Co se vlastně mění
Z pohledu právně-technického jde o změnu vcelku převratnou. Namísto přeci jen obvyklejší pouhé úpravy zákona stávajícího, již pětkrát novelizovaného č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, přistoupil zákonodárce k vytvoření zákona zcela nového. Ten zpracovala a připravila vláda prostřednictvím ministerstva zdravotnictví a po svém schválení byl publikován pod č. 65/2017 Sb. a označením
Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Již jeho struktura bude ale znalcům stávající právní úpravy povědomá. Kromě obvyklých ustanovení obsahuje tento zákon úpravu omezení dostupnosti nejen alkoholu a tabákových výrobků, ale i kuřáckých pomůcek, „bylinných výrobků určených ke kouření“ (které klade prakticky na roveň výrobkům tabákovým) a elektronických cigaret, další omezení užívání návykových látek, vyšetření jejich přítomnosti, některé otázky související s prevencí a léčením závislostí, protidrogovou politiku a samozřejmě úpravu přestupků a jiných správních deliktů. V praxi je tak úprava původnímu zákonu relativně obdobná.
Uvidíte-li v dohledu školu či jiné obdobné zařízení, měli byste to típnout.
Dílčích novinek je ovšem celá řada. Tou nejmedializovanější a většinou společnosti (78 %) údajně žádanou je podstatné rozšíření zákazu kouření. Nový zákon zavádí úplný zákaz kouření ve všech veřejně přístupných vnitřních prostorech včetně restaurací, divadel, kin, sportovních hal, na zastávkách veřejné dopravy (které zákon sám definuje) bez ohledu na to, zda jsou kryté či nikoli, v zoologických zahradách krom k tomu vyhrazených míst a podobně. Není-li to v zákoně výslovně uvedeno, nepomohou vám ani zvláště zřízené kuřárny, neboť ty bez takovéhoto explicitního ustanovení mají provozovatelé dotyčných zařízení zřizovat zakázáno. Zákaz je prostě zákaz.
Další podstatnou novinkou, která může v praxi působit značné problémy, je oprávnění obcí zakázat ve vymezených místech nejen konzumaci alkoholu, ale v blízkosti škol a jiných prostor vyhrazených pro aktivity osob mladších 18 let i kouření, a to i elektronických cigaret. S ohledem na obecně nedostatečnou publikaci takovýchto místních předpisů nejspíš řada turistů a osob cestujících (tak jako autor článku) po nejrůznějších koutech vlastí českých utrpí v budoucnu nejedno nepříjemné jednání s městskou policií právě z tohoto důvodu.
Lze tedy jen doporučit: uvidíte-li v dohledu školu či jiné obdobné zařízení, měli byste to típnout. Na stranu druhou, budete-li do případného sporu chtít investovat svůj čas a prostředky, nejsou vaše šance jej uhrát vůbec špatné. Samozřejmě za podmínky, že se nejedná o vaši domovskou obec (tj. trvalé či faktické bydliště).
Zajímavostí je, že i když se stejná pravidla uplatní i na elektronické cigarety a vodní dýmky, mají tato pravidla určité výjimky. Co by to nakonec bylo za pravidlo, pokud by se od něj nedalo ve vhodné situaci odchýlit. Vodní dýmku si tak stále můžete dát i v „zařízení stravovacích služeb“ (například čajovně, baru atp., umožňuje-li to jejich provozovatel), elektronickou cigaretu navíc i v otevřených prostorách zoologických zahrad. Naopak výše zmiňované „bylinné výrobky určené ke kouření“ mají v tomto směru zcela stejný režim jako běžné tabákové výrobky.
A nejde jen o nějaké kouření jointů, kdy se krom aktuálních deliktů vyplývajících z držení konopí dopustíte i příslušného správního deliktu dle tohoto zákona, ale nově byl takto vyjasněn i status jiných bylin a bylinných výrobků, např. oblíbených eukalyptových beedies neboli bídíček.
Pokud se vám chce při čtení těchto řádků nadávat na míru regulace, klidně se tomu poddejte. Na druhou stranu, znamená to s mírnou nadsázkou, že tato právní úprava v podstatě počítá s legalizací konopí. Obdobně je možno nahlížet i na rozšířenou definici „elektronických cigaret“, pod které nyní bez větších pochybností spadají i všemožné vaporizéry, jejichž status byl dosud vcelku nejasný. Ačkoli se tak jedná o zpřísnění, nabízí se tím i zcela jasný protiargument k tvrzení, že naše legislativa není na legalizaci konopí připravena.
Všem příznivcům konopí bez výjimky je ale třeba doporučit hlavně prostudování § 20 a následujících paragrafů nového zákona.
Taktéž v případě alkoholických nápojů došlo ke zpřísněním narušujícím dosavadní status quo. Jde například o nová podrobná omezení stánkového prodeje alkoholu. Zároveň ale lze některé tyto změny považovat i za mírně liberalizující nebo alespoň neutrální. V prostředcích dálkové dopravy si svou dvanáctku můžete dát i nadále, stejně tak slivovici na oblíbeném veletrhu palírenské techniky či libovolném farmářském trhu.
Na sportovních akcích bude nově možno prodávat i jiné alkoholické nápoje než desetistupňové pivo, a to pod podmínkou, že obsahují do 4,3 % alkoholu, a bez omezení rovněž i víno. Alkohol vám ale obecně může být prodán jen tehdy, pokud nejevíte známky „zjevného ovlivnění“ návykovou látkou. Ona míra zjevnosti se přitom může do budoucna postarat o mnoho zábavy ve správních (a případně navazujících soudních) řízeních.
Prakticky tentýž problém existuje i u zákazu vstupu podnapilých osob (ohrožujících sebe a své okolí) do některých prostor, který sice platí už dnes, ale nový zákon jej rozšiřuje na prostory další, dosud neuvedené. Naopak neprošel návrh na zakotvení povinnosti restauračních zařízení nabízet jeden nealkoholický nápoj levnější než nejlevnější alkoholický nápoj tam prodávaný. Ačkoli se to může zdát jako zcela nelogické, stačí se podívat na nápojový lístek v průměrné venkovské hospodě a snadno zjistíte, že řada z nich prodává 0,5 litru desetistupňového piva levněji než nejlevnější vodu. Nemá ale smysl si cokoli nalhávat, v oblasti jižní Evropy je situace často obdobná, jen roli piva tu častěji zastává víno.
Naopak v rozporu s některými články nakonec nezmizel (ve stávající podobě) ze zákona zákaz podávání alkoholu mladistvým. Naleznete jej pod ustanovením § 35 odst. 1 písm. j) a § 36 odst. 1 písm. l) zákona č. 65/2017 Sb.
Poněkud méně podstatné je pro průměrného občana promítnutí evropské úpravy upravující nákup tabákových výrobků a cigaret přes internet (obdobná úprava se ale použije i pro alkohol). Takové nákupy ale běžnému spotřebitelskému chování v České republice příliš neodpovídají.
Na chudý lid je třeba přísnost
Hodnoceno střízlivým pohledem lze konstatovat, že zpřísnění se týká hlavně výrobků tabákových a obdobných. Alkohol je novým zákonem regulován relativně méně přísně. Odpovídá to v zásadě trendu, kdy zatímco konzumace tabákových výrobků se potýká se stále větším společenským odsouzením, společenský alkoholismus je stále považován za normu.
Za povšimnutí přitom jistě stojí, že zatímco v případě alkoholu je v každé věkové kategorii u pijáků převaha mužů, u tabákových výrobků je zejména v kategorii patnáctiletých jasná převaha dívek (11 % versus 16 %, tj. téměř o jednu třetinu). Naopak být abstinentem je v našem státě stále považováno za nenormální. Přinejmenším si vysloužíte podezřívavé pohledy, neboť každý abstinent musí být nejméně vyléčené alkoholik, že? I podle samotné důvodové zprávy k novému zákonu je mezi dospělými 4,9 % problémových pijáků a celých 15 % dospělých lze považovat za pijáky rizikové, mezi muži pak pije týdně či častěji dokonce 25 % osob. Ruku na srdce, připadá vám, milí čtenáři, problém napít se každý týden?
Všem příznivcům konopí bez výjimky je ale třeba doporučit hlavně prostudování § 20 a následujících nového zákona. Důvodem je, že upravují postup při vyšetření na přítomnost návykových látek, povinnost se takovému vyšetření podrobit a podobně. Pochybnosti o řádném provedení takového vyšetření a vůbec povinnosti se mu podrobit jsou mezi uživateli konopí, kteří se dostali do problémů, poměrně časté. A jak to tak bývá, přicházejí s nimi postižení obvykle až tehdy, když už je opravdu pozdě. Chcete-li tedy sami sobě udělat službu, těch několik odstavců textu si přečtěte.
Obcházení zákona se opět stane o něco obvyklejší normou – a to je další hazard s nepříliš pevnou morálkou našeho národa.
Význam zákona Co vlastně nový zákon pro každého z nás znamená? Inu, zatím hlavně vyšší míru regulace a nový prostor pro to, abychom mohli být ve větší míře a s větší efektivitou šikanováni státem. Nejsme ale dnešní, takže všichni víme, že faktická aplikace této regulace bude hrubě nedostatečná, spíše selektivní než plošná, a my všichni budeme dělat první poslední, abychom obešli ta ustanovení zákona, která nám osobně nevyhovují. Obcházení zákona se tedy opět stane o něco obvyklejší normou. Těžko tak přehlížet, že jde v mnoha směrech hlavně o další hazard s nepříliš pevnou morálkou našeho národa.
Už nyní například zažívají mimořádný boom podniky fungující na principu „klubů“ zřízených více či méně uzavřenými spolky či jinými obdobnými subjekty. Často s velmi pohyblivou členskou základnou, kterou na první pohled lze jen těžko rozeznat od klasické hospody. V takových klubech je pak mimo jiné často povolováno kouření. Nejedná se totiž (alespoň v představách jejich provozovatelů) o veřejnosti přístupné prostory, natož volně, a vlastně ani o provozovny stravovacích služeb. Je to systém legální a legitimní? Záleží na více faktorech. Jako při každém obcházení zákona je potřeba postupovat velmi opatrně. Obecně lze říci, že například členství by nemělo být udělováno každému, do podniku by neměli být vpouštěni neprověření členové a vnitřní předpisy takového spolku by měly být náležitě vyšperkovány, aby z nich jasně vyplývalo, že provoz takového podniku není podnikáním, ale jen uspokojováním těch potřeb jeho členů, kvůli kterým byl i založen. Zbytek ukáže s konečnou platností až praxe, bohužel nejspíše soudní.
Další zjevně suboptimální faktor nové právní úpravy představuje poměrně přísná regulace elektronických cigaret, která nijak nereflektuje povahu náplně, kterou kuřák inhaluje. Jakkoli lze souhlasit s tím, že ve většině případů bude obsahovat nikotin, případně jiné, ne zcela pozitivní látky, nelze vyloučit ani náplně zdravotně neutrální, zdraví neškodící a okolí neobtěžující o nic více než svačina obsahující vařená vejce a olomoucké tvarůžky s cibulí. Absurdně přitom působí zdůvodnění obsažené v důvodové zprávě nového zákona, a totiž, že složení náplní do elektronických cigaret často nebývají dostatečně značené – taková situace přece vyžaduje přísnější vymáhání právních a technických norem na obsah a značení výrobků, nikoli omezení, kde všude je možno takovéto potenciálně nebezpečné zboží užívat.
A co dál?
Ani tato otázka není alespoň protentokrát samoúčelná. Skupina dvaceti senátorů podala návrh na zrušení zákazu podstatné části zákona č. 65/2017 Sb. pro jeho údajný rozpor s ústavně zaručenými právy. V principu z důvodu, že tato právní norma dalece překračuje úlohy vyhrazené státu vůči občanům. Tomu sice lze opatrně přisvědčit, ale úspěch tohoto návrhu čeká dnes jen málokdo.
