Takzvaný dabbing, tedy kouření všemožných výtažků, se může rozšířit pouze tam, kde není pěstování konopí alespoň pro vlastní potřebu přísně trestáno. Proto se ze Španělska s jeho široce tolerovanými konopnými společenskými kluby stala koncentrátová velmoc – pokud je v Evropě někde možné sehnat kvalitní extrakty v nepřeberném množství, je to právě zde.
Inovace a rozmanitost
Konopný průmysl přináší v oblasti extrakce účinných látek z konopí nestále nové objevy. Dnešním „módním hitem“ jsou vosky, shattery, výtažky a další formy konopných koncentrátů vyrobené více či méně komplikovanými metodami.
Konopný klub je definován jako místo pro setkání s přáteli, kde se konopí smí kouřit a pěstovat pouze pro potřeby členů.
Mimo Španělsko se tyto produkty dají sehnat jen těžko. Dokonce i v Nizozemsku, kde ve státem tolerovaných coffeeshopech můžete nakoupit do pěti gramů sušených palic či hašiše, jsou výtažky zakázané, protože jsou podle tamějšího zákona o narkotikách zařazeny na seznam tvrdých drog. Coffeeshopům nabízejícím výtažky, vosky či shattery tak při kontrole hrozí okamžitá ztráta licence. V roce 2015 sice Mila Jensenová, legenda v oblasti výroby výtažků, uspořádala první soutěž o nejkvalitnější extrakt s názvem Daba Doo Cup přímo v Amsterdamu, jinak ale hraje Holandsko v tomto oboru druhé housle. Druhý ročník této průkopnické soutěže se v roce 2016 přesunul do Barcelony.
Konopné společenské kluby jako podhoubí konopné kultury
Ze španělských konopných společenských klubů, které jsou zákonem tolerovány, se stal ráj pro milovníky dabbingu. Tyto organizace dnes dokonce nabízejí svým členům kurzy extrakce kanabinoidů a terpenů. Kvůli vysokým pořizovacím nákladům však není prozatím vybavení na extrakci oxidem uhličitým ve většině těchto organizací dostupné – často se jedná o kluby s několika málo členy. Tato metoda se ale přesto stává stále více populární díky čistotě získaného materiálu a bezpečnosti výrobního postupu.
Jen málo klubů vlastní vybavení na extrakci kanabinoidů, terpenů a dalších účinných látek za pomoci butanu, etanolu, izopropylalkoholu či propanu. Bohužel se kvůli neodborné manipulaci s butanem a propanem ve víceméně amatérských podmínkách, které jsou ve Španělsku i zbytku Evropy zatím běžné, čas od času stávají nehody. Konopí je totiž sice ve Španělsku tolerováno, ale zákon ho na komerční úrovni stále nekompromisně zakazuje. Většina klubů se proto bojí, že kdyby se pokusily vymanit z amatérského přístupu k provozu, upoutaly by na sebe zbytečnou pozornost zákona.
Konopné společenské kluby dnes dokonce nabízejí svým členům kurzy extrakce kanabinoidů a terpenů.
Konopný klub je totiž definován jako místo pro setkání s přáteli, kde se tráva smí kouřit a pěstovat pro vlastní účely členů, ale bez jakékoli komerční motivace. Pár klubů tedy má profesionální laboratoře, ale spousta z nich stále používá k extrakci velké množství malých butanových lahví. Členské příspěvky do těchto klubů jsou ve Španělsku celkem rozumné. Nabídka produktů sice není tak pestrá jako třeba v Kalifornii nebo Coloradu, nabízené výtažky jsou ale kvalitní a jejich cena se většinou pohybuje od 25 do 60 euro za gram.
Německé lékárny si nebojí říct 400 euro za gram extraktu
Program léčebného konopí v Německu a České republice se dosud o konopné výtažky v různých formách příliš nezajímal. V Německu by pacienti teoreticky mohli posílat své léčebné konopí do schválených profesionálních laboratoří na výrobu výtažků. Tato možnost ale vyžaduje schválení udělené spolkovými orgány a poplatek 400 euro za výrobu jednoho gramu extraktu. Proto němečtí pacienti léčící se konopím této možnosti prakticky nevyužívají.
Extrakce pomocí alkoholu či butanu na zahradě nebo v garáži tak mezi pacienty i rekreačními uživateli stále zůstává nejrozšířenější metodou získávání léčebných extraktů. Kvůli improvizovaným podmínkám a neodbornému zacházení se však stále častěji v místních novinách objevují titulky o kuchyních v plamenech.
Mimo Španělsko se kvalitní konopné koncentráty dají sehnat převážně jen přes tzv. darknet (internetové stránky s šifrovaným přístupem – pozn. překl.). Na druhou stranu growshopy po celém Česku, Německu, Rakousku nebo Švýcarsku nabízejí profesionální vybavení potřebné k domácí výrobě extraktů – sehnat zde můžete cokoli od silikonových podložek až po složité laboratorní aparáty.
Zdálo by se tedy, že dabbingová kultura se bude i v těchto zemích šířit rychle. Opak je ale pravdou, koncentráty se mezi běžné uživatele dostanou jen zřídka. Jejich výrobci totiž výtažky produkují jen pro svou potřebu nebo si je mezi sebou vyměňují.
I v Nizozemsku, kde ve státem tolerovaných coffeeshopech můžete nakoupit do pěti gramů sušených palic či hašiše, jsou výtažky zakázané, protože jsou podle tamějšího zákona o narkotikách zařazeny na seznam tvrdých drog.
Co se týká extraktů s vysokým obsahem CBD a mizivým THC, situace je odlišná, protože ty jsou v mnoha evropských zemích legální. V České republice, Švýcarsku, Nizozemsku a Dánsku jsou CBD výtažky vyráběny v laboratorních podmínkách a prodávány jako potravinové nebo kosmetické doplňky ve většině zemí EU.
Drahé skleněné šlukovky letí
V posledních dvou letech se přes velkou louži do Evropy dostal i trend tzv. glassbowling, tedy kouření koncentrátů ze sofistikovaných skleněných dýmek nejrozličnějších tvarů. Dnes se malé, ručně vyráběné šlukovky dají sehnat především ve Španělsku, Itálii a Německu.
Tento trend se promítl i do většiny evropských konopných festivalů, kde se dnes pravidelně pořádají soutěže o nejhezčí glassbowlingový kus. První oficiální soutěž European Glassblower Cup se uskutečnila v roce 2015 na veletrhu Expogrow ve španělském městě Irun. V Evropě se ale na rozdíl od Ameriky zatím najde poměrně málo nadšenců ochotných investovat vysoké částky do uměleckých děl, jejichž jediným účelem je inhalace konopného kouře.
Zdroj: www.marijuana.com
