Sám Van den Eynde konopí užívá k tlumení nežádoucích vedlejších účinků chemoterapie. Ohlasy ze strany španělské veřejnosti i dalších členů parlamentu na jeho „přiznání“ byly veskrze pozitivní a poslanec proto věří, že se mu v zemi podaří otevřít debatu o uvolnění prohibičních zákonů.
Nečekaná a vítaná odezva
Van den Eynde, který je kromě poslance i mluvčím Lidové strany (Pardido Popular – PP) v kantábrijském parlamentu, vůbec nedoufal, že by jeho emocemi prosycená stať mohla mít takovou celospolečenskou odezvu. Nyní ale věří, že se podaří znovu nastolit téma legalizace a regulace konopí jak ve španělské společnosti, tak na půdě parlamentu.
Prohibice odsuzuje nemocné a brání jim v přístupu k účinnému přírodnímu léku, čímž je prakticky nutí využívat služeb černého trhu.
Text na jeho facebookovém profilu nese název „Léčebné konopí hned!“ a byl v plném znění otištěn v novinách El Diario Vasco. Jeho původním účelem bylo podělit se o osobní zkušenosti s poměrně úzkou skupinou příznivců na sociálních sítích, události ale rychle nabraly zcela jiný směr.
Začaly se o něm objevovat články ve španělských médiích a jeho text vyvolal vlnu souhlasných reakcí i v mezinárodní konopné komunitě.
Veřejné vystoupení poslance vládnoucí Lidové strany je velmi překvapivé a odvážné obzvláště v kontextu všeobecného postoje této strany k problematice konopí ve Španělsku, který se v žádném případě nedá nazvat liberálním nebo tolerantním.
Politika, nemoc a rekreační užívání
Sedmapadesátiletý španělský historik a politik se o tom, že má rakovinu plic, dozvěděl před pěti lety a od té doby s touto chorobou bojuje. Nemoc se navzdory snaze lékařů už třikrát vrátila a zápas o život tedy stále pokračuje. V současnosti podstupuje devátou sérii chemoterapie v Santanderu.
Konopí v jeho případě pomáhá hned dvěma způsoby: tlumí fyzické účinky chemoterapie, mezi něž patří především takzvaná chemická únava způsobovaná aplikací tělu nepřátelských léčiv, a zlepšuje také psychický stav.
Kriminalizace konopí nezabrání jeho užívání, naopak z něj dělá zbytečně lákavou a skrze dealery lehce přístupnou komoditu.
Van de Eynde dobře ví, o čem mluví. V průběhu prvních chemoterapií konopí neužíval, protože nebyl zcela přesvědčen o jeho účinnosti. Konopné preparáty jako součást paliativní péče objevil až mnohem později a na vlastní kůži se přesvědčil o tom, jak obrovský vliv na kvalitu života pacientů mohou mít.
Jako celoživotní fanoušek rockové hudby navíc přiznává, že byl příležitostným rekreačním uživatelem konopí od rané dospělosti. Časem shromáždil množství informací i osobních zkušeností, o něž se chtěl se španělskou veřejností podělit.
V dopise objasnil, že v současné době užívá konopí výhradně doma a pouze příležitostně. Sám sebe popsal jako zodpovědného uživatele, kterému rostlina vždy přinášela pozitivní pocity a zážitky, přičemž nezaznamenal žádné problémy nebo negativní dopady. Konopí podle něj zlepšuje kvalitu spánku a zklidňuje jeho španělský temperament se sklony k úzkostem.
Nepochopitelná prohibice v rozporu s poznatky vědy
Van den Eynde ve svém dopise vysvětluje, že ačkoli se postoj španělské veřejnosti i politiků ke konopí pomalu mění, není toto tempo v souladu s novými vědeckými poznatky o jeho účincích. Prohibice byla sice zrušena v některých amerických státech, Uruguayi a brzy bude zrušena i v Kanadě, na globální a evropské úrovni ale přetrvává negativní postoj veřejných činitelů a politiků.
Podle španělského poslance jsou zarputilí odpůrci legalizace léčebného i rekreačního užívání konopí naprosto hluší jak k argumentům lékařů a vědců, tak k tisícileté tradici užívání rostliny, jež se táhne napříč prakticky všemi původními evropskými a asijskými civilizacemi.
Argumenty prohibicionistů ve Španělsku nestojí stejně jako v jiných zemích na podložených a ověřených faktech, ale na dávno překonaných mýtech či pověrách.
Největším problém návykových látek není jejich zneužívání, ale jejich zákaz.
Van den Eynde je přesvědčen, že veřejné mínění v jeho zemi je i přes některé progresivní regiony (Baskicko a především Katalánsko v čele s Barcelonou, které se kvůli tolerované existenci stovek konopných společenských klubů dnes přezdívá nový Amsterdam) pokřiveno desetiletími dezinformací a negativní propagandy, která měla prezentovat konopí jako společensky nebezpečnou drogu.
Rostlina přitom provází lidstvo od starověku, zatímco prohibice je stará necelé jedno století. Negativní informační kampaň má na svědomí celou řadu iracionálních předsudků, které poškozují především pacienty po celém světě.
Podle Van den Eyndeho je prohibice nesmyslná a neslučitelná s moderními poznatky a jako takovou ji nelze tolerovat. Existují vědecké důkazy o prospěšnosti užívání konopí v paliativní péči u mnoha druhů onemocnění. Prohibice odsuzuje nemocné a brání jim v přístupu k účinnému přírodnímu léku, čímž je prakticky nutí využívat služeb černého trhu – se všemi následky, které toto nezákonné jednání obnáší.
Prohibice užívání konopí nezastaví
Podle poslance kriminalizace konopí nezabrání jeho užívání, a naopak z něj dělá zbytečně lákavou a skrze dealery lehce přístupnou komoditu. Opatřit si konopí nelegální cestou je velmi snadné skoro všude ve Španělsku a státní orgány nemají praktický žádnou kontrolu nad prodaným množstvím a kvalitou a nemohou ani ovlivnit, kdo si rostlinu koupí.
Veřejné rozpočty navíc přicházejí o nezanedbatelný potenciální příjem ze zdanění a veškeré zisky zůstávají v rukou organizovaného zločinu.
Ilegalita a nedostatečná regulace vede k tomu, že miliony pacientů užívají konopí nejasného původu bez informací o obsahu účinných látek. Sám Van den Eynde v rozhlasovém interview uvedl, že se ho tento problém netýká, neboť „má dobré přátele, kteří pěstují v malém pro vlastní potřebu a o svou produkci se s ním dělí.“
Řada nemocných nicméně podobnými možnostmi nedisponuje a právě jejich jménem poslanec bojuje za regulovanou distribuci konopí přímo v nemocnicích a ordinacích lékařů. Pacienti by tak spolu s léčebnými preparáty obdrželi i „návod na použití“, jež by jim pomohl zvolit nejlepší metodu konzumace, vybrat vhodnou odrůdu a stanovit dávkování.
Konopí nemá politickou příslušnost
Musíme mít na paměti, že Van den Eynde je členem Lidové strany, která je v současné době ve Španělsku u moci, ačkoli sama nemá parlamentní většinu.
Tato partaj není ke konopí obecně příliš tolerantní – její členové mimo jiné hlasovali pro kriminalizaci konopných společenských klubů a až dosud byli proti jakékoli změně legislativy, jež by mohla vést k dekriminalizaci nebo dokonce legalizaci v zemi.
Časy se naštěstí mění k lepšímu. Společenské vnímání konopí se ve Španělsku v posledních letech výrazně mění k lepšímu a i v Lidové straně dnes nalezneme menšinovou frakci volající po změně postoje.
Konopí zlepšuje kvalitu spánku a zklidňuje jižanský temperament se sklony k úzkostem.
Když se Van den Eyndeho v již zmíněném rozhovoru redaktor zeptal, jak se cítí jako příslušník strany, která nepodporuje legalizaci konopí, odpověděl, že příslušnost k politické pravici nebo levici a podpora nebo i samotné užívání rostliny jsou dvě rozdílné věci.
Jako politik vnímá, jak složitou má vláda pozici při bourání zažitých tabu a jak obtížná je změna veřejného mínění podporovaného po desítky let negativní kampaní v médiích. Chce ale využít své nelehké osobní situace a kladných reakcí na svůj dopis a narušit stávající status quo. První krokem bude otevřená debata ve straně a následně také na půdě parlamentu.
Ačkoli se Lidová strana k Van den Eyndeovým aktivitám oficiálně nevyjádřila, dostalo se mu až nečekané podpory od mnoha spolustraníků i dalších příslušníků španělské politické scény. Řada z nich se osobně zná s pacienty, kteří konopí užívají k mírnění příznaků rakoviny, roztroušené sklerózy a dalších závažných onemocnění.
Vzhůru k lepším zítřkům
Není to poprvé, kdy se politik s neobvyklým a zajímavý životním příběhem vyjadřuje na sociálních sítích ke kontroverzním tématům, jakými jsou prostituce nebo drogy. Není přitom pochyb o tom, že názory Eduarda Van den Eyndeho nezapadají do tradiční koncepce jeho strany ani španělské politické garnitury jako takové.
Už v roce 2009 napsal z pozice koordinátora komunikace Lidové strany Kantábrie na svém blogu že „největším problém návykových látek není jejich zneužívání, ale prohibice“.
Můžeme doufat, že výzva k urychlené legalizaci užívání konopí na předpis uvede věci do pohybu a dá zelenou státem řízené regulaci, a to nejen rekreačního užívání.
V dalším veřejném prohlášení pak uvedl: „Pouze v případě, že budou drogy legální a jejich výroba, prodej a distribuce budou regulovány státem, se obrovský mezinárodní problém, jehož jsme v současnosti svědky, změní v záležitost veřejného zdraví podobně jako kouření tabáku, alkoholismus nebo užívání sedativ.“
Zpět do roku 2017. Léta pádí, argumenty se opakují a časy se mění, zdá se nicméně, že vláda složená z představitelů Lidové strany se v otázce konopí neposunula kupředu ani o píď.
Můžeme doufat, že výzva k urychlené legalizaci užívání konopí na předpis přicházející přímo z řad členů strany uvede věci do pohybu a dá zelenou státem řízené regulaci, a to nejen rekreačního užívání.
Van den Eynde věří, že španělská veřejnost i představitelé jeho vlastní strany jsou nyní již dostatečně vyspělí, aby o konopí zvládli vést věcnou a konstruktivní debatu. Celostátní prohibice rekreačního i léčebného užívání je v přímém kontrastu s lokální tolerancí konopných společenských klubů a povolením pěstovat pro vlastní potřebu v určitých provinciích, což centrální vládě v Madridu na oblibě a důvěře nepřidává.
Sám Eduardo Van den Eynde vyjádřil své pocity následovně: „Život je dnes sám o sobě dostatečně složitý a není třeba ho dále komplikovat hloupými předsudky, jež způsobují obrovské problémy a vedou ke zbytečnému utrpení. Možná přišel čas posunout se kupředu… Je naší morální povinností legalizovat konopí ve Španělsku.“
Zdroj: sensiseeds.com
