Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Mezinárodní
V druhé polovině listopadu vydala Globální komise pro drogovou politiku svou výroční zprávu, v níž tvrdě kritizuje nečinnost OSN a promrhanou příležitost na změnu při dubnovém (2016) zasedání UNGASS v New Yorku a zároveň znovu vyzývá „všechny státy, aby ukončily trestní postihy za užívání a držení drog.“
Na konci prosince oznámila největší americká konopná pacientská organizace Americans for Safe Access (ASA), že se jí společně s dalšími aktivistickými skupinami konečně podařilo přesvědčit Expertní komisi Světové zdravotnické organizace pro drogovou závislost (ECDD), aby zahájila proces, jenž by mohl vést až k reklasifikaci konopí v mezinárodním právním řádu. Doporučení ECDD jsou zásadní pro změnu klasifikace drog v rámci Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961.
USA
Skvělé zprávy přišly v druhé polovině prosince z Colorada, kde podle nejnovějších dat Národního průzkumu zdraví a užívání drog užilo konopí v letech 2014 a 2015 18,35 procenta obyvatel ve věku mezi dvanácti a sedmnácti lety, přičemž před legalizací v letech 2013 a 2014 to bylo 20,18 procenta. Od oficiálního zahájení regulovaného trhu se jedná o více než dvanáctiprocentní meziroční pokles. Obliba konopí mezi dětmi klesla ve stejném časovém období také v dalších státech včetně Washingtonu, kde k legalizaci došlo v roce 2015, ve srovnání s Coloradem se ale jednalo o statisticky zanedbatelná čísla.
Globální komise pro drogovou politiku tvrdě kritizuje nečinnost OSN a promrhanou příležitost na změnu při posledním zasedání UNGASS v dubnu 2016 v New Yorku.
Na začátku ledna udělil odstupující guvernér státu Vermont Peter Shumlin milost 192 odsouzeným, kteří si odpykávali trest odnětí svobody za přechovávání konopí. Podle guvernéra by Vermont „měl následovat řadu dalších států, které legalizují a regulují konopí, a konečně utnout tu otřesnou tragédii jménem válka proti drogám.“
IzraelNa začátku prosince se zástupci Izraelského protidrogového úřadu (obdoba české Národní protidrogové centrály) nechali během veřejného slyšení slyšet, že jsou pro přijetí portugalského modelu dekriminalizace, který kromě dekriminalizace samotné spočívá i ve vyčlenění prostředků na léčbu drogově závislých.
Eitan Gorney, předseda Izraelského protidrogového úřadu, v této souvislosti prohlásil: „Došli jsme k názoru, že v důsledku aktuálního vývoje ve světě patří užívání konopí spíše do oblasti lékařské a sociální problematiky; kriminální aspekt je v jeho případě spíše okrajový.“
Zástupci tří levicových stran v městské radě Berlína společně představí zkušební projekt „regulované distribuce konopí dospělým občanům“.
Německo
V polovině listopadu oznámili zástupci tří levicových stran zasedajících v městské radě hlavního města Berlína, že společně představí zkušební projekt „regulované distribuce konopí dospělým občanům“. Podobné lokální snahy se objevily již v několika německých městech, vždy ale vyšly naprázdno kvůli federálnímu prohibičnímu zákonu. Berlín má nicméně podle proponentů pilotního legalizačního programu speciální jurisdikční status, jenž mu do určité míry dává právo vytvářet si vlastní legislativu.
Itálie
Na začátku prosince doručili legalizační aktivisté do italského parlamentu 60 000 podpisů podporujících návrh na legalizaci konopí, jenž by mimo jiné umožňoval pěstování až pěti rostlin pro vlastní potřebu. Budoucnost návrhu, který v průběhu roku 2016 získával podporu čím dál většího počtu zákonodárců, je ale nyní po pádu vlády Mattea Renziho nejistý. Italští aktivisté jsou však optimističtí a věří, že v následujících volbách získá myšlenka legalizace ještě větší podporu – a to zejména u nových stran, jež se derou k moci.
Dánsko
V druhé polovině prosince podala radnice hlavního města Kodaně v čele se starostou Frankem Jensenem oficiální žádost dánské vládě, v níž žádá o povolení legalizovat ve městě konopí v rámci „lokálního experimentu s regulovaným konopným trhem“. Hlavním důvodem je nárůst kriminality v důsledku bojů gangů o kontrolu černého trhu. Podobná žádost byla ovšem v minulosti vládou již třikrát zamítnuta i přesto, že podle posledních průzkumů podporuje celkovou legalizaci konopí nadpoloviční většina Dánů a takřka 90 procent jich je pro legalizace léčebného využití.
V případě volebního vítězství Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) by v Nizozemsku mohl být ukončen takzvaný „paradox zadních dveří“.
Nizozemsko
Výrazná většina členů nizozemské Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho hlasovala na sněmu 19. listopadu pro tzv. chytrou regulaci konopí. Program, se kterým půjdou letos na jaře do voleb, nyní zahrnuje záměr „přepracovat celou právní oblast zabývající se měkkými drogami“. V případě volebního vítězství této strany by tak konečně mohl být ukončen takzvaný „paradox zadních dveří“, kdy je na jednu stranu v coffeeshopech povoleno prodávat menší množství konopí dospělým, na druhou stranu ale tyto prodejny musejí své zboží shánět na černém trhu.
Gruzie
Gruzínský ústavní soud na konci loňského roku rozhodl, že přechovávání až 70 gramů konopí nelze považovat za trestné, jelikož prakticky nelze prokázat, zda je určeno pro osobní potřebu, nebo na prodej. „Za podmínku legálního užívání soud označil množství nepostačující k prodeji,“ uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Jakákoli distribuce zůstává nadále trestným činem s poměrně tvrdými tresty.