Chlapcova matka tvrdí, že až díky konopí se poprvé začala projevovat Tristanova veselá povaha. Aby však mohl být konopím léčen, musela rodina opustit rodné Irsko a přestěhovat se do Spojených států.
Hodinu trvající záchvat
Tristan Cahalane trpí vzácnou, těžkou formou epilepsie zvanou syndrom Dravetové, který u něj denně vyvolával ochromující záchvaty. Ty někdy trvaly i přes hodinu a pravidelně kvůli nim býval hospitalizován.
Nebohý chlapec z hrabství Cork dostával od pěti měsíců věku devět různých farmaceutik, které záchvatům stejně nedokázaly účinně bránit, přičemž nyní užívá jen dva a k tomu speciální druh konopného výtažku, díky němuž záchvaty téměř netrpí.
Tristanova matka Yvonne věří, že díky intenzivní spolupráci s lékaři a irskou vládou se nakonec budou moci vrátit do rodné země, kde bude Tristan užívat stejné konopné léky, jaké měl k dispozici v Coloradu.
Poté, co se Tristan s matkou Yvonne o dva roky starším bratrem Oscarem v prosinci přestěhoval do Spojených států, je z něj úplně jiné dítě. „Myslím, že jsme ho předtím nikdy neviděli takového, jaký doopravdy je,“ domnívá se Yvonne Cahalaneová.
„Neznali jsme jeho osobnost, protože už od pěti měsíců bral řadů silných léků. Teď se mu obrovským způsobem změnil život: vnímá svět kolem sebe, má chuť k jídlu, dokáže se sám vyjadřovat a sám se najíst, může chodit, běhat, hrát si… Než jsme začali s konopnou léčbou, nic z toho nemohl.“
Než se loni v prosinci dostal do Coloradské dětské nemocnice v Auroře, přestal Tristan chodit i mluvit a kvůli bolestivým záchvatům si každý den procházel peklem.
Náhlá změna
„Až potom, co Tristan začal užívat konopí, se najednou snažil komunikovat a také si začal prozpěvovat, když slyšel hudbu. Dnes zpívá pořád, hraje si s písmenky a počítá na prstech. Cvičíme spolu tak, že chodíme po schodech, cestou dolů počítá v angličtině a cestou nahoru v irštině,“ popisuje Yvonne. „Roste z něj pěkné číslo. A taky vtipálek. Všechny okolo se vždycky snaží rozesmát. Užíváme si spolu spoustu legrace.“
„Vnímá svět kolem sebe, má chuť k jídlu, dokáže se sám vyjadřovat a sám se najíst, může chodit, běhat, hrát si… Než jsme začali s konopnou léčbou, nic z toho nemohl.“
Dodává ale, že Tristanova choroba může život dítěte vážně ohrozit a zapříčinit paralýzu či nevratně zpozdit jeho motorický i duševní vývoj. „Mohl by i umřít. Tak to prostě je. Tady v Coloradu jsem potkala děti, které se na rozdíl od Tristana nedostaly ke konopí včas. Teď jsou v lepším případě na vozíčku, nemluví a trpí opožděným vývojem, takže ani nereagují na okolní podněty.“
Zbytečné rozdělení rodiny
Yvonne se s oběma chlapci kvůli léčbě přestěhovala do Colorada, její manžel však bohužel musel kvůli práci zůstat doma v městečku Dunmanway na západě hrabství Cork. Yvonne k tomu dodává: „Nikdo by neměl být nucen k takovému odloučení od rodiny. Je smutné, že byl John ochuzen o celý rok života našich kluků.“
Zároveň věří, že díky intenzivní spolupráci s lékaři a irskou vládou se nakonec budou moci vrátit do rodné země, kde bude moci Tristan užívat stejné konopné léky, které mu tolik pomáhají.
„Jeho léčba na bázi kanabinoidů je u nás stále nelegální. Komunikujeme ale s lékaři i vládou a každý den se někam posouváme. Zatím ale musíme zůstat tady, jelikož Tristan se bez konopného extraktu, který se připravuje ve specifickém složení přímo pro něj, neobejde.“
Zdroj: sundayworld.com