Co znamená organické pěstování
Tvrdívá se, že když je něco bio nebo organické, bývá to minimálně dvakrát tak drahé nežli věci, které toto označení nenesou. Něco pravdy na tom je, ale počet kupujících, kteří jsou ochotni vyšší cenu zaplatit,poměrně rychle roste. Výsledkem této rovnice je situace, kdy se výrobci a prodejci snaží získat pro své produkty nálepku bio nebo organické, aby měli vyšší zisk. Na tom není nic divného.
Je zde ale poměrně velký prostor pro podvádění a převlékání klasických produktů za organické. My ale nechceme podvádět sami sebe, a věřím, že ani nikoho jiného, tudíž si ujasníme, co pojem organické pěstování znamená pro nás.
V zásadě jde o způsob pěstování, v jehož všech fázích, od zasetí semínka po sklizeň, používáme organický materiál rostlinného nebo živočišného původu. Při organickém pěstování nesmíme používat minerální hnojiva, chemické pesticidy a výživové doplňky obsahující jiný než organický materiál. Součástí pěstebního média může být i materiál anorganický, například písek, perlit, keramzit a podobně. Organická hnojiva i pěstební média mohou být člověkem zpracována a upravena. Při organickém pěstování tedy nemusíme nutně používat jen materiál volně dostupný v přírodě.
Hlavní výhoda organického pěstování tkví v tom, že je šetrné k přírodě a nevzniká při něm nic, s čím by si příroda nedokázala sama poradit.
Jako příklad organického pěstování si lze představit následující situaci. Máme vlastní kompost, na který nosíme zbytky potravin, posekanou trávu, a mísíme ho se zeminou, která neobsahuje minerální hnojiva ani pesticidy.
Do takto získaného pěstebního substrátu zasejeme semínko konopí, ze kterého vyroste rostlina. Tu během celého jejího života hnojíme pouze organickými hnojivy nebo vlastními rostlinnými či živočišnými hnojivy. Pro prevenci i likvidaci všech chorob a škůdců používáme bio preparáty nebo mechanické překážky.
Pro organické pěstování můžeme použít i klon. Abychom ale pěstovali stoprocentně organicky, měli bychom vědět, že klon pochází z mateční rostliny, která je rovněž pěstována organicky. To ale často není možné zjistit, zvláště pokud nemáme klon z vlastní mateční rostliny. Vzhledem k tomu, jak dlouhá doba uběhne od zasazení klonu do sklizně, si ale myslím, že i z klonu z matky pěstované konvenčně (neorganicky) získáme úrodu, kterou můžeme za organicky pěstovanou považovat.
Výhody organického pěstování
Hlavní výhoda organického pěstování tkví v tom, že je šetrné k přírodě a nevzniká při něm nic, s čím by si příroda nedokázala sama poradit. Pokud pěstujeme organicky, můžeme pěstební substrát na konci pěstování klidně vysypat na kompost nebo umístit do přírody, aniž bychom způsobili jakoukoli nerovnováhu či nežádoucí znečištění. To platí pro pěstování v outdooru i indooru.
Další nezanedbatelnou výhodou je fakt, že co neuškodí přírodě, neuškodí ani člověku. Pokud pro pěstování našich rostlin použijeme pouze organické složky, můžeme si být jistí tím, že se do našeho těla nedostane žádná zbytečná chemie nebo jedy z pesticidů.
Při organickém pěstování můžeme docílit lepší chuti a vůně. Tento poznatek potvrzuje mnoho pěstitelů a uživatelů konopí. Organicky pěstovaná tráva má prostě trošku jinou kvalitu. Ne každý ale s tímto hodnocením souhlasí. Někteří pěstitelé tvrdí, že při správném postupu je chuť i vůně konopí pěstovaného konvenčně minimálně srovnatelná s organickými výpěstky. Já si myslím, že záleží na pěstiteli. Ne každému se podaří vypěstovat výbornou trávu organicky, a totéž platí pro konvenční pěstování. Moje osobní zkušenost ale říká, že organicky pěstovaná ganja voní i chutná jinak.
Pěstební médium pro organické pěstování
Přistupme k praktické části tohoto článku. Pro organické pěstování potřebujeme především organické pěstební médium. Při jeho získávání hraje významnou roli, kde a jak hodláme pěstovat. Pokud chceme pěstovat v květináčích pod lampou, na balkónu, terase, dvorku nebo na okně, doporučil bych nákup organického pěstebního média v obchodě.
Získáme dobře promíchaný pěstební substrát a jistotu, že ve všech květináčích budou mít rostliny stejné prostředí a stejný poměr živin. Živiny v organickém pěstebním médiu zpravidla pocházejí z rašeliny, guána a jiných živočišných a rostlinných produktů. S výběrem organického pěstebního média nám v každém dobrém obchodě vždy poradí.
Při organickém pěstování je nutno být pořád ve střehu.
Když už pěstujeme organicky, měli bychom myslet na co nejmenší množství odpadu, který při pěstování vyprodukujeme. Velmi oblíbené rockwoolové kostky proto při organickém pěstování nepoužijeme, protože rockwool obecně je odpad, který se zrovna dobře nelikviduje. Klony či semínka tedy raději necháme zakořenit a klíčit v rašelinových či kokosových válečcích.
Pokud máme pro pěstování v outdooru dostatek prostoru a můžeme pěstovat přímo v zemi bez květináčů, máme skvělou příležitost připravit svým rostlinám ideální prostředí z plně přírodních zdrojů. Musíme k nim mít ale přístup. Máme-li vlastní zeminu a dokážeme sehnat kravský či koňský hnůj a trochu slámy, máme vyhráno. Vyhloubíme co největší jámu. Na dno jámy naházíme koňský či kravský hnůj (zhruba 10–20cm vrstvu). Dále smícháme obyčejnou hlínu v poměru 1 : 1 s hnojem a přimícháme slámu, aby byla půda prostupnější a kořeny měly dostatečný přísun kyslíku.
Ideální je, pokud je hlína trochu lehčí, písčitá. Na spodní vrstvu hnoje naházíme vrstvu slámy. Jámu následně naplníme směsí hnoje a hlíny.Tímto způsobem se dají pěstovat obrovské rostliny. Zkušení zahradníci, kteří si udržují vlastní kompost, si určitě s organickým pěstebním médiem poradí sami.
Organické hnojení
Jeden z hlavních rozdílů mezi konvenčním a organickým pěstováním najdeme při hnojení rostlin. Bez správné a dobře vyvážené výživy nám rostliny neporostou tak, jak bychom chtěli. Obrovskou výhodou konvenčních hnojiv je přesnost jejich dávkování. Tato hnojiva mají vždy stejné vlastnosti a jejich spotřeba je poměrně malá. Navíc mají dlouhou trvanlivost. Zarytí odpůrci organického pěstování tvrdí, že s konvenčními hnojivy vždy dosáhnou bohatší úrody a že výsledný produkt má, zejména při indoorovém pěstování, vždy stejné parametry. Opět se dá říci, že záleží na zahradníkovi. S organickým hnojením se dá docílit špičkových výsledků. Kdo vyzkoušel recept popsaný na konci předchozího odstavce, dá mi jistě za pravdu.
Pro organické hnojení můžeme použít již poměrně slušnou nabídku tekutých organických hnojiv, přímo vyrobených pro pěstování konopí. Tato cesta je rozhodně nejsnazší. Výrobci organických hnojiv navíc mají i své organické pěstební substráty. Můžeme si tak jednoduše koupit oboje od jedné značky a dostaneme k tomu návod na hnojení. Tekutá organická hnojiva s návodem jsou ideální volbou pro pěstování v květináčích. Při pěstování pod umělým osvětlením je použití těchto hnojiv nejrozumnějším řešením.
Pokud chceme vyzkoušet vlastní postupy dodávání živin a ušetřit nějakou korunu, můžeme rostliny přihnojovat granulovaným koňským hnojem, guánem či zkvašeným ptačím trusem.
Problém z tekutými organickými hnojivy je při používání automatického zavlažovacího systému. Tekutá organická hnojiva se totiž po rozmíchání ve vodě musejí co nejrychleji spotřebovat, jinak se začínají tvořit usazeniny, které ucpávají rozvody automatické závlahy. Živný roztok se rychle kazí, takže ho není možné používat ani pro zavlažovací systémy, které mají větší průměr rozvodů závlahy.
Pokud chceme vyzkoušet vlastní postupy dodávání živin a ušetřit nějakou korunu, můžeme rostliny přihnojovat granulovaným koňským hnojem, guánem či zkvašeným ptačím trusem. Babských rad pro pěstování je plno. Dříve bylo naprosto běžné využívat pouze zdroje dostupné v okolí. Je třeba si jen pamatovat, že než začnou rostliny tvořit květy, je dobré jim dodávat více dusíku, který je obsažen například v chlévském hnoji nebo ptačím trusu (ten obsahuje i dost fosforu).
Jakmile se začnou objevovat květy, potřebují rostliny více fosforu a draslíku. Na fosfor je bohatý už zmíněný ptačí trus, kostní moučka a dřevní popel, který je navíc i cenným zdrojem draslíku. Tyto postupy jsou vhodnější pro outdoorové pěstování na záhonku, ale zkušení zahradníci je bez problémů mohou použít i při pěstování v květináčích.
Stimulanty, ochranné prostředky a řešení problémů
Při organickém pěstování je nutno být pořád ve střehu a sledovat všechny přípravky, které použijeme. Zvláště pokud jsme zvyklí na konvenční pěstování a používání různých růstových či květových stimulantů. Většina z nich totiž nesplňuje kritéria organických přípravků. To samé platí pro ochranné postřiky proti škůdcům a chorobám. Zde je ukryta asi největší komplikace organického pěstování. Škůdci a choroby jsou všudypřítomné a je třeba na ně být připraven.
Svilušky při indoorovém pěstování jsou pro organického pěstitele doslova pohromou. I při používání chemických pesticidů je někdy problém se těchto pavoučků zbavit. Musíme tedy dbát na co nejlepší prevenci. Proti škůdcům je dobré používat nimbový olej (neem oil) jednou za zhruba deset dnů. Účinkuje i jako prevence proti některým houbovým chorobám.
Outdooroví pěstitelé by rozhodně měli dávat organickému pěstování přednost před konvenčním, protože venku k tomu mají lepší příležitost.
Nejvyšší ochranou proti plísním je ale správné zavlažování – rostliny zavlažujeme až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva pěstebního média vyschlá do hloubky 1–2 centimetrů. Při indoorovém pěstování dáváme velký pozor na vysokou vlhkost zejména v posledních čtyřech týdnech před sklizní.
Dostatečné větrání je nutné pro zajištění relativní vlhkosti 40–50%. Nesmíme zapomínat na vnitřní cirkulaci vzduchu, která snižuje riziko výskytu plísní. Rostliny musíme při organickém způsobu pěstování kontrolovat častěji a pečlivěji. Zachycení problému zvyšuje účinek biopreparátů na ochranu rostlin.
Tak co, rozhodli jste se organické pěstování vyzkoušet? Jarní sezóna je za dveřmi, takže je ideální čas se poohlédnout po vhodném místě pro pěstování venku. Outdooroví pěstitelé by rozhodně měli dávat organickému pěstování přednost před konvenčním, protože venku k tomu mají lepší příležitost. Ať už si ale zvolíte organický nebo konvenční způsob pěstování, přeji vám hodně pěstitelských úspěchů a těším se v dalším čísle magazínu Legalizace zase na počtenou.
