Aktuální článek
Jak komunikovat s orgány č. 21: Vyrostlo to samo!

Jak komunikovat s orgány č. 21: Vyrostlo to samo!

  • Přemýšleli jste někdy, proč je pěstování konopí zakázané? Jaké další rostliny si nesmíte vysadit na zahrádku? A proč policie nestíhá zemědělce, kterému na kraji pole vyrostl statný rulík zlomocný, který dle některých zdrojů odpovídá až za polovinu všech otrav rostlinami na našem území? Čtěte směle dál.

Trestní zákoník

Jako vždy si nevystačíme ani s jednoduchou odpovědí, ani s jedním právním předpisem. K pláči? Možná, ale je to tvrdá realita. Tentokrát začneme od konce, tedy od právní normy s nejpřísnějšími sankcemi – od trestního zákoníku. Ten upravuje hned několik skutkových podstat, před kterými musí být zahradníci na pozoru. Pro přehlednost si je rozdělíme na dvě skupiny.

Do té první patří trestný čin nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku dle § 285 trestního zákoníku s maximální sazbou trestu odnětí svobody 5 let a/nebo peněžitým trestem.

Do druhé pak trestné činy dle § 283 a § 284 trestního zákoníku, které upravují přechovávání, výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Poslední dva trestné činy patří mezi ty nejvážnější a například při prodeji takových látek prostřednictvím organizované skupiny působící ve více státech zde hrozí trest odnětí svobody až 18 let, zákaz činnosti a propadnutí majetku.

Obecně závazné právní předpisy nejsou pro policii a státní zastupitelství překážkou, pokud se rozhodnou stíhat jednání, které z jakkoli iracionálního důvodu neschvalují.

Samozřejmostí je v obou případech propadnutí rostlin, či rostlinného materiálu. A aby toho nebylo málo, u § 283 trestního zákoníku je nedovolená i příprava spáchání tohoto trestného činu.

Pokud jde o pěstování, tato skutková podstata byla do trestního zákoníku zařazena jako takzvaně privilegovaná. Mělo by tedy jít o méně závažný trestný čin v porovnání se samotnou výrobou. V podstatě tedy jde o kompromis mezi dekriminalizací pěstování a situací, kdy logickým kotrmelcem bylo za výrobu považováno už vložení semínka na navlhčený vatový polštářek.

Trestní zákoník tedy zakazuje s odkazem na nařízení vlády č. 455/2009 Sb. pěstování:
(i) všech druhů a odrůd konopí obsahujících více než 0,3 % látek ze „skupiny tetrahydrokanabinolů“ (nikoli tedy jen THC) v kvetoucím nebo plodonosném vrchlíku (samčích i samičích květenstvích) s výjimkou zrn včetně listů;
(ii) kokainovníku pravého též známého pod českým názvem rudodřev koka a
(iii) hub obsahujících psilocybin a psilocin.

Ve všech případech je rozhodujícím dělítkem mezi trestným činem a přestupkem množství pěstovaných rostlin (více než 5) či plodnic hub (více než 40). Toť vše.

Druhá skupina trestných činů výše samozřejmě pamatuje na mnohem širší okruh látek, a to včetně skopolaminu (durman obecný a další lilkovité rostliny), atropinu (tamtéž), scillirosidu (urginea přímořská), akonitinu (oměj šalamounek) a dalších.

DMT se vyskytuje prakticky ve všech živých organismech.

Aby nedošlo k mýlce, libovolné rostliny, u kterých to není výslovně (!) zakázáno, lze pěstovat, držet či šířit jejich semena a podobně bez rizika trestní represe. Pokud ale jakékoli rostliny sklidíte a začnete je zpracovávat s cílem získání některé ze „zakázaných“ látek, jste v háji.


Co si z toho odnést? Snad alespoň záblesk zdravého rozumu. Samotné pěstování drtivé většiny rostlin obsahujících jedy či omamné a psychotropní látky trestní zákoník nesankcionuje.

Z jakého důvodu si ale nadstandardní nelibost systému vysloužila zrovna koka a konopí? Objektivní a racionální argument nezatížený ideologií budete hledat zbytečně.

Stojíte-li o alespoň iluzi takového argumentu, můžeme uvažovat třeba o snadnosti užití takových rostlin jako „drogy“. V této souvislosti je ale poněkud komické, že například chvojníky obsahující efedrin lze pěstovat a za účelem získání efedrinu i zpracovávat zcela legálně. Samozřejmě, dokud z něj nezačnete vyrábět například pervitin.

Ani v případě právem dovoleného pěstování technického konopí a máku ale nemáte od úředních povinností zcela pokoj.

Jenže, vrátíme-li se zpět ke konopí, buďme upřímní: přesáhnout hranici 0,3 % „látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů“ u odrůd technického konopí schválených k pěstování na území Evropské unie není žádný problém, a to i zcela nezáměrně.

Pro dosažení obsahu THC v květenstvích takovýchto odrůd v koncentraci kolem 0,6 % běžně stačí sušší a teplejší rok. Též již mírné přezrání může koncentraci THC v rostlinách konopí nebezpečně navýšit. Chcete-li se tedy vyhnout riziku trestního stíhání, nezapomeňte své technické konopí zalévat a sklízejte je včas.

Neúmyslné přesáhnutí právem stanovené hranice sice není trestným činem (přestupkem však být může, pokud lze takové jednání označit za nedbalost), ze zkušenosti lze bohužel konstatovat, že obecně závazné právní předpisy nejsou pro policii a státní zastupitelství překážkou, pokud se rozhodnou odstíhat jednání, které z jakkoli iracionálního důvodu neschvalují.

Zákon o návykových látkách

Úprava tohoto zákona je poněkud komplikovanější. Kromě konopí (rod Cannabis) a kokainovníku (všechny keře rodu Erythroxylon, nikoli jen kokainovník pravý) se týká i máku (Papaver somniferum). První odlišností tedy je, že v případě kokainovníku se tato úprava týká celého rodu, to jest asi 250 druhů.

To ovšem neznamená, že by dle tohoto zákona bylo zakázáno všechny tyto rostliny pěstovat. Zákaz se stejně jako dle trestního zákoníku týká rostlin rodu Erythroxylon a rostlin konopí s nadlimitním obsahem látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů (0,3 %), tentokrát již však nikoli v kvetoucím či plodonosném vrchlíku, ale v nadzemní části rostliny, jejíž je vrchlík součástí.

Kromě toho tento zákon zakazuje pěstovat odrůdy máku, které mohou v sušině tobolek (makovic) obsahovat více než 0,8 % morfinu. Poněkud nesystémová výjimka ale existuje pro „celé rostliny máku“ pěstované pro okrasné účely. U těchto je množství morfinu zcela irelevantní. V ideálním světě by tento ústupek ochraňoval pěstitele, kteří si chtějí užívat okrasné kultivary máku na své květinové zahradě.

Policie a státní zastupitelství bohužel nemají ve zvyku tázat se, z jakého důvodu jste zákon porušili.

Asi by vás nenapadlo vůbec řešit, jaké množství morfinu může takový kultivar obsahovat. V praxi se na tuto výjimku tváří v tvář policejní praxi příliš spoléhat nedá, ocitnete-li se v zaměřovači justičního smyslu pro spravedlnost.

Ani v případě právem dovoleného pěstování technického konopí a máku ale nemáte od úředních povinností zcela pokoj. Pěstujete-li tyto rostliny na ploše větší než 100 m², jste povinni hlásit takové pěstování a další související údaje celnímu úřadu. A samozřejmě se nevyhnete úředním kontrolám. Ať už ale pěstujete mák v jakémkoli množství, jste povinni hlásit policii jakékoli „podezřelé okolnosti“ svědčící o tom, že někdo mák zneužívá k nelegální výrobě návykových látek.

A co potenciální sankce? Velmi závisí na tom, zda se správního deliktu dopustíte jako fyzická osoba – nepodnikatel, nebo se vám podaří zákon porušit v rámci vašeho podnikání či podnikání vaší společnosti. Abychom čtenáře nezatěžovali zbytečnými detaily, jen dvě čísla: až 10 000 000 Kč pro podnikatele, až 100 000 Kč pro nepodnikatele.

A kde je zbytek?

Vyrazili jste vyhodit do nejbližšího kontejneru na biologický odpad své meskalinové kaktusy? Pustili jste se do likvidace truhlíku šalvěje divotvorné? Úplně zbytečně. Dokud jste jen pěstiteli, je vše v pořádku. Chraň vás ale svatý Dismas, patron napravených zločinců, snažit se tyto rostliny užít jako psychotropní látku.

Ještě nedávno ale situace zdaleka tak jednoznačná nebyla. Původní znění nařízení vlády č. 455/2009 Sb. vyhlášené vládou Ing. Fischera a JUDr. Kovářové a účinné od 1. 1. 2010 až do 4. 1. 2012 by nemělo být zapomenuto, a to z důvodu těžko uvěřitelné nekompetentnosti, s jakou byl jeho text formulován.

Toto znění totiž kriminalizovalo kromě výše uvedených i pěstování více než 5 libovolných rostlin obsahujících dimethyltriptamin (DMT), 5-methoxy-dimethyltriptamin (5-MeO-DMT) a meskalin. DMT se totiž vyskytuje prakticky ve všech živých organismech, v mnohých relativně běžných a hojných druzích rostlin (některé druhy mimóz, akácií, chrastic, kosmatců, a tak podobně) je navíc nalezneme v množství ne zcela triviálním.

Nechceme přeci tvrdit, že vláda či dokonce parlament podléhají nějakým nátlakovým skupinám s ekonomickými zájmy…

Vláda tak jedním škrtem pera na období více než dvou let prakticky kriminalizovala polovinu zahrádkářů, zaměstnanců botanických zahrad i těch, kteří si z vycházky rádi přinesou kytici lučního kvítí.

Argument, že úmyslem těchto osob jistě nebylo pěstovat rostliny obsahující omamné a návykové látky a že tedy nemohou být za takové jednání stíhány, vyznívá v praxi komicky. Policie a státní zastupitelství bohužel nemají ve zvyku tázat se, z jakého důvodu jste zákon porušili, a subjektivní stránka trestného činu je pro ně jen vulgarismem, se kterým je obtěžují pouze nespolupracující advokáti.

Veřejné projevy zástupců Národní protidrogové centrály navíc tradičně nesvědčily o jakékoli shovívavosti (pro zájemce, tyto lze stále dohledat, internet nezapomíná).

Naštěstí právní úprava vzbudila zejména mezi odbornou veřejností vlnu velmi silného odporu a vláda musela ustoupit. Z jakého důvodu to nejde u konopí? Cynicky by se chtělo poznamenat, že soukromí zemědělci pěstující technické konopí a lékaři mající zájem předepisovat léčebné konopí zřejmě nejsou dostatečně hlasití.

Nechceme přeci tvrdit, že vláda či dokonce parlament podléhají nějakým nátlakovým skupinám s ekonomickými zájmy…

Co na to ochrana přírody?

Máme-li být důslední, měli bychom zmínit ještě jednu právní normu, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. 10. 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Jde sice o odbočku od drogové legislativy, krátkou zmínku si však zaslouží. Už kvůli množství polopravd, které se kolem této právní normy objevily. O co tedy jde?

Komise dle tohoto nařízení vydává seznam invazivních nepůvodních druhů rostlin a živočichů (mj. na návrh členských států EU) a na nakládání s těmito druhy se pak uplatní určitá omezení, co do jejich dalšího pěstování, chovu, šíření, dovozu na území EU a podobně.

Výše popisované zákazy nejsou bezvýjimečné. Výjimky se ale týkají jen subjektů se zvláštním oprávněním, licencí, případně povolením.

Samozřejmě, jen pokud k nějaké z omezených či zakázaných činností nemáte náležité oprávnění, neboť co by to bylo za pravidlo, kdyby z něj nebyly nějaké ty výjimky. Například systémová výjimka pro vlastníky zvířat chovajících zvířata (nikoli tedy rostliny) pro nekomerční účely, pokud se tato zvířata nebudou rozmnožovat.

Nařízení je ale přímo závazné, není tedy prováděno českou legislativou. Přístup průměrného českého občana k této legislativě je tedy ještě omezenější, než je tomu u spletité české legislativy, a nelze si dělat iluze o tom, že bude příliš bedlivě dodržováno. Za porušení sice hrozí pokuty a zabavení zvířat, nemá ale smysl předstírat, že taková hrozba bude dostatečně motivační.

Závěrem ještě jednu poznámku: jako vždy, ani výše popisované zákazy nejsou bezvýjimečné. Výjimky se ale týkají jen subjektů se zvláštním oprávněním, licencí, případně povolením k zacházení, typicky vědeckých a výzkumných pracovišť, lékáren, poskytovatelů zdravotních služeb a podobně. Pro vlastní potřebu je na základě předpisu (od lékaře humánní či veterinární medicíny) mohou zhusta vlastnit i obyčejní smrtelníci jako vy nebo já. Pokud tedy musíte přemýšlet, jestli takovéto oprávnění máte, správnou odpovědí je pravděpodobně „nikoli“.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!