Jak jsme na tom
Rok 2016 byl zásadní pro nadaci Beckley Foundation a především pro výzkumný program Beckley/Imperial Psychedelic Research Programme. V květnu byly uveřejněny první výsledky studie ohledně účinků psilocybinu, účinné látky obsažené v lysohlávkách, při léčbě depresí u pacientů, kterým tradiční metody léčby nepomáhaly. Ukázalo se, že většina účastníků výzkumu zaznamenala okamžité a dlouhodobé zlepšení jejich psychického stavu, přičemž 42 procent pacientů uvedlo, že i tří měsíce po psychedelickém sezení byli stále bez depresí.
Většinu tradičních léků je potřeba užívat pravidelně, jinak jejich účinky pominou. Psychedelika jsou naopak jedinečná svou schopností vyvolat dlouhotrvající změny už po jednom či dvou sezeních.
V dubnu jsme provedli historicky první snímkování lidského mozku pod vlivem LSD a výsledky jsme publikovali v prestižním odborném časopise PNAS. Snímky mozkové aktivity jasně ukázaly, jak LSD potlačuje činnost jindy dominantních neuronových struktur, jako je klidová síť mozku (DMN). Ta je dnes často popisována jako neurální paralela ega. LSD však zároveň významně podporuje komunikaci mezi ostatními nervovými sítěmi.
Začínáme chápat
Poznatky o mechanismech stojících za změnami v prokrvení mozku a neuronové aktivitě nám napomáhají pochopit účinky psychedelik a objasňují, proč mohou být tak účinnými léky. Zjistilo se, že poruchy jako deprese, úzkost, závislost a obsedantně kompulzivní porucha jsou velmi pevně zakódované vzorce myšlení. Zdá se, že psychedelické drogy je dokážou prolomit a otevřít tak dveře léčbě, při které pacient nahradí tyto škodlivé vzorce chování novými a pružnějšími konstrukty.
Také další studie potvrzují názor, že psychedelika mohou být využívána při léčbě mnoha obtíží díky jejich schopnosti rozpouštět zakódované postupy myšlení. Univerzita Johnse Hopkinse a Newyorská univerzita vypozorovaly neuvěřitelnou 80procentní úspěšnost při potlačování úzkostných stavů a deprese u terminálních pacientů s rakovinou. Tak vysoké úspěšnosti dosáhli již po jediném psychoterapeutickém sezení s psilocybinem.
Dřívější pilotní studie provedená na Univerzitě Johnse Hopkinse, které jsem se také zúčastnila, zjišťovala účinnost psilocybinu při léčbě těžké závislosti na nikotinu a úspěšnost léčby se znovu pohybovala okolo 80 procent. Na základě této práce právě probíhá dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie.
Psychedelické drogy dokážou otevřít dveře léčbě, při které pacient nahradí škodlivé vzorce chování novými a pružnějšími konstrukty.
S každým dalším výzkumem se potvrzují výjimečné vlastnosti psychedelik. Začínáme pomalu zjišťovat, že jediný prožitek s těmito látkami může mít dlouhotrvající účinky. Většinu tradičních léků je potřeba užívat pravidelně, jinak jejich účinky pominou. Psychedelika jsou naopak jedinečná svou schopností vyvolat dlouhotrvající změny už po jednom či dvou sezeních.
Kam dál?
Dosavadní výzkum v oboru psychedelik přinesl fascinující výsledky, které napovídají, že tyto látky mohou být užitečné v mnoha oblastech medicíny. Provedení dalších studií však komplikují protidrogové zákony. Kvůli nim jsou tyto výzkumy časově i finančně velmi náročné. Vědci navíc často nemají k potřebným látkám přístup. V posledních padesáti letech je výzkum psychedelik obzvlášť náročný kvůli tomu, že tyto látky patří ve Spojených státech od roku 1970 dle zákona o kontrolovaných látkách do skupiny nejnebezpečnějších drog označovaných jako Schedule I. Ve Velké Británii tomu není jinak – psychedelika se zde dle zákonů z roku 1971 a 2001 také řadí do skupin Class A a Schedule I. Obě klasifikace je označují jako „velmi nebezpečné, bez jakéhokoli léčebného využití.“
Jak se ale dnes a denně ukazuje, takové označení psychedelickým látkám rozhodně nenáleží. Pokud jsou psychedelika pacientům podávána odborníky v kontrolovaném prostředí, žádnou velkou hrozbu nepředstavují. Tyto látky navíc nejsou návykové a jejich potenciál při léčbě byl potvrzen už mnohokrát. Je tedy třeba změnit jejich klasifikaci a přesunout je minimálně do skupiny Schedule II, aby je vědci mohli zkoumat bez zbytečných byrokratických a dalších omezení. Takové zařazení by navíc umožnilo lékařům psychedelika ve správných případech také předepisovat.
Univerzita Johnse Hopkinse a Newyorská univerzita vypozorovaly neuvěřitelnou 80procentní úspěšnost při potlačování úzkostných stavů a deprese u terminálních pacientů s rakovinou.
Pokud by překážky zmizely a umožnily přístup k více finančním zdrojům, vědci by mohli zaměření výzkumu v této oblasti rozšířit a ověřit možnost využití psychedelik v mnoha odvětvích medicíny.
Léčebný potenciál u řady chorob
Jednou z těchto oblastí by mohla být například velmi aktuální otázka léčby demence a Alzheimerovy choroby. Lékaři by také mohli provádět klinické studie v plném rozsahu – ty jsou nutné, pokud chceme potvrdit, že psychedelika mají v medicíně význam. Několik málo právních změn by tak mohlo lidstvu otevřít dveře k lékům, které mohou mnoha pacientům zásadně změnit a zlepšit život.
Změny právní klasifikace však nestačí. Je především potřeba, aby se lidé zbavili strachu z psychedelik. Ten lze chápat, protože již dlouho nám autority vštěpují, jak jsou tyto látky toxické a nebezpečné a že pouze ohrožují mentální zdraví člověka. Samozřejmě pravdou je, že jsou zneužívané a při neodborném zacházení mohou člověku uškodit. Takový problém ale rozhodně prohibice nevyřeší.
Prohibiční zákony navíc vědcům neumožňují ani základní výzkum možných příznivých a škodlivých účinků. Spousta léků na předpis, které se v medicíně běžně využívají, pacientům pomáhá, ale v případě zneužití mohou být škodlivé.
Pokud jsou psychedelika pacientům podávána odborníky v kontrolovaném prostředí, žádnou velkou hrozbu nepředstavují. Tyto látky navíc nejsou návykové a jejich potenciál při léčbě byl potvrzen už mnohokrát. Například amfetaminy, které jsou lékaři předepisovány při léčbě ADHD, řada lidí užívá rekreačně jako stimulanty. Skupina opiátů zahrnuje zároveň morfin, jímž se účinně léčí bolest, ale i heroin. Nic nám nebrání zaujmout stejný postoj i k psychedelickým látkám – za lékařského dohledu totiž mají mnohem více přínosů než rizik.
Časy i názory se mění
Žijeme v době, kdy se názory rychle mění. Věřím, že nás čeká světlá budoucnost. Jsem přesvědčena, že v oblasti vědy budeme moci pozorovat úžasné objevy. Osobně připravuji mnoho výzkumů, které by mohly dát vzniknout lékům na rozšířené zdravotní problémy. Budeme-li mít přístup k dostatku finančních prostředků, mohli bychom výzkumy rozšířit. Zatím zkoumáme především potenciál psychedelik při léčbě psychických problémů, jako je závislost, deprese a obsedantně kompulzivní porucha, a to v případech, kdy selhaly tradiční léky. Výzkum bychom však mohli zaměřit i na jejich schopnost rozvíjet kreativitu, neuroplasticitu a přispívat k celkovému duševnímu zdraví člověka. Doufejme, že průlomové výsledky současných výzkumů také napomohou reformovat zkostnatělé prohibiční zákony.
Zdroj: www.huffingtonpost.co.uk
