V článku Kathryn Doyleové v časopise Reuters Health se poukazuje na souvislost mezi dlouhodobým užíváním marihuany a zhoršující se pamětí u lidí středního věku. Dr. Reto Auer z Univerzity v Lausanne ve Švýcarsku a jeho kolegové prováděli od počátku osmdesátých let opakovaná měření a standardizované testy verbální paměti u více než 3 500 dlouhodobě užívajících respondentů.
Bylo prokázáno, že s narůstajícím počtem let užívání se snižuje skóre dosažené ve zmíněných testech. Konkrétně 50 procent uživatelů si zapamatovalo v každých následujících pěti letech z 15 testovaných slov o jedno méně. Otázka však zní, zda by tomu tak nebylo i při testování respondentů neužívajících marihuanu, a to jen díky prostému faktu, že náš organizmus včetně mozku stárne…
Konzumace dlouhodobá versus příležitostná
Dále se Dr. Auer domnívá, že i při příležitostném užívání může mít marihuana dlouhodobý dopad na způsob, jakým mozek zpracovává informace, a mohla by také mít přímý škodlivý účinek na neurony. Studie ovšem zahrnuje jen informace poskytnuté samotnými respondenty – nebylo využito snímkování mozku, aby se změřily případné strukturální změny.
Dlouhodobé kouření se negativně podepisuje na zubech.
Bohužel tedy (tak jako v souvislosti s jakýmkoli rekreačním užíváním) nelze vyslovit soud, který by potvrdil hypotézu o škodlivosti, zvláště je-li průzkum založený na náhodném výběru testovaných osob. Jediné, co podle Dr. Auera lze dělat, je s nejlepšími úmysly pokračovat v epidemiologických studiích a pokoušet se s dalšími spolupracovníky odhadnout potenciální vliv užívání marihuany na zdravotní stav člověka.
Wayne Hall z Univerzity v Queenslandu v Austrálii v této souvislosti uvádí, že je zde rozdíl ve výsledcích testů mezi dlouhodobými uživateli konopí a mezi těmi, kteří užívají příležitostně či vůbec. Tvrdí, že příležitostní či krátkodobí uživatelé se vystavují minimálnímu riziku poškození. Přesto však nevylučuje, že konopí je droga a může tedy uživatele nějakým specifickým způsobem poškodit. Důležitým krokem do budoucna zůstává fakt, že všichni uživatelé marihuany a celá populace těch, kteří se o následky užívání marihuany zajímají, by měla mít přístup k vyváženým a spolehlivým informacím z nezávislých zdrojů.
Reakce na odměnu
Agata Blaszczak-Boxe ve svém článku v časopise Live Science poukazuje na rozdíl v systému reakcí mozku na odměnu mezi dlouhodobými uživateli marihuany a těmi, kteří neužívají. Vědci uskutečnili zajímavý experiment. Sestavili dvě sady obrázků, z nichž jedna obsahovala předměty související s užíváním marihuany, říkejme tomu „nádobíčko“, a v druhé byly zobrazeny uživateli předem označené oblíbené druhy ovoce. První skupina testovaných osob se skládala z 59 uživatelů, kteří před testem užili marihuanu denně po dobu 60 dní a před tím se v životě s drogou setkali minimálně při 5 000 příležitostech.
Dlouhodobé užívání marihuany způsobuje snížení váhy, zeštíhlení v pase a vyváženější hladinu cholesterolu.
Druhou skupinu tvořilo 70 neuživatelů. Obě skupiny účastníků sledovaly postupně obě sady obrázků, přičemž jim byl skenován mozek. Ukázalo se, že oblast mozku související s reakcí na odměnu u první skupiny účastníků vykazovala při pohledu na obrázky s nádobíčkem ve srovnání s obrázky oblíbeného ovoce jednoznačně aktivnější reakci. U druhé skupiny žádný rozdíl v reakci na zmíněné sady zaznamenán nebyl. Tento výsledek by mohl pomoci osvětlit vliv závislosti na změny v mozku. Bude-li možno zjistit, jakou měrou je určitý obvod mozku ovlivněn danou formou závislosti, bude třeba možné jej léčit.
Vědci v rámci tohoto experimentu také sledovali souvislost mezi reakcí mozku dlouhodobých uživatelů marihuany na sadu obrázků s nádobíčkem a jistými, například rodinnými problémy. Ukázalo se, že čím více problémů uživatelé měli, tím aktivněji jejich mozek na obrázky s nádobíčkem reagoval.
Úctyhodně dlouhý výzkum
V dalším článku týkajícím se dlouhodobého užívání marihuany Mandy Oaklander konstatuje, že podle studie publikované v časopise JAMA Psychiatry žádné významné negativní účinky na fyzické zdraví člověka prokázány nebyly. V rámci studie byla analyzována data získaná od 1 037 Novozélanďanů, kteří byli sledováni v období od narození až do 38 let věku. Vědci pod vedením Madeline Meierové z arizonské státní univerzity sledovali, zda má konopí nějaký vliv na některé oblasti fyzického zdraví u lidí v době mezi 18. a 38. rokem jejich života.
Užívání tabáku zhoršuje funkci plic, způsobuje větší zánětlivost a potíže se zažíváním.
Data byla během let realizace projektu shromážděna několikrát prostřednictvím laboratorních testů a na základě osobních výpovědí. Ukázalo se, že jedinou věcí, na níž se dlouhodobé kouření negativně podepsalo, byly zuby. Osmatřicetiletí respondenti měli horší stav periodoncia (ozubice) než jejich vrstevníci. Jiné negativní účinky prokázány nebyly. Naproti tomu užívání tabáku potvrdilo očekávání: zhoršení funkce plic, větší zánětlivost a potíže se zažíváním. Samozřejmě výsledky jsou bez záruky. Negativní dopady kouření by se mohly projevit později, po 38. roce života.
Vědci dále s překvapením konstatovali, že dlouhodobé užívání marihuany způsobuje snížení váhy, zeštíhlení v pase a vyváženější hladinu cholesterolu.
Stejná skupina vědců objevila však jistá rizika ve známé studii z roku 2012, v níž použila údaje od stejné skupiny Novozélanďanů. Zjistila, že dlouhodobé užívání marihuany má špatný vliv na mozek teenagerů. Pokud začali respondenti užívat marihuanu pravidelně před 18. rokem života, klesl výsledek jejich IQ testu až o 8 bodů. Je zajímavé, že u lidí, kteří začali s marihuanou až po 18. roce svého života, tento pokles zaznamenán nebyl.
