Ministr spravedlnosti Trumpovy vlády v dopise adresovaném zákonodárcům uvádí, že omezení právního dohledu federálních institucí, jež brání jeho úřadu v perzekvování léčebného konopí legalizovaného 29 státy a metropolitní oblastí Washingtonu D. C., znemožňuje legislativnímu aparátu boj s „historickou drogovou epidemií“ a kontrolu nebezpečných narkotik.
Překrucování faktů
Sessionsovo vyjádření je problematické především proto, že epidemie závislostí a smrtí z předávkování se týká v první řadě opiátů, například heroinu, fentanylu a léků proti bolesti, a potenciálně negativní role konopí je v tomto ohledu naprosto marginální. Ukazuje se dokonce, že ve státech s legálním konopím na předpis počet předávkování opiáty konstantně klesá.
Mnoho uživatelů heroinu začínalo s léky proti bolesti předepsanými lékařem a k nelegální droze se uchýlili až ve chvíli, kdy jim byly opioidy odepřeny nebo si je už nemohli dovolit.
Konopí je nesrovnatelně méně návykové než léky proti bolesti předepisované masově americkými lékaři, dočteme se v odborné literatuře. Výzkum Univerzity v Michiganu z roku 2016 zveřejněný v magazínu The Journal of Pain prokázal, že spotřeba opiátů je mezi uživateli konopí o 64 procent nižší než u neuživatelů s podobnou diagnózou. Pacienti zároveň uvedli, že rostlinné preparáty mají méně negativních vedlejších účinků a ve srovnání s opiáty zlepšují celkovou kvalitu života. Už v roce 2014 přitom bylo rešerší oficiálních statistických dat potvrzeno, že počet úmrtí z předávkování opiáty je ve státech se zákonem povoleným konopím na předpis o 25 procent nižší než v těch, kde dosud k legalizaci nedošlo.
Nesrovnatelně nižší rizika
Vznik závislosti, přinejmenším psychické, není u konopí vyloučen, zdravotní a společenská rizika jsou ale nesrovnatelně nižší než u opiátů. Dvacet let trvající dlouhodobý výzkum zjistil, že závislost se rozvíjí nejvýše u jednoho z deseti uživatelů konopí. V jeho závěru autoři v roce 2014 uvedli, že „riziko vzniku závislosti bylo u osob, které alespoň jednou zkusili konopí, stanoveno na devět procent, zatímco u nikotinu je to 32 procent, u heroinu 23 procent, u kokainu sedmnáct, u alkoholu patnáct a u stimulačních drog jedenáct.“
Epidemie závislostí a smrtí z předávkování se týká v první řadě opiátů, například heroinu, fentanylu a léků proti bolesti – potenciálně negativní role konopí je v tomto ohledu naprosto marginální.
Navíc je na rozdíl od opiátů prakticky nemožné se konopím smrtelně předávkovat, neboť pro dosažení takového efektu by konzument musel spotřebovat obrovské množství rostliny ve velmi krátkém časovém intervalu. Americký Národní institut pro zneužívání drog (National Institute on Drug Abuse – NIDA) potvrdil, že takový scénář je vysoce nepravděpodobný až nemožný. Obětí předávkování heroinem bylo přitom v roce 2015 ve srovnání s rokem 2010 přibližně čtyřikrát více a americké Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (Center for Disease Control and Prevention – CDC) uvádí, že jen mezi lety 2014 a 2015 stoupl počet úmrtí v souvislosti s užíváním opiátů o 20,6 procenta. V absolutních číslech mluvíme v roce 2015 o 13 000 obětí.
Mnoho uživatelů heroinu přitom začínalo s léky proti bolesti předepsanými lékařem a k nelegální droze se uchýlili až ve chvíli, kdy jim byly odepřeny nebo si je nemohli dovolit. Podle NIDA začala u legálních opiátů na předpis až polovina mladých narkomanů, kteří si heroin aplikují nitrožilně.
Přijatelnější alternativa
Konopí by pro celou řadu pacientů bylo přijatelnější alternativou k lékům na bázi opiátů. Studie publikovaná v roce 2016 v magazínu Health Affairs se zabývala otázkou, jaký vliv měla legalizace užívání léčebného konopí na spotřebu léků proti bolesti, a došla k zajímavým závěrům. Průměrný lékař předepsal ve státech s legálním konopím na předpis ročně o 1826 dávek opiátů méně, neboť někteří pacienti dali přednost přírodním preparátům. Ubylo také receptů na antidepresiva a léky proti nevolnosti a úzkosti.
Vědecky ověřených dat o přínosech a rizicích legalizace konopí na předpis je nedostatek. Hlavním důvodem je administrativní složitost výzkumu, která se navzdory oblíbenosti rostliny a slibným medicínským výsledkům bohužel nijak výrazně nezlepšuje. Ministerstvo spravedlnosti pod taktovkou Jeffa Sessionse dohlíží mimo jiné i na činnost amerického Národního úřadu pro kontrolu narkotik (Drug Enforcement Administration – DEA), který stále řadí konopí mezi látky první třídy nebezpečnosti, což v praxi znamená, že rostlina nemá dle zákona žádné známé využití v medicíně a existuje vysoké riziko jejího zneužívání.
Ve státech s legálním konopím pro léčebné využití počet předávkování opiáty a léky na bází opiátů konstantně klesá.
Tento zastaralý postoj komplikuje vědcům získání dostatečného množství konopí pro provádění po odborné stránce relevantního výzkumu. Některé státy se naštěstí postavily proti federální legislativní úpravě a konopný průmysl tolerují. O vyjádření k tématu jsme požádali i představitele Ministerstva spravedlnosti, do uzávěrky jsme nicméně z jejich strany žádné stanovisko neobdrželi.
Zbytečná perzekuce
Dopis Jeffa Sessionse členům Kongresu nabádá zákonodárce, aby odstranili legislativní překážky, které brání jeho úřadu ve vměšování se do konopných zákonů jednotlivých států a utrácení rozpočtových prostředků za zbytečnou perzekuci a vymáhání nefunkčních federálních norem. Platnost této zákonné úpravy končí 30. září 2017 a má-li takzvaný dodatek Rohrabacher–Farr být aktivní i po tomto datu, je třeba ho obnovit. Je tedy jasné, že konopí bude v následujících třech měsících na programu jednání Kongresu.
W. David Bradford, odborník na zdravotnictví z Univerzity v Georgii a jeden z autorů studie publikované v Health Affairs, je přesvědčen, že neprodloužení účinnosti tohoto zákona by do konopného průmyslu vneslo zmatek a vyvolalo nejistotu především mezi pacienty. Osud dodatku je podle Bradforda navíc přímo spojen s opiátovou krizí, ovšem zcela opačně, než si myslí Jeff Sessions: „Podaří-li se nemocné lidi jakýmkoli způsobem odradit od iniciace užívání opioidů, výrazně snížíme i riziko vzniku závislosti nebo smrti z předávkování.“
Zdroj: scientificamerican.com
