roce 2016 jich Amsterdam navštívilo sedmnáct milionů. To představuje oproti dvanácti milionům z roku 2012 výrazný nárůst.

Kadeřnická škola asi 230 metrů od podniku Mellow Yellow byla hlavním důvodem, proč musel nejstarší coffeeshop na konci roku 2016 zavřít. 

Holandský přístup k měkkým drogám ve skutečnosti nelze nazývat legalizací, ale spíše „tolerancí“. Jak v legendárním snímku Pulp Fiction vysvětluje Vincent Vega: „Je legální to koupit, je legální to vlastnit, a pokud jsi majitel hašišovýho baru, můžeš to i prodávat.“ Klíčovou součástí tohoto systému jsou malé regulované „výdejny“ zvané coffeeshopy, ve kterých mohou lidé legálně nakupovat a konzumovat konopí a které úřady pravidelně kontrolují (například zda neprodávají mladistvým). V poměrně volnomyšlenkářském Amsterdamu chce coffeeshopy zakázat jen hrstka úředníků – většina politiků i veřejnosti si uvědomuje, že díky těmto obchodům neprodávají měkké drogy dealeři na ulicích. V konzervativnějších částech země, včetně politického hlavního města Haagu, ovšem vůči tolerantnímu přehlížení prodeje měkkých drog roste odpor.

Zbytečná represe

Nizozemská vláda začala v posledních letech coffeeshopům v příhraničních městech zakazovat prodej zahraničním turistům a také nařizuje zavírání podniků poblíž škol. A právě kadeřnická škola asi 230 metrů od podniku Mellow Yellow byla hlavním důvodem, proč musel nejstarší coffeeshop na konci roku 2016 zavřít. Podle nových pravidel musí být totiž coffeeshopy od škol vzdálené alespoň 250 metrů.

Zpráva kriminologického think-tanku Bonger Instituut si nebere servítky: Z návratu dealerů do ulic viní růst turismu a zavírání coffeeshopů v centru města. 

Amsterdamští úředníci smysl tohoto nařízení otevřeně zpochybňují, ale zároveň tvrdí, že tak alespoň uklidní vládu a že jde o „menší zlo“ (amsterdamské coffeeshopy mohou alespoň obsluhovat turisty). Pravdou nicméně je, že vzhledem k hustotě osídlení muselo kvůli tomuto nařízení v Amsterdamu zavřít už téměř dvacet podniků. A před pár lety jich muselo v rámci „čistění“ těch nejpochybnějších částí v proslulé čtvrti červených luceren (Red Light District) zavřít třicet. Během stejné akce bylo zavřeno také kolem 150 výloh s prostitutkami. Zdaleka největší část coffeeshopů však zanikla buď kvůli problémům se zákonem (nedávno došlo ke hned několika případům střelby), nebo kvůli problémům s financemi. Další z regulí – tzv. politika nerozšiřování – navíc znamená, že coffeeshopy postupně mizí: nové licence již nejsou vydávány a zavřené podniky tak nikdo nenahrazuje.

Nestíháme!

Zbývající amsterdamské coffeeshopy musejí čelit vysoké poptávce. To má dobrou i špatnou stránku. Některé z opravdu vytížených podniků se změnily z útulných a poklidných kaváren na fastfoody, kde se střídá jeden zákazník za druhým. To znamená, že kontrolovat návštěvníky je mnohem obtížnější. Jak říká Floor van Bakkum z centra pro pomoc se závislostmi nazvaného Jellinek, personál už často nemá čas ani na přátelské rady – jako například co dělat, když člověk „přebere“. Úřady se také obávají, že díru po zavřených coffeeshopech znovu zaplní pouliční dealeři. Zpráva kriminologického think-tanku Bonger Instituut si nebere servítky a z návratu dealerů do ulic viní jak růst turismu, tak zavírání coffeeshopů v centru města. 

Jak v legendárním snímku Pulp Fiction vysvětluje Vincent Vega: „Je legální to koupit, je legální to vlastnit, a pokud jsi majitel hašišovýho baru, můžeš to i prodávat.“ 

Růst by mohla zločinnost i v jiných oblastech. Coffeeshopy mohou skladovat vždy jen 500 gramů konopí a ty vytíženější z nich musejí zásoby doplňovat hned několikrát denně, aby držely krok s poptávkou. Roste tedy riziko, že „kurýry“ někdo okrade. Také by to mohlo znamenat, že se provozovatelé se zvýšenou poptávkou začnou obracet na producenty, o nichž vědí, že mají kriminální minulost. Za starých časů se mohli spolehnout na pár kamarádů s balkony plnými rostlin. Ovšem nyní, když coffeeshopů neustále ubývá a zákazníků je čím dál víc, by se s takovým přístupem mohli brzy spálit.

Zdroj: www.economist.com

Přehled novinek ze světa konopí najdete v najdete v aktuálním čísle magazínu Legalizace, které je k dostání v trafikách po celé České republice a v 
e-shopu Legalmarket.cz

Časopis si můžete za zvýhodněnou cenu 42 Kč také předplatit nebo stáhnout v elektronické podobě


Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!