Věk: 37
Povolání: tvůrce VFX (vizuální efekty) na volný úvazek
Aktivity a koníčky: užívání a pěstování konopí, aktivismus, skateboarding a snowboarding
Začneme netradičně současností – z jakého důvodu jsi byl vlastně zatčen a co se s tebou bude dít nyní?
Policie mě zatkla už několikrát, vždy to ale bylo „pouze“ za užívání na veřejnosti, což v Makedonii běžně končí jen pokutou – v tom jsme například ve srovnání se sousedními státy celkem liberální. Teď to ale bylo jiné. Na začátku srpna ke mně vtrhli policisté s povolením k domovní prohlídce, pročesali celý byt a našli zhruba půl kila technického konopí určeného na extrakci CBD a asi půl kila nějakého Kushe na výrobu výtažku s vysokým obsahem THC. Byl jsem okamžitě zatčen a převezen do vězení, kde jsem měl původně zůstat ve vazbě.
Mezitím se ale podařilo mým přátelům a dalším konopným aktivistům vyburcovat stovky lidí, kteří začali volat na policii a žádat mé propuštění. Zřejmě i z toho důvodu jsem byl nakonec propuštěn a nyní jsem stíhán na svobodě. Jak to všechno skončí, to rozhodne až soud, který ještě nezačal.
Lékaři mohou sami rozhodovat o množství, jaké pacient potřebuje, přičemž žádný „měsíční limit“ jako například u vás v České republice nemáme.
Jak je to přesně se zákony týkajícími se konopí v Makedonii?
Na papíře jsou tvrdě prohibiční, jakékoli přechovávání nebo distribuce je ilegální a zakázán je i prodej semínek. Na druhou stranu soudci rozhodují individuálně a držení menších množství pro vlastní potřebu či kouření na veřejnosti v devadesáti procentech případů nekončí vězením, ale peněžitou pokutou. Za prodej či produkci velkého množství hrozí samozřejmě přísné tresty a mnoho let za mřížemi.
Takže ideální podmínky pro rozvoj černého trhu. Jak to u vás funguje, jsou lidé zvyklí si kupovat nebo spíše pěstovat?
Situace v Makedonii je velmi specifická kvůli přímému sousedství s Albánií, která je známým velkoproducentem konopí putujícího do řady zemí Evropské unie. Ještě nedávno se u nás dalo pohodlně sehnat kilo celkem kvalitního albánského outdooru v přepočtu jen za 10–13 000,- českých korun. Během posledních dvou let ale v Albánii došlo k několika velkým policejním raziím, což spolu s rychle rostoucí popularitou konopí u nás vedlo k obrovskému nárůstu cen (až 500 a více korun za jeden gram). Díky tomu se situace začala měnit a čím dál více uživatelů se u nás samozásobuje.
Kde shánějí semínka, když je jejich prodej v Makedonii ilegální? A pěstuje se u vás více outdoor nebo indoor?
Člověk si je musí umět nějak obstarat. Sám jsem jich během posledních let několik tisíc rozdal stovkám nemocných, kteří si tak mohli začít pěstovat a vyrábět vlastní konopná léčiva. Naprostá většina lidí u nás sází jen venku, máme na to skvělé podnebí, a navíc indoorové pěstování a kultivace je ve zdejších podmínkách finančně i technicky velmi náročná.
Co ty osobně, kdy ses s konopím seznámil a co tě přivedlo k tomu, abys začal otevřeně bojovat za jeho legalizaci?
Poprvé jsem kouřil s kamarády skejťáky, když mi bylo třináct, a od té doby jsem si tu a tam dal jen tak pro zábavu. V patnácti letech mi ale byl diagnostikován Hodgkinův lymfom (relativně vzácné nádorové onemocnění lymfatické tkáně postihující především děti – pozn. red.), musel jsem odjet do Slovinska na chemoterapii a ozařování a tehdy jsem objevil i jiné účinky konopí – ty léčebné.
Díky tomu jsem dokázal projít náročnou léčbou a přežít všechny vedlejší účinky a utrpení, které s sebou tyto konvenční metody přinášejí. Tato zkušenost mě v podstatě přivedla na cestu legalizačního aktivisty.
Osobně jsem výtažek poskytl i několika vysoce postaveným policistům a politikům.
Tím se dostáváme k oblasti, které se dnes primárně věnuješ – boji za práva pacientů na léčbu konopím. Nejprve nám ale stručně popiš, jaká je současná legislativní situace v zemi a jak funguje v praxi?
Na jaře letošního roku se s velkou pompou podařilo schválit zákon legalizující určité formy konopných léčiv na bázi extraktů, které by měly být dostupné na předpis v lékárnách pro pacienty s přesně danými diagnózami. Přípravky s obsahem THC pod 0,2 procenta jsou volně prodejné i bez předpisu, zatímco výtažky s vyššími obsahy THC lze zatím předepisovat pouze pacientům s rakovinou, epilepsií, HIV/AIDS a roztroušenou sklerózou. Tento seznam by ale měl být brzy rozšířen i o další nemoci a stavy.
Na celém systému je v současnosti nejlepší asi to, že lékaři mohou sami rozhodovat o množství, jaké pacient potřebuje, přičemž žádný „měsíční limit“ jako například u vás v České republice nemáme (u nás je v současnosti limit pro jednoho pacienta stanoven na 180 gramů sušených palic za jeden měsíc – pozn. red.).
Co samopěstování, které bylo všem registrovaným pacientům nedávno povoleno Nejvyšším soudem v Kanadě?
Samopěstování bohužel povolené není a v nejbližší době zřejmě ani nebude, takže v podstatě vše, co nyní dělají tisíce nemocných Makedonců se dnes v podstatě pohybuje za hranou zákona.
Odkud pochází oficiální léčebné konopí, respektive extrakty z něj?
Do lékáren je v současnosti dodává jedna soukromá firma, ale ta sama nepěstuje, pouze nakupuje hotový produkt od zdroje, jehož jméno vláda nezveřejnila. Nicméně brzy by měl být vybrán i první domácí producent. Sám teď pracuji na projektové žádosti, kterou hodlám podat na ministerstvo zdravotnictví.
Nicméně brzy by měl být vybrán i první domácí producent. Sám teď pracuji na projektové žádosti, kterou hodlám podat na ministerstvo zdravotnictví.
Celý systém se i přes zjevné mouchy zdá být – zejména v této části Evropy, kde je konopí často považováno za tvrdou drogu – vcelku progresivní. Čím to je?
Důvodem, proč většina veřejnosti i politiků v Makedonii přistupuje ke konopí a zejména konopné léčbě vcelku otevřeně, je několik let tvrdé práce členů neziskového sdružení Zelená alternativa, jejímž jsem spoluzakladatelem a předsedou. Vše začalo někdy před třemi lety, kdy jsem se osobně seznámil s Rickem Simpsonem, který v té době žil v České republice, a Jindřichem Bayerem, českým konopným aktivistou, jenž se o Ricka staral. V roce 2014 jsme uspořádali v hlavním městě Skopje seminář o léčbě konopím, kterého se zúčastnilo více než tři sta lidí, ovšem oficiálně nedorazili žádní makedonští lékaři, politici ani představitelé zákona. Přitom se nám podařilo přivést světové kapacity jako Dr. Paula Hornbyho z Kanady, Dr. Roberta Melamedeho z amerického Colorada a vašeho profesora Lumíra Hanuše.
Co se dělo pak?
Následující rok jsme seminář zopakovali, opět ale nedorazil žádný představitel vlády. Mezitím se však mezi nemocnými Makedonci začal rychle šířit konopný výtažek jako vysoce účinné léčivo na celou řadu méně či více závažných zdravotních obtíží, a jelikož jsme poměrně malá země, brzy se o konopí zajímal každý druhý. Osobně jsem výtažek poskytl i několika vysoce postaveným policistům a politikům, díky čemuž se o mě policie vůbec nezajímala, ačkoli jsem své aktivity nijak neskrýval a veřejně o nich hovořil. Nedávná razie a zatčení ovšem ukázaly, že jsem byl asi poněkud naivní a že nade mnou nikdo ochrannou ruku nedrží.
Celkově se nicméně během relativně krátké doby podařilo obrátit názor veřejného mínění na léčbu konopím, což nakonec vedlo k tomu, že se o tuto problematiku začali oficiálně zajímat i vysocí političtí představitelé.
Jak konkrétně?
Vláda například uspořádala vlastní seminář o využití konopí v medicíně, ten ovšem kvůli neodbornosti přednášejících skončil absolutním fiaskem a pískotem posluchačů. Vládní představitelé se proto rozhodli kontaktovat naši neziskovku a další seminář uspořádali ve spolupráci se Zelenou alternativou. Ten se již setkal s úspěchem a v podstatě vedl až k přijetí zákona letos na jaře.
Když se teď konopnými extrakty léčí polovina Makedonie, jak je to s dostupností a kvalitou? Neobjevuje se u vás spousta podvodníků, kteří jednak lžou o obsahu hlavních léčivých kanabinoidů, a nebo jejich produkty navíc obsahují řadu škodlivých látek? V České republice a zejména v Polsku nebo na Slovensku je to častý jev.
V Makedonii je devět z deseti extraktů na černém trhu v podstatě podvrh – jsou vyrobeny z nekvalitního konopí a plné škodlivých reziduí. I z toho důvodu se snažíme lidi navést k tomu, aby si konopí pěstovali sami a připravovali si z něj i masti a výtažky. Řada lidí nemá a nebude mít na to, aby si kupovali extrakt v lékárně, když není proplácen ze zdravotního pojištění a stojí přitom mnohonásobně víc než na černém trhu. Za 240 mililitrů roztoku s obsahem 600 mg THC a 600 mg CBD zaplatí nemocný Makedonec v lékárně v přepočtu 4000,- českých korun. Pro srovnání 600 mg THC (1 gram výtažku s 60 % obsahem THC) vyjde na černém trhu na něco mezi 900–1500,- korunami.
