Aktuální článek
Poznejte evropská města pojmenovaná po konopí

Poznejte evropská města pojmenovaná po konopí

  • Po celém světě můžeme nalézt historické prameny potvrzující význam konopí ve společnosti – ať už v románech, úředních záznamech, poezii, divadelních hrách či v lidových písních. Další takový důkaz představují i místní jména – názvy měst a vesnic, které se v minulosti proslavily pěstováním i zpracováním konopí, například výrobou konopných tkanin.

V Evropě jsou takových míst stovky, u některých však dodnes neznáme přesný původ (nebo spíše důvod) jejich názvu. Pohled do minulosti těchto sídel hodně vypovídá o využívání konopí v dávných dobách. Kromě toho můžeme sledovat, jak se postupně vyvíjela označení pro tuto rostlinu spolu s tím, jak se kontinentem šířilo její pěstování i využívání.

Co nám o minulosti říká etymologie

Etymologie slova „konopí“ je poměrně složitá. Například anglický výraz „cannabis“ byl převzat přímo z řeckého κανναβις, jak to ale s tímto slovem bylo předtím, se přesně neví. Podle přední lingvistky Elizabeth Wayland Barberové může slovní základ pocházet z protoindoevropského kořene kan(n)aB, jenž Řekové podle ní přijali od Skytů či Tráků. 

Konopiště znamená něco jako „konopné pole“ nebo „místo, kde se zpracovává konopí“.

Přestože nejranější historii vzniku slovního základu označujícího rostlinu konopí lze těžko zjistit, můžeme bezpečně prohlásit, že tradiční výrazy pro konopí v takřka všech evropských zemích vycházejí právě z tohoto kořene.

U italského canapa, francouzského chanvre či španělského cáñamo to lze poznat snadno. Stejného původu je však překvapivě i anglický výraz hemp.

Podívejme se nyní na „konopné“ názvy míst v Evropě. Pomůže nám to odhalit, jak k této etymologické zvláštnosti došlo.

 

Konopná místní jména ve slovanských zemích

Nejprve se zaměříme na to, jak se výraz pro konopí vyvíjel ve skupině slovanských jazyků. Sem patří kromě češtiny například ruština, polština, bulharština, srbština, chorvatština a řada dalších jazyků, kterými se mluví ve velké části střední a východní Evropy a na Balkáně.

V dávných dobách existovaly intenzivní kontakty mezi Slovany a Skyty – kočovníky z východoevropských stepí. O velkém kulturním a jazykovém vlivu Skytů na Slovany svědčí množství důkazů.

V Anglii a Spojených státech se nachází několik Hempsteadů, které jsou pravděpodobně pojmenovány po konopí.

Podle některých hypotéz jsou dokonce současné slovanské národy potomky skytských a sarmatských kmenů, které se usadily mezi Dunajem a Volhou až k severním břehům Černého moře.

Veškeré výrazy pro konopí ve slovanských jazycích vycházejí z kořene konop- (ruské, ukrajinské, chorvatské, srbské a slovinské konoplja, slovenská konopa, polské konopie, bulharské a makedonské konop), který nezapře podobnost s protoindoevropským kan(n)aB. Místní jména související s konopím se pak řídí podobnými vzory.

Konopiště, Česká republika

Asi čtyřicet kilometrů jižně od Prahy se nachází hrad Konopiště, kdysi lovecké sídlo arcivévody Františka Ferdinanda. V okolí hradu se v minulosti pěstovalo konopí. Konopiště ostatně znamená něco jako „konopné pole“ nebo „místo, kde se zpracovává konopí“.

 

Konopki, Konopnica, Konopiska, Polsko

Všechny tyto polské vesničky jsou pojmenovány po konopí. Příjmení „Konopka“ (které se kromě polského prostředí vyskytuje i u nás a v Rusku) je také odvozeno od konopí.

Lidé s tímto příjmením pravděpodobně buď pocházeli z místa, které bylo pojmenováno po konopí (třeba zmíněné Konopki), je ale též možné, že příjmení vzniklo podle ptáka, který je známý tím, že si rád dopřeje konopná semínka. Konopka neboli Linaria cannabina se živí semínky konopí a lnu, což se odráží i v jejím latinském označení.

 

Konop, Konopa, Bulharsko

Bulharský výraz pro konopí konop dal vzniknout i názvu vesnice Konop. O historii a původu názvu však existuje jen velice málo informací.

Bulharsko má každopádně dlouhou a bohatou tradici jako jeden z předních producentů konopí v Evropě. K roku 920 mluví historické záznamy například o existenci velkého a významného přístavního města známého pod názvem Konopa. To se mělo nacházet na pobřeží Černého moře mezi ústím Dunaje a Varnou. Město bylo v té době dobře zavedené a je možné, že existovalo už několik set let předtím. Dnes po něm však nenajdeme takřka žádné stopy.

Jeho název „konopné město“ dokazuje význam rostliny pro tamější obyvatelstvo. Město se navíc nacházelo v úrodné, bažinaté oblasti na okraji někdejší říše Skytů, šlo by tedy o ideální lokalitu pro vznik osady, kde se mohlo pěstovat konopí.

 

Kanepi, Estonsko

Tohle místo v našem seznamu představuje menší jazykovou anomálii – estonština totiž není slovanský jazyk. Na rozdíl od lotyštiny či litevštiny to není ani baltský jazyk. Baltské jazyky se od slovanských liší, jsou ale příbuzné, protože se řadí do skupiny balto-slovanských jazyků. 

I příjmení „Konopka“ (které se kromě polského prostředí vyskytuje i u nás a v Rusku) je odvozeno od konopí.

Estonština není dokonce ani jazyk indoevropský. Patří do poněkud tajemné a starší jazykové skupiny ugrofinských jazyků. Díky geografické a kulturní blízkosti okolních jazykových zón však estonština přijala výraz pro konopí (kanepa) od svých baltských či ruských sousedů. Tento výraz lze nalézt v názvu vesnice Kanepi („konopná“, „z konopí“), která bývala významným centrem pěstování konopí.

 

Konopná místní jména v románských zemích

Románskými jazyky se v Evropě hovoří v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku, Rumunsku a v částech Švýcarska a Belgie. Všechny tyto jazyky vycházejí z latiny a mají mezi sebou mnoho společného, včetně označení pro konopí.

Canepina, Itálie

Canepina je název obce v provincii Viterbo, přibližně 60 kilometrů severozápadně od Říma. Název je odvozen přímo od italského výrazu pro konopí: canapa. Obec se původně nazývala Canapina, kde lze původ názvu rozeznat ještě lépe.

Canepina v minulosti proslula zpracováním konopí a výrobou konopných produktů, například papíru a látek. Podle historických záznamů byla obec založena kolem roku 1600, tedy v době, když již bylo v Itálii konopné odvětví vysoce rozvinuté a produktivní.

V roce 2016 dlouhou tradici obce v produkci konopí připomněla akce „I Love Canapina – La Canapa In Mostra“, která se bude konat i letos ve dnech 20. a 21. května. Pokud Canepinu navštívíte, rozhodně se zastavte na místě zvaném Agriristoro Il Calice e la Stella, v restauraci, která se může chlubit vynikajícími recenzemi a která nabízí menu založené na konopí.

 

Cañamares, Španělsko

Cañamares je obec s něco málo přes 500 obyvateli v autonomním regionu Kastilie – La Mancha. Caňamares bývalo velice významným regionálním centrem produkce a zpracování konopí. Ve znaku obce se dokonce skví tři rostliny konopí. 

Pták konopka neboli Linaria cannabina se živí semínky konopí a lnu, což se odráží v jeho pojmenování.

Cañamares má poměrně dlouhou historii. Slovník A New Dictionary, Spanish & English z roku 1726, jehož autorem je John Stevens, obsahuje heslo: „Cañamar: pole, kde roste konopí. Rovněž název města v diecézi Cuenca a španělské příjmení.“

Chennevières, Francie

Ve Francii najdeme hned několik měst, v jejichž názvech se odráží historie produkce a zpracování konopí. V zemi se nachází dvě města s názvem Chennevières: Chennevières-lès-Louvres ve Val d’Oise na severu a Chennevières-sur-Marne, což je obec u jihovýchodního předměstí Paříže. Podobně jako v případě španělského Cañamares najdeme i u těchto obcí ve znaku konopí.

Kenderes, Maďarsko

Dostáváme se k další anomálii: maďarština se také neřadí k románským jazykům (je to jazyk ugrofinský, stejně jako estonština) a slovo kenderes nemá latinský původ. Vzešlo totiž z turkických jazyků, kam patří mimo jiné turečtina, krymská tatarština a ázerbájdžánština.

V důsledku velkého kulturního vlivu Osmanské říše pochází maďarský výraz pro konopí kender přímo z tureckého kendir. Původ tohoto tureckého slova lze opět vysledovat až k indoevropskému kan(n)aB. Slovo kenderes znamená něco jako „ten, kdo má konopí“. V Maďarsku se vyskytuje jako místní jméno i jako příjmení.

 

Konopná místní jména v germánských zemích

Zbývá nám třetí velká evropská jazyková skupina: germánská. Ta je lingvisticky obzvláště zajímavá. Můžeme totiž sledovat, jak se z protoindoevropského kan(n)aB postupně a zdlouhavě v průběhu tisíciletí stalo třeba anglické hemp, čímž se dnes označuje technické konopí bez THC.

Má se za to, že protoindoevropský kořen kan(n)aB se nejprve mírně pozměnil na hanap, ze kterého následně vzniklo protogermánské hanapiz. Ve staré angličtině později nalezneme odvozený výraz haenep, ve střední nizozemštině zase hennep a ve staré horní němčině hanaf. Z těchto slov odvozujeme současné formy hemp, hennep a Hanf.

 

Hennef, Německo

Německé město Hennef je možná největším a nejvýznamnějším lidským sídlem, které bylo pojmenováno po konopí. Jeho dřívější produkci zde lze ostatně spolehlivě doložit.

Hennef existuje už více než tisíc let a za tu dobu prošel jeho název dlouhým etymologickým vývojem. V první zmínce z roku 1064 je město nazýváno Hannafo. V pozdějších dobách bylo známo jako Hanapha, Hanfbach nebo dnešní Hennef. 

Italská Canepina v minulosti proslula zpracováním konopí a výrobou konopných produktů.

Hennef je v současnosti uznáván jako místo s bohatou historií spojenou s konopím. V nedávných letech se zde konalo několik významných mezinárodních konferencí i dalších akcí s konopnou tematikou, například v letech 1996 až 2003 zde probíhalo Canna Business Expo.

 

Zbývající jazykové skupiny

Hampstead, Spojené království a USA

V Anglii a Spojených státech se nachází několik Hempsteadů, které jsou pravděpodobně pojmenovány po konopí. Ve Skotsku lze zase nalézt městečko Hempriggs. Také zde existovalo město s názvem Hemphill, které ale dnes již na mapě nenajdeme. Zůstalo po něm však poměrně rozšířené příjmení.

Hamppu, Finsko

Na závěr se podíváme na poslední jazykovou anomálii spojenou s ugrofinskými jazyky, na níž lze poukázat na jednu zvláštnost. Zdá se totiž, že všechny ugrofinské jazyky v Evropě přejaly výrazy pro konopí od vlivných sousedních kultur: estonské kanep má balto-slovanský původ, maďarské kendir bylo přejato z turkických jazyků a finské hamppu z jazyků germánských.

To může znamenat, že ugrofinské národy konopí neznaly a přišly s ním do kontaktu až prostřednictvím svých indoevropských sousedů. Tuto hypotézu zastává i Elizabeth Wayland Barberová, která poznamenává: „V rámci uralských jazyků není známo společné slovo pro konopí… Jediný společný ugrofinský výraz pro tuto rostlinu (vogulské polna, ‚konopí‘) lze použít pro veškeré přadné rostliny.“

Zdroj: sensiseeds.com

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!