Ve Francii jde každopádně o porušení dosavadního tabu, kterým drogy – a cokoli s nimi spojeného – v této zemi jsou. Poprvé v prezidentské volební kampani totiž čtyři z pěti nejžhavějších kandidátů do Elysejského paláce navrhovali změnu zákona z 31. prosince 1970, který konzumaci narkotik trestá teoreticky až jedním rokem odnětí svobody a pokutou ve výši 3 750 euro (necelých 100 000 korun).
„Jen“ pokutovat, nebo rovnou legalizovat?
Těmito kandidáty byli na jedné straně Emmanuel Macron (středové hnutí En Marche!) a François Fillon (Republikánská strana Francie), kteří chtěli konzumaci konopí pokutovat, na straně druhé Jean-Luc Mélenchon (hnutí Nepoddajná Francie) a Benoît Hamon (Socialistická strana), kteří šli mnohem dále a požadovali přímo jeho legalizaci.
Jedenáct procent dotázaných Francouzů ve věku 18–64 let uvedlo, že za předchozí rok minimálně jednou užili konopí.
Dosud se v této oblasti angažovaly jen menší strany, například Radikální strana levice či Zelení. Kandidáti takzvaných „vládnoucích“ stran se do toho tématu příliš nepouštěli ze strachu z negativních reakcí francouzské veřejnosti na jakoukoli zmínku o drogách.
Za uplynulých pět let se nicméně zdá, že diskuzi ve Francii změnil vývoj ve světě, kde v mnoha zemích probíhají zásadní změny konopných zákonů. Nyní se v zemi galského kohouta všechny nejvýznamnější strany – s výjimkou Národní fronty populistky Marine Le Penové – shodují, že současná situace kolem konopí a dalších ilegálních substancí je neudržitelná.
Tragické důsledky tvrdé represe
Při bližším pohledu na statistiky je zjevné, že důsledky silně represivního protidrogového zákona z roku 1970 jsou ve Francii žalostné. Nelegální konopí (často v podobě hašiše z Maroka) lze zakoupit v každém větším městě a některé čtvrti jsou doslova prolezlé pouličními dealery nabízejícími nejen konopí, ale i další drogy.
Přestože zákon stanovuje za nakládání s konopím na evropské standardy poměrně přísné tresty, jeho konzumace se během posledních čtyřiceti let v celé zemi nevídaně rozšířila. Spotřebou se Francouzi řadí k nejnáruživějším uživatelům na světě a každý den si alespoň jednou dá jointa nebo šlukovku téměř 700 000 obyvatel Francie. Podle studie publikované v dubnu 2015 uvedlo 11 procent dotázaných Francouzů ve věku 18–64 let, že za předchozí rok užili konopí minimálně jednou.
Čí je to vina?
Selhává tedy policie, četnictvo a celníci? „Upřímně řečeno, je to předem prohraná bitva,“ rezignovaně přiznává jeden důstojník francouzské justiční policie. Podle údajů úřadu OCRTIS, jehož náplní práce je boj proti pašování drog, bylo za rok 2015 zadrženo 77,6 tuny konopné pryskyřice a rostlinného materiálu. Jeden z celníků k tomu však dodává: „Zachytíme jenom zlomek zboží. Je to jako snažit se chytat kouř holýma rukama.“
Některé soudy jsou přitom doslova zahlceny „banálními“ případy. Podle aktuálních údajů francouzského ministerstva spravedlnosti, zveřejněných letos v březnu, bylo v roce 2015 za porušení zákona o narkotikách postaveno před soud 227 300 lidí. To je celých 10 procent veškerých případů, které soudy projednávaly – a jde o historicky rekordní číslo. Necelá polovina těchto případů (100 900 osob) se týká pouze užívání drog, většinou konopí. Jak tedy chtějí dnešní kandidáti na prezidenta změnit zákon, aby došlo ke snížení míry užívání konopí a dalších drog? Ve hře jsou dva scénáře, nedaří se však dosáhnout shody.
Pokuty jako částečné řešení
Zavedení pokut za nakládání s konopím místo trestních postihů je pro širší veřejnost pravděpodobně tou nejpřijatelnější možností. Emmanuel Macron jako zastánce „poměrné, okamžité a efektivní prevence“ navrhuje trestat užívání a držení konopí pokutou ve výši „minimálně 100 eur“. To by v praxi znamenalo dekriminalizaci, byť poměrně přísnou. „Zadržený by buď zaplatil na místě, nebo by byl odveden na policejní stanici, kde by s ním bylo zahájeno přestupkové řízení,“ upřesňuje Macronův tým.
Konzervativec François Fillon, kterého pronásledují korupční aféry a který přišel o pozici hlavního favorita, prosazoval dokonce tvrdší postup. Ve svém programu uváděl, že při prvním zadržení za užívání narkotik chce „trestat pokutami na místě, v případě recidivy by pak šlo o zločin a následovalo by trestní stíhání.“
Emmanuel Macron jako zastánce „poměrné, okamžité a efektivní prevence“ navrhuje trestat užívání a držení konopí pokutou ve výši minimálně 100 eur.
Možnost pokutovat za přečiny spojené s užíváním nebo držením konopí pro osobní potřebu by vyhovovala i policistům. „Nemá cenu policejní složky neustále zavalovat hromadnými spory a zdlouhavými procesy,“ tvrdí Patrice Ribeiro z policejní odborové organizace Synergie-Officiers Labour Union. „Tyto prohřešky soudci většinou stejně smetou ze stolu. Už dnes to proto v devíti z deseti případů funguje tak, že když policista přistihne někoho, kdo kouří konopí, přikáže mu, ať před ním jointa zašlápne, a dál to neřeší.“
Vystavení pokuty je však politiky i policisty vnímáno jako efektivní a hlavně legitimní metoda trestu, protože se údajně jedná o účinnou formu prevence. „Kvůli teroristickým hrozbám je nutné šetřit lidskými zdroji a zvyšovat operační připravenost, současně ale také nezapomínat na prevenci, co se týče drog,“ tvrdí Philippe Capon z unie policistů UNSA-Police. Dosavadní represivní přístup podle něj navíc „jasně ukázal své limity i relativní neefektivnost“.
Horší než předtím
„Kvůli tomu, že by se znovu rozšířily pravomoci policie, by zavedení pokut za užívání konopí mohlo být v důsledku paradoxně ještě represivnější než současný zákon z roku 1970,“ odmítá návrh Macrona a dalších Ivana Obradovicová, výzkumnice z Francouzského monitorovacího centra pro drogy a závislosti. „Nejednalo by se o žádnou přelomové řešení protidrogové politiky, protože by stále byla z velké části zaměstnávala policii,“ dodává Jean-Pierre Couteron, předseda organizace Federation Addiction, která sdružuje profesionály z oblasti drogové prevence. „Je to polovičaté opatření, které nikterak nesníží vysokou míru užívání konopí ve Francii.“
K udělování pokut za užívání konopí se rezervovaně staví i soudci, ale z opačného důvodu. „Pokud bude užívání konopí považováno jen za přestupek, přijdou soudy o nástroj v boji proti narkomafii,“ obává se Jacky Coulon, tajemník Soudcovské odborové unie (L’Union syndicale des magistrats – USM). Domnívá se, že jakmile policie nebude moci uživatele konopí vzít do vazby, přijde o užitečné informace, které „by ji mohly dovést k distributorům drog“.
Legalizace: odvážnější a lepší varianta
Druhým a pro širokou veřejnost radikálnějším návrhem je kontrolovaná a regulovaná legalizace, v rámci které by konopí ve Francii fungovalo jako komerční komodita, podobně jako například tabák nebo alkohol. Tento systém už zavedli v Uruguayi a příští rok by podobný měl být zaveden v Kanadě.
Podle oficiálních údajů bylo ve Francii za rok 2015 zadrženo 77,6 tuny konopné pryskyřice a rostlinného materiálu.
Za účelem snížení míry užívání konopí i dalších drog navrhoval socialistický kandidát Benoît Hamon legalizovat pro plnoleté lidi užívání konopí a prostřednictvím systému státem vlastněných prodejen regulovat jeho distribuci. Zároveň chtěl odklonit skoro 600 milionů eur (přes 15 miliard korun), které by se ušetřily na represích, na prevenci. V podstatě to samé navrhoval i kandidát extrémní levice, Jean-Luc Mélenchon, přičemž think-tank Terra Nova v roce 2014 zveřejnil odhad, podle kterého by taková forma legalizace přinesla do francouzského rozpočtu zisk minimálně dvě miliardy eur. Bohužel oba tito kandidáti v prvním kole konaném 23. dubna propadli.
Postoje soudců se v otázce legalizace různí. USM se rezolutně staví proti, zatímco druhá největší justiční odborová organizace Syndicat de la Magistrature (SM) by byla pro. Národní tajemnice SM Katia Dubreuilová argumentuje, že legalizace je nejlepší způsob „efektivní prevence“.
Zbytečné obavy policistů i lékařů
Francouzští policisté se k případné legalizaci staví zatím velmi zdrženlivě. Obávají se, že pašeráci naleznou jiné metody distribuce, případně začnou nabízet legálně nedostupné druhy zboží. „Pro narkomafii je v sázce velké množství peněz, takže se budou distribuci snažit udržet například nabídkou odrůd s vyšším obsahem THC,“ maluje čerty na zeď Céline Berthonová z Unie komisařů francouzské státní policie.
„Legalizace sníží riziko výskytu konopí plného pesticidů, těžkých kovů a dalších škodlivých látek,“ oponuje Amine Benyamina, vedoucí oddělení psychiatrie a adiktologie v nemocnici Hôpital Paul-Brousse ve Villejuif na jižním předměstí Paříže.
Francouzská lékařská akademie (Académie National de Médecine) se na dotaz ohledně legalizace konopí vyjádřila tak, že se oficiálně staví proti všemu, co „může vést k trivializaci užívání této drogy“. Na druhou stranu i ve Francii přibývá lékařů, kteří tvrdí, že z lékařského hlediska má regulovaná legalizace více výhod než neefektivní prohibice. Nyní jde tedy o to, aby to pochopili i politici a představitelé zákona.
Zdroje:
- Michel Kokoreff: „Drug Policy in France: From Criminalization to Risk Reduction,“ Senate Special Committee on Illegal Drugs, 2001.
- www.emcdda.europa.eu
- www.en.ofdt.fr
- www.lemonde.fr
- www.federationaddiction.fr
