Aktuální článek
Reportáž z polního dne lnu a konopí 2017

Reportáž z polního dne lnu a konopí 2017

  • Jako každý rok se i letos na konci června konal v Šumperku tradiční Polní den lnu a konopí pořádaný výzkumnou a šlechtitelskou společností Agritec, která letos oslavila 75 let své existence. Nejvýznamnější akci týkající se průmyslového pěstování technického konopí v České republice si ani letos nenechali ujít redaktoři magazínu Legalizace.

Ve čtvrtek 29. června se odborné i laické veřejnosti otevřely brány výzkumného ústavu, jehož pracovníci se jako jediní u nás zabývají pěstováním desítek odrůd technického konopí a měřením všech důležitých parametrů (výnos semene a stonku, odolnost, doba květu atd.), které českým zemědělcům pomáhají s volbou toho nejvhodnějšího kultivaru pro specifické účely (pěstování na semeno, vlákno nebo květ).

Více informací o konopí

V minulých letech jsme spolu s přítomnými pěstiteli technického konopí byli lehce konsternováni z faktu, že lnu je v odborných přednáškách věnována mnohem větší pozornost než konopí. A to i přesto, že většina návštěvníků se zajímá právě o konopí.

Letos byl čas věnovaný oběma plodinám rozložen rovnoměrněji, přičemž zejména přednáška Marie Bjelkové o technickém konopí byla nesmírně zajímavá, komplexní a přinesla řadu zajímavých údajů a dat, které výzkumníci v dřívějších letech neprezentovali. Ano, jde samozřejmě o obsah kanabinoidu CBD, kolem kterého se dnes „všechno točí“, v jednotlivých odrůdách. Ale začněme pěkně od začátku.

Díky moderním technologiím se dá dnes vyrobit nikoli pětadvacet tisíc různých produktů, jak se traduje, nýbrž dvojnásobek, tedy okolo padesáti tisíc.

Úvodní slovo si vzal ředitel Agritecu Prokop Šmirous, který krátce pohovořil o historii podniku od založení původního lnářského výzkumného ústavu v roce 1942 až do dnešních dní. Zároveň přivítal i vzácné hosty ze zahraničí, mezi nimiž byli například bývalý předseda Evropského sdružení pěstitelů a zpracovatelé lnu a konopí (CELC) nebo zahraniční pěstitelé konopí, kteří do Šumperka vážili cestu až z Litvy.

Co se týče pěstování a především zpracovávání technického konopí u nás, poukázal Ing. Šmirous jako každý rok na to, že u nás stále není dostatečná kapacita na zpracovávání stonku (s jednou výjimkou v podobě tírny Václava Říhy – nestora českého konopářství a majitele společnosti Hemp Production). To v důsledku podle ředitele Agritecu znamená, že český stonek se buď vyváží do Rakouska (kde je zpracováván na vlákno), nebo končí jako podestýlka zvířatům, případně jako palivo.

 

Len stagnuje, konopí roste

Přesto se letos potvrdil dlouhodobější trend, kdy plochy oseté lnem zůstávají v České republice v posledních letech stejné (kolem 1 500 hektarů) nebo mírně klesají, zatímco plochy oseté konopím se trvale zvětšují. Podle údajů z přednášky Marie Bjelkové bylo v roce 2016 oseto technickým konopím kolem 660 hektarů, což je oproti nejslabším rokům 2013–2014 zhruba trojnásobná plocha.

Zřejmým důvodem je obrovský zájem o výše zmiňované CBD, kvůli kterému se u nás během posledních pár let mnoho nových subjektů pustilo do pěstování technického konopí. Zároveň bylo ovšem slyšet hlasy řady pěstitelů, kteří mají problémy kvůli přetlaku na trhu a dovozu levnější „herby“ s vyšším obsahem CBD například ze Slovinska.

Plodná diskuze

I proto všechny nadmíru zajímala přednáška Jaroslava Humpála z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) o dotacích, během které jsme se dozvěděli, že například v Polsku, Rumunsku nebo ve Francii dostávají pěstitelé konopí dotace z evropských fondů v objemu kolem 140 euro na jeden hektar.

Letos došlo konečně i na to, co obvykle pěstitele (zejména „netechnického“ konopí) zajímá nejvíc: Jaké obsahy CBD, THC a CBG (a jejich kyselých forem) byly v jednotlivých odrůdách naměřeny.

Jelikož čeští pracovníci ministerstva zemědělství a další státní úředníci o evropské dotace na konopí nežádají, ale upřednostňují jiné plodiny, mají zdejší konopáři smůlu (a dost možná je již pozdě to změnit, jelikož evropské rozpočty a z nich vycházející zemědělské dotace budou po odchodu Velké Británie z EU výrazně seškrtány).

Podobně na tom jsou čeští pěstitelé konopí i z hlediska dotací z českého veřejného rozpočtu, o kterých se dle slov účastníků Polního dne již „deset let debatuje, ale nic se celou dobu neděje.“ Ing. Humpál jako zkušený státní úředník v diskuzi reagoval, že jde o „politické rozhodnutí“ a že je nutné lobbovat přímo na půdě ministerstva zemědělství, aby byla šance tuto politiku změnit. Kromě toho upozornil Ing. Šmirous na to, že u nás funguje alespoň podpora konopného osiva, kterou se dokonce podařilo oproti minulým rokům zvýšit z 60 000 Kč na jednu tunu semen na 100 000 Kč.

 

Pěstitelem od svých deseti let

Poslední konopnou prezentaci měla legenda pěstování technického konopí v České republice, pan Václav Říha, který hovořil o situaci ve svém vlastním podnikání i o technologických inovacích v oboru. Posluchači se tak mohli například dozvědět, že z konopí se díky moderním technologiím dá dnes vyrobit nikoli 25 tisíc různých produktů, jak se traduje, nýbrž dvojnásobek, tedy okolo padesáti tisíc.

V roce 2016 bylo v ČR technickým konopím oseto kolem 660 hektarů, což je oproti nejslabším rokům 2013–2014 zhruba trojnásobná plocha.

Kromě toho se majitel společnosti Hemp Production pochlubil unikátním kombajnem na sklízení konopí „jakékoli výšky“, jichž v celé Evropě najdeme jen pět, a také spoluprací s Agritecem na vývoji a modernizaci jediné funkční tírny u nás.

Konopné pole vedle sídliště

Po skončení přednášek jsme se všichni netrpělivě přesunuli na pole, kde Agritec letos pěstuje a zkoumá třicet různých odrůd technického konopí z celé Evropy. Porostem vzrostlým (letošnímu suchu navzdory) až do výšky dvou metrů nás provedla Ing. Bjelková, a to i s fundovaným a vyčerpávajícím komentářem. Doplnila tak informace z dopolední přednášky, kde jsme se dozvěděli například to, kolik jednotlivé odrůdy produkují semen či jaký mají výnos stonku. Letos došlo konečně i na to, co obvykle pěstitele (zejména „netechnického“ konopí) zajímá nejvíc: Jaké obsahy CBD, THC a CBG (a jejich kyselých forem) byly v jednotlivých odrůdách naměřeny.

Po návratu z pole, které se letos nacházelo hned na okraji Šumperka – zhruba 300 metrů od sídliště –, nás čekal jako každý rok venkovní raut, kde jsme měli možnost neformálně rozebírat všechny možné výzvy a nástrahy, které dnešní doba před pěstitele technického konopí v České republice staví.

Čeští pracovníci ministerstva zemědělství a další státní úředníci o evropské dotace na konopí nežádají, ale upřednostňují jiné plodiny.

Hovořilo se zejména o klesajících výkupních cenách, kdy někteří zemědělci dokonce uvažují, že se jim letos ani nevyplatí sklízet konopí na květ, a také o nových regulacích, které navrhují jisté soukromé organizace a snaží se tak suplovat roli státu a vytvářet další restrikce kolem pěstování a zpracování této plodiny.

Uvidíme, co přinese další rok, nicméně z letošního Polního dne lnu a konopí je zřejmé, že i přes dlouhodobě rostoucí oseté plochy nemají čeští pěstitelé technického konopí na růžích ustláno.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!