Aktuální článek
Logické klamy 2

Logické klamy 2

  • U klamů oslovujících emoce se nejedná ani tak o logické klamy v pravém slova smyslu, jako spíš o účelovou citovou manipulaci. Rozpoznávají se sice snáze než klamy k odvádění pozornosti z minulého dílu, ale o to jsou záludnější, protože přes mlhu emocí máme často problém vidět byť jen obrysy skutečnosti.

Argument klacku

Argument klacku spočívá ve vytvoření okolností, které by mohly následovat při nežádoucí odpovědi protistrany. V tomto případě se nemusí nutně jednat o logický klam, spíše o výhrůžku. Typickým příkladem je vyjádření „Tak ty nemáš  těch pár tisíc na půjčení? To je škoda, protože lak na tvém autě vypadá, že se snadno poškrábe.“ Tady jistě nebude nikdo pochybovat o přesném významu. Pokud ovšem zvolíme o trochu decentnější vyjádření a představíme si politického lobbistu, jak říká „Tak vy chcete hlasovat pro nový zákon o konopí? Přece nechcete, aby si vaši voliči mysleli, že jste feťák,“,není nutné za tím vidět výhružku. Dotyčný má možná kontakty v médiích a mohl by takový obraz daného politika rozšířit, ale třeba to myslí naprosto upřímně.

Argument vzbuzující soucit

Tento typ emočního matení je velice běžný v reklamním průmyslu a žije z něj naprostá většina charitativních organizací. Jistě všichni známe ty záběry na nebohé hladové/ochrnuté/nemocné/nevzdělané děti, kde na konci vyskočí obrazovka s telefonním číslem a výzvou k podělení se o svoje prostředky. Emocionální mlha, kterou v tomto případě vyvolá pohled na zbídačelá mláďata našeho druhu, nás vede k tomu, abychom bez přemýšlení posílali peníze místo informování se, jak daná organizace funguje, kolik peněz se skutečně využije pro bohulibé účely, nebo zda má její činnost nějaký hmatatelný přínos. Podobně působí protikonopná propaganda Above influence, která ukazuje huliče jako neschopné, ze společnosti vyřazené trosky, které si nezaslouží být respektovány, protože jen pohled na ně rozesmutní srdce diváka. Pokud sledujete Simpsonovy, pak si jistě vzpomenete na Maude Flandersovou a její klasickou hlášku „pomyslel někdo na děti?“, což je přesně to, o čem se zde bavíme.

Argument vyvolávající pocit viny

Tato kategorie funguje podobně jako předchozí – s tím rozdílem, že u diváka/posluchače nevzbuzuje soucit, ale rovnou mu dává díl odpovědnosti za nastalou situaci. Opět se jedná o klasický nástroj moderního marketingu. Vzpomeňme na ten zástup reklam na různá dětská očkování, které rodičům v podstatě říkají, že pokud nedají dítěti ten a ten preparát, pak budou nést odpovědnost za jeho (těžké, přetěžké) onemocnění. V konopném světě se užívá obdobně. Nejednou jsem slyšel, že pokud prosazuji legalizaci (nejen) konopí, pak budu přímo odpovědný za ty tisíce závislých dětí, a až i moje dítě začne „fetovat“, tak teprve uvidím, co jsem způsobil. Taková argumentace je jednoduše lichá.

Tímto bych to protentokrát uzavřel, a protože jsme dosud nevyčerpali prostředky falešné argumentace, která tahá za nitky emocí, budeme s nimi pokračovat i příště.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!