Proto se spolu se svým partnerem Stewartem Smithem rozhodla založit společnost Aunt Zelda’s (U Tety Zeldy), která sídlí v kalifornském okrsku Sonoma. Dnes se Aunt Zelda’s profiluje jako „průkopnická společnost, která na základě vědeckých dat vyvíjí léky na konopné bázi.“
Dávkování je gró
Základním kamenem filozofie společnosti je přesné a individualizované dávkování konopných léčiv a produkce těchto léků na čistě organickém základě s využitím pouze těch nejekologičtějších a nejefektivnějších postupů.
Šlo nám o potřeby pacientů, kterým se nedostávalo pomoci, a o vážně nemocné lidi, kteří od lékařů dostávali nesprávné pokyny ohledně konopné léčby.
Společnost Mary Gordonové také vyvíjí terapeutické protokoly, které využívají lékaři po celém světě. Ona i její zaměstnanci úzce spolupracují s profesionály z oboru zdravotnictví na posuzování reálné účinnosti různých léčebných protokolů založených na konopných extraktech, který společnost Aunt Zelda’s vyvíjí.
Tyto protokoly zahrnují výhradně sublingvální metodu podání léčiv, tedy nikoli kouření, vaporizování či konzumaci pochutin z konopí. Společnost také využívá metodu extrakce etanolu, rovněž vyrábí topikální přípravek s příměsí olivového oleje.
Podle Gordonové, která v roce 2015 a 2016 přednášela i na pražském veletrhu Cannafest, nabízí sublingvální aplikace největší biodostupnost ze všech metod podání látek obsažených v konopí.
Exkluzivní rozhovor
Mara Gordonová nám nedávno poskytla exkluzivní rozhovor, ve kterém vysvětluje svoje nadšení pro lékařské využití kanabinoidů i terpenů, stejně jako snahu vzdělávat lékaře o terapeutických účincích konopí.
Proč jste se rozhodla v roce 2011 založit v Kalifornii společnost Aunt Zelda’s?
Byla to z naší strany reakce na skutečnost, že v té době nebyly nikde k dispozici přesně dávkované léky na konopné bázi, které by prošly laboratorními testy. A nebylo to proto, že bychom chtěli vyplnit díru na trhu a vydělat na tom fůru peněz… Šlo nám o potřeby pacientů, kterým se nedostávalo pomoci, o vážně nemocné lidi, kteří od lékařů dostávali nesprávné pokyny ohledně konopné léčby a kupovali si konopí podřadné kvality.
Každou dávku jsem zvážila a poznamenala si, jak dlouho trvá, než začne působit.
Řekli jsme si, že kdyby to nebyla vážná věc, bylo by to celé k smíchu – a rozhodli jsme se, že bychom se do toho měli pustit sami. Tohle byl náš záměr, když jsme začínali. Dny pár gramů „čehosi sušeného“ v umaštěném gripu jsou dnes naštěstí minulostí. „Vezměte si nějakých 5–10 dávek, ať už ‚dávka‘ znamená cokoli“ – asi tak to v téhle branži chodilo v době, kdy jsme s manželem zjistili, že něco jako léčebné konopí vůbec existuje. Oba jsme se tehdy totiž léčili.
Brala jsem hodně léků a velice negativně mě to ovlivňovalo. Všechny léky proti bolesti jsem později nahradila konopím. Můj manžel utrpěl zlomeninu obratle, která se musela operovat. On ale nechtěl operaci – a hlavně si potom nechtěl na zbytek života vytvořit závislost na opiátech proti bolesti. Předtím už byl dvacet let čistý a nerad by do toho zase spadnul. Začali jsme se tedy zajímat o konopí jako příznivější alternativu.
Společnost Aunt Zelda’s pro vás tedy na počátku byla osobní záležitost?
Velice osobní záležitost. Zajímavé a trochu úsměvné na tom celém je, že jsem neznala nikoho z Kalifornie, kdo by konopí užíval, takže jsem nejdřív nevěděla, kam se obrátit. Poté, co jsem od lékaře získala kartičku konopného pacienta, jsem odjela do státu Oregon, kde jsem si koupila 57 gramů odrůdy XXX Chemdawg – samozřejmě až poté, co jsem si vyřídila povolení na převoz mezi státy.
Vrátila jsem se do Kalifornie a z tohoto konopí jsem si vyrobila svůj první výtažek. Ten jsem následně přidala do mrkvového koláče, na který mám recept od tety Zeldy – podle ní jsme později pojmenovali naši společnost – a začala jsem si konopí užívat. Hned od začátku jsem si dávkování zaznamenávala. Každou dávku jsem zvážila a poznamenala si, jak dlouho trvá, než začne působit. Zapisovala jsem si účinky i dlouhodobější působení léku.
Největší překážkou, která brání v přijímání konopí jako léku, je obecné přesvědčení, že se nedá přesně a konzistentně dávkovat.
Jak jste se dostala od léčení sebe sama a svého manžela k ostatním, kterým pomáháte shánět léčiva na konopné bázi v přesně odměřených dávkách?
Narazila jsem na pacientku, která podstoupila dvojitou transplantaci plíce a srdce. Hovořili jsme spolu o možnostech konopné léčby a ona mě požádala o pomoc. První dávky jsme spolu vážili a odměřovali, načež se dokázala osamostatnit a my od ní dostávali velice pozitivní zpětnou vazbu. Řekli jsme si, že musí existovat způsob, jak léčebné konopí dávkovat přesně i konzistentně, a že na něj musíme přijít.
Dnes v konopném průmyslu i konopné kultuře v širším slova smyslu dominuje rekreační využití. Co v tomto kontextu znamená „dávka“?
To je velmi různorodé podle lokality i věku a společenského věku uživatelů. Třeba v konopím proslaveném okrese Humboldt v Kalifornii najdete mladé, kteří takzvaně dabbují, tedy užívají silně koncentrovanou dávku konopí s vysokým obsahem THC, klidně 25–30krát za den. Nebo na posezení sní pochutiny s konopím, které obsahují mezi 250 a 500 miligramy THC.
A to mají rakovinu? Nebo jinou vážnou nemoc?
Ne. Tyhle obrovské dávky berou čistě rekreačně. Podle mě je ale takové „dávkování“ opravdu zbytečně moc vysoké. Endokanabinoidní systém průměrného člověka totiž nevyžaduje pro vyvolání reakce 200 miligramů kanabinoidů. A pokud někdo tolik k navození účinků potřebuje, měl by na nějakou dobu vysadit, protože takové množství je pro rekreační využití jednoduše absurdní.
Pravidelně přednášíte v mnoha zemích světa, čeho byste tím chtěla dosáhnout?
Chci šířit informace mezi lékaře i zákonodárce o tom, že konopí lze dávkovat přesně i konzistentně. Protože největší překážkou, která brání v přijímání konopí jako léku, je podle mě obecné přesvědčení, že se nedá dávkovat, respektive že se nedá dávkovat konzistentně ani přesně. Tak to ale jednoduše není. Chce to hodně práce, ale dá se to.
Jaký máte názor na izolaci specifických kanabinoidů či terpenů oproti používání celé rostliny k léčbě?
Tohle je poměrně komplexní problém, ale osobně věřím, že využívat celou rostlinu je mnohem účinnější.
„Vezměte si nějakých 5–10 dávek, ať už ‚dávka‘ znamená cokoli“ – asi tak to v téhle branži chodilo v době, kdy jsme s manželem zjistili, že něco jako léčebné konopí vůbec existuje.
Konopí totiž není jenom o jedné molekule zvané THC.
Přesně tak. Ani CBD, CBG, CBC nebo THCv. Jde o celou rostlinu jako komplex. Jde o takzvaný synergický účinek. Sami jsme s našimi konopnými léky prováděli preklinické testy a porovnávali jsme přípravky z celé rostliny a z jedné určité molekuly, takzvaného izolátu. A lék z celé rostliny byl mnohem účinnější.
Co byste na závěr vzkázala čtenářům?
Konopí není všelék. Je to věda. Je to také úžasná rostlina a děkuji Bohu, že ji máme. Konopí ale nepovažuji za nic posvátného, stejně jako nepovažuji za posvátné třeba léky na štítnou žlázu. V obou případech jde přece o chemické reakce v těle po aplikaci určitých aktivních látek.
Zdroj: themagazine.com
